Koně po úrazech či kočky se selháním ledvin zachrání kmenové buňky. Buněčná terapie na míru se rozvíjí i v Česku

Domácí mazlíčci se podobně jako lidé potýkají s chronickými onemocněními, která významně snižují kvalitu jejich života a odsuzují je k nepříliš příjemnému přežívání na lécích s řadou vedlejších účinků. Díky vědeckému pokroku se však již dnes rýsuje slibná alternativa v podobě buněčné terapie. Léčba kmenovými buňkami u zvířat léčí osteoartrózu, dermatitidu, záněty šlach, selhání ledvin i další potíže. Díky inovacím české firmy Contipro lze kmenové buňky šetrně izolovat z tukové tkáně zvířete a jednoduše aplikovat v jediné injekci.

Lidé dnes berou své mazlíčky jako členy rodiny a chtějí jim dopřát dlouhý život v dobrém zdraví. Veterináři si tak na nedostatek práce rozhodně stěžovat nemohou. Zvířata přitom často trápí podobné nemoci a typy zranění jako lidi. Kočky, psi a koně například trpí značným opotřebením kloubů – osteoartrózou. U domácích zvířat se také vyskytují kardiovaskulární onemocnění, selhání vnitřních orgánů, onemocnění dýchacích cest a kůže a nevyhýbají se jim ani zlomeniny končetin. Stejně jako medicína zaměřená na lidi se dnes i ta veterinární opírá o vědecký pokrok a nejmodernější lékařské výdobytky.

Jednou z medicínských inovací, které nacházejí uplatnění ve veterinární praxi, jsou kmenové buňky. V této oblasti se přitom angažuje i Česká republika. Nedávno zaměřila svou pozornost na vývoj veterinárních technologií na bázi kmenových buněk například také česká biotechnologická společnost Contipro, mimo jiné významný dodavatel kyseliny hyaluronové pro kosmetiku a medicínu. „Do výzkumu kmenových buněk jsme se pustili naplno! Výsledkem bude reálná buněčná terapie na míru, zatím pro veterinární lékařství a konkrétně pro řešení obtíží spojených s pohybovým aparátem. Díky tomu se dostaneme ve znalosti kmenových buněk o pěkný kus dál,“ napsala společnost Contipro začátkem roku na svém facebookovém profilu.

Kmenové buňky jsou univerzální buňky, jejichž kultivací a aplikací lze tělu dodat materiál k doplnění tkání v částech, které to potřebují. „Kmenové buňky se aplikují podle diagnózy. Ve většině případů, kdy se léčí poranění pojivových tkání – šlach, kloubů a kostí – jsou aplikovány k místu poškození lokálně – intratendineálně nebo intraartikulárně, tedy přímo do šlachy nebo kloubu. V případě léčby autoimunitních onemocnění, jako je astma, jsou aplikovány systémově, tedy intravenózně neboli nitrožilně,“ vysvětluje Eva Weissová, výzkumná pracovnice ze společnosti Contipro.

Kmenové buňky pomohou s léčbou úrazů, dermatitidy či astmatu

Mezi veterináři existuje poptávka zejména po léčbě a regeneraci tkání, chrupavek a kostí postižených zraněním nebo osteoporózou. U dostihových koní se přidává hojení šlach, pokud možno bez následků a s rychlým návratem čtyřnohého pacienta k původní výkonnosti. Vedle toho lze zmínit použití kmenových buněk i pro řešení dalších zdravotních problémů, jako je smrtelné onemocnění ledvin u domácích koček. V blízké době se léčba kmenovými buňkami začne výrazněji prosazovat v léčbě astmatu, jimž často trpí jak kočky, tak koně.

Terapie kmenovými buňkami podle Evy Weissové též trvale léčí bolestivé diagnózy, jako je zánět šlach, osteoartróza, dermatitida a další. Tím se kvalita života zvířecích pacientů výrazně zlepšuje. Terapie jim může dokonce zachránit život, protože alternativou pro ně je obvykle eutanázie vyvolaná snahou ušetřit mazlíčka života v trvalých bolestech. „Aplikací kmenových buněk je možné předcházet zánětům a předpokládá se úspěšnost terapie i v případech sepse. V případech chronických zánětlivých onemocnění, jako je osteoartritida nebo zánětlivé onemocnění střev jsou dnes dlouhodobě podávány kortikosteroidy, které však mají řadu vedlejších účinků,“ doplňuje Eva Weissová s tím, že kmenové buňky pocházející přímo z organizmu zvířete naopak škodlivé vedlejší účinky nemají.

Buněčná terapie na míru v jediné injekci

Pro léčbu pojivových tkání se nejčastěji využívají mezenchymální, tedy dospělé – a nikoli embryonální – kmenové buňky. V organismu se dospělé buňky nacházejí především v kostní dřeni nebo tukové tkáni. Veterinář v takovém případě odebere patřičné množství tkáně zvířete a z ní se pak v laboratoři Contipra izolují a určitý čas kultivují kmenové buňky.

„U malých zvířat, jako jsou kočky a psi, jsme optimalizovali izolaci kmenových buněk z tukové tkáně, které má většina domácích zvířat více než dost, takže je odběr méně invazivní. Produkt je však připravován na míru a optimální zdroj kmenových buněk bude tedy vždy diskutován s veterinárním lékařem. Druhou naší inovací je možnost umístit kmenové buňky do plazmy připravené z krve, která se odebere společně se zdrojem kostní dřeně,“ popisuje výzkumnice z Contipra.

Po odebrání biologického materiálu se kmenové buňky přibližně 2–3 týdny kultivují. Poté, co jich je vypěstováno vhodné množství, se z nich připraví léčivý přípravek. Ten je určen k okamžitému použití a musí se aplikovat do 24 hodin. Je distribuován v injekční stříkačce, takže s ním má veterinární lékař jednoduchou práci. Délka léčby po aplikaci je pak individuální podle druhu onemocnění či typu a velikosti poranění, ale i kondice zvířete, jeho stáří a dalších faktorů.

„Do budoucna bychom také chtěli kombinovat léčbu kmenovými buňkami s prostředky na bázi hyaluronanu. Ten je další přirozenou složkou kmenových buněk a zároveň sám působí hojivě a protizánětlivě. Nejjednodušším způsobem kombinace těchto přístupů je aplikace veterinárního léčiva intravenózně před nebo po aplikaci kmenových buněk,“ dodává Eva Weissová.