Do dražby v Praze míří dvě unikátní sbírky mincí. Hodnota aukce se odhaduje na 150 milionů korun
Markéta Pavelková 
Ze 133 známých ročníků kremnických dukátů od Rudolfa II. po Františka II. Rákócziho mu chybějí pouze dva. A ty se na trhu dosud nikdy neobjevily. Do dražby v Praze míří sedmá část sbírky brněnského sběratele Jaroslava Kokoluse, jedné z nejúplnějších soukromých sbírek středoevropských mincí. Předchozích šest částí se v aukcích prodalo za více než 550 milionů korun včetně aukční přirážky. Spolu s ní se bude dražit i prvorepubliková sbírka bankéře Františka Trefance, kterou její majitel budoval v utajení, a po jeho smrti zůstala desítky let zamčená v mincovním kabinetu. Aukční dům MACHO NUMISMATIC GALLERIES (dříve Macho & Chlapovič) nabídne více než 3 400 mincí, medailí a bankovek v odhadované hodnotě 150 milionů korun.
Jaroslav Kokolus budoval svou sbírku desítky let a až do první aukce neprodal jedinou minci, dokonce ani duplikáty. Sběratelskou vášeň spojil s vědeckým přístupem: díky vzdělání v oblasti IT a kybernetiky si vybudoval databázi, v níž sleduje původ a pohyb jednotlivých mincí až 150 let do minulosti. Aukce tentokrát přinese 459 kremnických dukátů a tolarů od Rudolfa II. po Františka II. Rákócziho. Stejně úplná jako dukátová je i tolarová řada, ze 102 známých ročníků obsahuje 99. „Jaroslav Kokolus je sběratel par excellence. Nevytvořil jen sbírku, vytvořil měřítko. Věřte mi, že je téměř jisté, že nikdo z nás už ve svém životě nic podobného pohromadě v aukci neuvidí,“ říká Elizej Macho, spoluzakladatel aukčního domu.
V nabídce je až 16 unikátů, tedy mincí, z nichž se na trhu dosud neobjevil žádný jiný exemplář. Některé z nich nemá ve svých sbírkách ani žádné muzeum. Patří mezi ně i tři čtyřtolary. Nejdražší z nich, čtyřtolar Matyáše II. z roku 1610, má vyvolávací cenu 80 000 eur (2 miliony Kč) a jeho rodokmen sahá až do roku 1886, kdy se dražil ze sbírky knížete Montenuovo. Čtyřtolar Ferdinanda II. z roku 1622 s vyvolávací cenou 60 000 eur (1,5 milionu Kč) neuvádějí ani referenční katalogy uherských mincí a čtyřtolar Ferdinanda III. z roku 1641 vstupuje do dražby za 50 000 eur (1,25 milionu Kč).
Nejvyšší vyvolávací cenu celé aukce, 120 000 eur (3 miliony Kč), má zlatá desetidukátová medaile na osvobození Budína v roce 1686. S průměrem 51–52 mm jde o největší kremnickou ražbu vyraženou taškovým lisem. Za 80 000 eur (2 miliony Kč) vstupuje do dražby pětidukát Matyáše II. z roku 1612, který pražská mincovna razila v souvislosti s jeho císařskou korunovací ve Frankfurtu nad Mohanem. Razidla vytvořil rytec a zlatník Jan Konrád Greuter. Exemplář je výjimečný i zachovalostí, protože většina mincí tohoto typu byla opatřena závěsem a nošena.
Zvláštní příběh má sbírka Františka Trefance (1904–1983). Narodil se jako jedno z dvanácti dětí drobného rolníka na Pošumaví a vypracoval se na uznávaného bankovního odborníka, který po roce 1950 působil ve Státní bance československé. Mince sbíral v utajení, což bylo vzhledem k jeho pracovišti a kádrovým prověrkám velké riziko. Ke konci života mu svou menší sbírku předal i bratr Jan, advokát, který musel kvůli obhajobě v politických procesech 50. let ukončit praxi, a František ji začlenil do své kolekce. Syn, lékař, v otcově vášni nepokračoval, a tak sbírka zůstala desítky let nedotčená. Nabízí průřez mincovnictvím od keltských mincí po habsburské dukáty a její ozdobou jsou polské zlaté mince, z nichž sedm pochází ze sbírky hraběte Andrzeje Kazimierze Potockého. Mince z Trefancovy sbírky se budou dražit v sálové i v eLive části aukce. „Je to příběh tiché vášně v nesvobodné době. Sbírka zůstala přesně taková, jakou ji František Trefanec zanechal, i s jeho pečlivými záznamy o mincích. Takový celek se na trh dostane jen výjimečně,“ říká Elizej Macho.
Sálová část aukce se uskuteční 23. října 2026 v pražském hotelu Mandarin Oriental na Malé Straně a od 26. do 30. října bude pokračovat online eLive částí. V sálové části je možné dražit osobně, telefonicky, online nebo prostřednictvím limitů, v eLive části online nebo prostřednictvím limitů.
