Zrada, ponížení, trauma. Na fóru Mnichovské memento u 85. výročí Mnichovské dohody vystoupí Petr Pithart, Eduard Stehlík, Lída Rakušanová nebo Jan Kuklík

Památník ticha pořádá u příležitosti 85. výročí Mnichovské dohody uzavřené 29. září 1938 názorové fórum s názvem Mnichovské memento. Setkání na téma Mnichovské dohody a jejího vlivu na současnost se uskuteční v úterý  26. září v 16 hodin v Rezidenci primátora na Mariánském náměstí v Praze. Za diskusním pultem se vystřídají politik a spisovatel Petr Pithart, právní historik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Kuklík, historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík, politoložka z Vídeňské univerzity Dagmar Vorlíček, publicistka Lída Rakušanová nebo novináři Ondřej Houska či Jan Urban. V rámci diskuse zazní i názory Igora Lukeše, historika působícího v USA, francouzského historika Antoinea Marése či velvyslance České republiky v Berlíně Tomáše Kafky.

 

Podle autorského týmu Památníku ticha jde o inspirativní setkání výrazných osobností nabízející mozaiku osobitých postřehů k tomu, zda se stavíme do role oběti oprávněně, proč se vlastně z „Mnichova“ stalo tak líbivé přirovnání komentátorů a politiků na celém světě a zda tím nepřichází o svůj význam, jak Mnichovskou dohodu vnímá svět či co pojem „mnichovanství“ znamená pro naši veřejnou komunikaci. Akce je přístupná veřejnosti a bude v reálném času dostupná na iVysílání České televize. Moderátorem je novinář Jan Bumba. Mnichovská dohoda z

29. září 1938, jeden z největších milníků české historie, znamenala surové přepsání mapy tehdejšího Československa a stala se symbolem státu ponechaného napospas. A předznamenala tragédii, která vypukla v následujícím roce.

 

„,Mnichov‘ u nás dodnes vnímáme jako zradu, ponížení, trauma. Svět jej cituje ponejvíce jako pojem, jenž symbolizuje nejvyšší varování při manipulaci s nějakým územím proti právům jeho obyvatel. Často je demagogicky používán v rétorice propagandy na obou stranách jednoho konfliktu. Tak jsme tomu svědky nyní na Ukrajině. Právě tato válka dává ,našemu Mnichovu nadčasový rozměr. Kontextualizace je základním klíčem k budoucímu dialogu Památníku ticha, kterým bychom rádi přispěli k usazení žánru kultury paměti, který v této zemi má jen velmi mlhavé mantinely,“ říká ředitel Památníku ticha Pavel Štingl.

 

Názorové fórum k výročí Mnichovské dohody otevírá komunikaci Památníku ticha k událostem, které se staly před 85 lety. V březnu příštího roku chce autorský tým Památníku ticha připomenout

15. březen 1939 výstavním záměrem Okupace a kolonizace, který má odhalit, že Říše přišla do Prahy nejen s okupační armádou, ale především s propracovanými plány na využití českého prostoru, s norimberskými zákony a reformami, jež naši zemi majetkově vybrakovaly pod záminkou zřízení tzv. ochranného území. Témata Mnichovské dohody a okupace tak otevírají nový zásadní proud veřejné komunikace Památníku ticha o tom, jak připomínat velká výročí a přitom nabídnout něco více než jen kladení věnců, včetně obsahu, který přitáhne pozornost různých generací. Pro tyto účely Památník ticha plánuje spolupráci i s dalšími centry paměti, například s Památníkem Lidice.

 

Setkáním Mnichovské memento Památník ticha navazuje na své úspěšné diskusní formáty Stručně o Wannsee a Temný únor. Loňské setkání Stručně o Wannsee bylo zaměřené na nejzrůdnější vládní zločin 20. století – konferenci, po níž propukla největší genocida v historii lidstva, letošní Temný únor zase na téma boje proti dezinformacím v souvislosti s únorovým komunistickým pučem v Československu a vpádem Rusů na Ukrajinu. Významná data ve vzpomínkovém kalendáři Památníku ticha nabízejí nadčasové kontexty nahlédnuté z nejrůznějších úhlů a tímto způsobem budou pojaté kulturní akce Památníku ticha pro rok 2024 nejen k okupaci, ale také k 80. výročí vyvraždění terezínského rodinného tábora.

 

Temný únor organizuje Památník ticha/Památník šoa ve spolupráci s Českou televizí, Českým rozhlasem Plus, Ministerstvem kultury, Magistrátem hlavního města Prahy, Městskou částí Praha 7 a Centrem současného umění DOX. Akce se koná pod záštitou ministra kultury Martina Baxy a primátora hlavního města Prahy Bohuslava Svobody. Zájemci o účast na diskusním fóru z řad veřejnosti se mohou registrovat do vyčerpání kapacity na rezervace@pamatnikticha.cz.