Z trosek Dvojčat se podařilo vyprostit jen dvacet lidí. I po 25 letech zůstává přes tisíc obětí beze jména
Markéta Pavelková 
Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum v New Yorku a na Pentagon letos uplyne čtvrt století. Jejich následky ale Američané pořád pociťují: forenzní experti stále identifikují ostatky obětí a nemoci spojené s Ground Zero si mezi tamními hasiči už vyžádaly více životů než samotný útok. Osudy přeživších i dlouholetý boj záchranářů za zdravotní péči připomenou na Discovery Channel dokumenty Žádný záchranář nesmí být opomenut a 11. září: Dny, které šokovaly svět.
Útoky z 11. září 2001 si vyžádaly 2 977 obětí z 90 zemí. Nejmladší oběti bylo dva a půl roku, nejstarší pětaosmdesát. V okamžiku útoků se v areálu Světového obchodního centra nacházelo odhadem 16 400 až 18 tisíc lidí, naprosté většině z nich se ale podařilo uniknout. Z trosek Dvojčat bylo vyproštěno pouze dvacet přeživších. Poslední z nich, sekretářka Genelle Guzman-McMillanová, strávila v sutinách sedmadvacet hodin. Čtrnáct z nich přečkalo zřícení severní věže přímo uvnitř budovy, ve schodišti B, jehož spodní úsek jako jediný nápor pádu vydržel. Patřili mezi ně hasiči ze zasahující jednotky Ladder 6, policista David Lim nebo účetní Josephine Harrisová, kterou hasiči nesli dolů po schodech, protože měla poraněnou nohu. Právě toto zdržení asi nakonec zachránilo život jí i hasičům z Ladder 6. Když Harrisová v roce 2011 zemřela, nesli její rakev.
Trosky areálu Světového obchodního centra vážily celkem zhruba 1,8 milionu tun. Po 11. září proto trvalo asi osm měsíců, než se je podařilo odklidit. Poslední požáry byly prohlášeny za uhašené až 19. prosince 2001, tedy stý den po útocích. Situace si logicky vyžádala také mnohé uzavírky a přesměrování v rámci leteckého provozu. Americký vzdušný prostor byl uzavřen ještě v dopoledních hodinách. Šlo o první plošné zastavení leteckého provozu v historii Spojených států. Letadla přilétající ze zámoří musela být přesměrována do Kanady. Mnohá městečka tak zaplavili vyděšení cestující, o které bylo potřeba se postarat. Do zhruba desetitisícového Ganderu na Newfoundlandu tímto způsobem dorazilo 38 letadel a 6 656 cestujících a členů posádek, kterých se na několik dní ujali místní obyvatelé.
Kuriózní stopu má v příběhu 11. září také Česká republika. Tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross totiž v říjnu 2001 potvrdil, že se jeden z únosců, Mohamed Atta, na jaře téhož roku v Praze sešel s iráckým diplomatem Ahmadem al-Aním. Premiér Miloš Zeman pak pro americkou CNN uvedl, že cílem chystaného útoku mělo být pražské sídlo Rádia Svobodná Evropa. Vyšetřovací komise ale v roce 2004 dospěla k závěru, že pro schůzku neexistuje žádný důkaz. Dostupné záznamy naopak naznačovaly, že Atta v té době pobýval ve Spojených státech.
K záměně dvou mužů téměř stejného jména skutečně došlo. Česká strana si původně spletla egyptského únosce Mohameda Attu s jeho jmenovcem, pákistánským obchodníkem Mohammedem Attou. Toto nedorozumění se ale týkalo jeho pokusu o vstup do České republiky v květnu 2000, nikoli údajné schůzky s al-Aním o rok později. Nepotvrzená pražská stopa mezitím živila spekulace o vazbách mezi Irákem a al-Káidou. Před invazí do Iráku v roce 2003 se k ní opakovaně vracel například americký viceprezident Dick Cheney.
Vzpomínky na tragické události jsou dodnes součástí každodenní zkušenosti mnoha Američanů. Newyorský ústav soudního lékařství dokonce nadále pracuje na identifikaci obětí, přičemž letos v srpnu se jeho forenzním expertům podařilo ztotožnit 1 654. oběť, dospělou ženu, jejíž jméno si její rodina nepřeje zveřejnit. Vůbec poprvé k tomu byla využita metoda forenzní genetické genealogie, která kombinuje práci s DNA a rodokmeny. Zhruba jedenáct set lidí, kteří v areálu Světového obchodního centra zemřeli, zůstává nadále beze jména.
Dalším smutným mementem je fakt, že útoky si nadále vybírají daň na lidských životech. Nemoci, které si záchranáři odnesli z Ground Zero, si mezi newyorskými hasiči vyžádaly už víc životů než samotný útok. Přímo na místě jich 11. září zahynulo 343, na následky práce v troskách jich do loňského září zemřelo přes čtyři sta. Federální program zdravotní péče pro záchranáře a další lidi zasažené následky útoků evidoval k 30. červnu 2026 přes 145 tisíc členů. Přibližně 54 tisícům z nich bylo potvrzeno nádorové onemocnění související s 11. zářím. Jejich léta trvající boj o nárok na tuto péči mapuje dokument Žádný záchranář nesmí být opomenut (No Responders Left Behind), který Discovery Channel uvede v pátek 4. září v 19.00.
Dvoudílný dokument 11. září: Dny, které šokovaly svět (9/11: Days That Shocked the World) pak Discovery Channel nasadí do vysílání v pátek 11. září od 20.00. Tedy přesně v den, kdy od útoků na Spojené státy uplyne pětadvacet let. Někteří pamětníci v něm mluví veřejně vůbec poprvé. Snímek společnosti BriteSpark Films sleduje v obou hodinových dílech čtyři linie toho dne: obě věže Světového obchodního centra, Pentagon, let United 93 a záchranné práce na Ground Zero. Autoři stavějí vyprávění výhradně na výpovědích z první ruky. Mluví přeživší, svědci, hasiči i členové záchranných týmů. Po uvedení na britské Channel 4 a australské SBS se snímek na Discovery Channel dočká české premiéry.
