V dalším dílu Show Jana Krause se představí herec Maroš Kramár a hudebnice Tamara Kramar, herec Petr Lněnička a teolog Albert-Peter Rethmann.
Premiéru dalšího dílu Show Jana Krause uvidíte ve středu 20. března ve 21.40 na Primě.
Místo na legendární červené pohovce přijali dnes večer jako první hosté slovensko-český herec Maroš Kramár a jeho půvabná dcera a nadějná zpěvačka Tamara Kramar. „Studoval jsem v Brně, kde jsem se učil češtinu, a pak jsem tam byl rok v Mahenově divadle,“ vysvětluje Maroš bezchybnou češtinou, proč pro něj není problém plynule přepínat mezi oběma jazyky. „Ale je pravda, že mi píšou Slováci, proč tady mluvím česky, a Češi mi zase píšou, vrať se domů, ty slovenská čabajka. Takže to mám špatně tam i tam,“ dodává se smíchem už ve svém rodném jazyce. „Ale zase na Slovensku s oblibou říkám, že kdyby věděli, že já tady za den vydělám tolik, kolik oni za měsíc, také by mluvili česky.“ Marošova dcera Tamara, která studovala v britském Brightonu kognitivní neurovědu, zase plynule přepíná mezi slovenštinou a angličtinou. V ní také skládá a zpívá, a jak se zdá, hudba se nyní stala její prioritou. „Chytlo mě to ještě v Brightonu, kde jsme po škole chodívali všichni kamarádi hrát do různých podniků,“ vzpomíná Tamara a vysvětluje, že prorazit v Anglii, kde ji a jejího slavného otce nikdo nezná, jí přišlo jako větší výzva. „A méně tlaku. Protože to vlastně nikoho nezajímalo,“ dodává začínající zpěvačka. „Takže je to velice fajn pocit.“ Její tatínek je na ni také náležitě pyšný, jak sám podotýká. Rovněž on ale podniká neobvyklé věci. Jako například několikrát do měsíce bytové divadlo. „V šest hodin vítám hosty, každého zvlášť, v mém staromládeneckém bytě. Mají tam pohoštění a je to jen pro třicet lidí,“ popisuje svůj koncept oblíbený herec s tím, že zhruba sedmdesát procent diváků tvoří Češi. „A u mě stráví krásné čtyři hodiny na takovém divadelním večírku, kde hrajeme dvouhodinové představení Enigmatické variace od francouzského autora Erica-Emmanuela Schmitta. Je to krásná hra o lásce, manželství, sexu. Každý, kdo tam byl, nám píše do kroniky, že i on něco z toho zažil. A předevčírem jsme měli 390. reprízu.“ Kromě toho ale také velice pilně točí v Česku i na Slovensku, a tak je neustále na cestách. Během přesunů se pak učí texty. „Mám diktafon, na který si nahraju texty,“ vysvětluje, „a cestou do Bratislavy se učím slovenské texty a cestou do Prahy české texty.“ Prozradí také to, že na nejbližší dny má v plánu odjet s dcerou Tamarou na dovolenou do Egypta a trochu si odpočinout i se vzájemně víc poznat. „My dva jsme spolu nikdy nebyli týden sami,“ pokyvuje hlavou Tamara. Ta nám o sobě zase prozradí to, že k hudbě, které se nyní plně věnuje, měla blízko od dětství. Musela se učit na klavír, později dobrovolně přidala hru na kytaru a pak i zpěv.
Jako další host se nám představí herec Petr Lněnička, jehož krásný hlas všichni důvěrně známe z rozhlasových vln a jemuž moderátor vysekne velkou poklonu za to, jak se v novém seriálu herecky chopil své role jednoho z nejznámějších vyšetřovatelů naší historie, Jiřího Markoviče. Na to mu Petr odpoví příběhem, který se mu nedávno stal v Římě, kde prožil nádherný den se svou dívkou, včetně toho, že se potkali s papežem. „V tu chvíli jsme byli v takové euforii a říkali jsme si, že to je tak nádherné, že už to nemůže nic překonat,“ napínavě líčí Petr. „A ono jo! Víte co? Ještě ten den mi volali, abych přišel k vám do pořadu.“ Kvůli své seriálové roli se kupříkladu musel Petr naučit kouřit, což zvládl neuvěřitelně přesvědčivě. „Já jsem za to dostal zaplaceno,“ vysvětluje Petr a ujišťuje svého hostitele o tom, že je a vždy byl nekuřák. „Skutečně jsem nikdy nehulil. Ale vzpomínám si, když jsem ještě chodil na DAMU, tak jsme měli po večerech čas chodit do restaurací, kde se ještě tehdy kouřilo. A mě moc bavilo pozorovat lidi, jak kouří. To je úžasný, protože každý má svůj styl držení cigarety, zapalování, a já jsem se to už tehdy učil.“ Aby nezůstalo jen u slov, vytáhne Jan Kraus krabičku cigaret a dojde na praktickou ukázku, a tak zvanou „kuřáckou studii“. „To je Markovič ve mně,“ obhajuje Petr profesionalitu svého kuřáckého výkonu a zároveň dodává směrem k divákům: „Nekuřte! Doma to nezkoušejte. Není to zdravé.“ S velkou dávkou pokory a skromnosti přistupuje Petr nejen ke svému hereckému talentu, ale i ke zvukomalebnosti svého hlasu. „Jsem rád, že se můj hlas líbí a že je obsazovaný a vybíraný, ale je to taková věc, kterou jsem nijak neovlivnil,“ říká herec, který svůj hlas propůjčil nejen jedné z veřejnoprávních rozhlasových stanic, ale věnuje se dlouhodobě i dabingu, načítá audioknihy a sbírá za to ocenění.
Na závěr přijal pozvání teolog Albert-Peter Rethmann, původem z Německa, který ovšem mluví výborně česky. „Studoval jsem v Pasově a viděl jsem, že Česká republika je blízko, tak mě to začalo zajímat a začal jsem se učit česky,“ vysvětluje, jak navázal kontakt s českým prostředím. „Pak jsem studoval i v Římě a byl jsem katolický kněz. A bylo to hezký,“ dodává rozhodně muž, který působil jako kněz i v jižních Čechách a poté byl po 25 letech kněžské služby v roce 2012 zbaven kněžských závazků, aby se mohl oženit. „Když jsem se naučil trochu češtinu, bál jsem se, že všechno zapomenu, a tak jsem napsal biskupovi v Budějovicích, jestli nemá nějakou farnost, kde bych mohl občas vypomáhat.“ Působil ale také na pražské katolické teologické fakultě, kam se pokusil vnést liberálnější smýšlení. „Pak jsem se stal ještě profesorem ve Frankfurtu na jezuitské univerzitě a v té době, v roce 2010, vybuchla sopka,“ popisuje. Kromě toho, že tehdy se skutečně probudila k životu islandská sopka Eyjafjallajökull, v přeneseném slova smyslu došlo k erupci také v životě pana Rethmanna, který poznal na jedné církevní slavnosti ve Slaném ženu svého života. „Dva týdny potom už jsme byli spolu.“ Jaké byly největší překážky, které jim stály ve štěstí? Jakou si našel novou práci? A nezávidí mu bývalí kolegové? To a mnohem více se dozvíme v dalším premiérovém dílu oblíbeného pořadu Show Jana Krause na Primě!
