Jak platit státu méně: Přehled daňových úlev pro zaměstnance v roce 2026

Co je letos jinak než v přechozích letech

Podání daňového přiznání nebo roční zúčtování daně bývá pro řadu zaměstnanců spíše nutnou formalitou. Právě tady se ale často rozhoduje o tom, zda stát pošle peníze zpět, nebo naopak odejde z výplaty víc, než je nutné. V roce 2026 zůstává systém slev a odpočtů relativně stabilní, ale jeho správné využití může znamenat úsporu v řádu tisíců až desítek tisíc korun ročně. Klíčem je vědět, na co má zaměstnanec nárok, jaký je rozdíl mezi slevou a odpočtem a kde se nejčastěji chybuje.

Sleva versus odpočet. Základní rozdíl, který rozhoduje o výši daně
„Základním pojmem, který je dobré si ujasnit hned na začátku, je rozdíl mezi daňovou slevou a nezdanitelnou částí základu daně. Sleva na dani snižuje přímo vypočtenou daň – tedy částku, kterou má zaměstnanec skutečně zaplatit. Oproti tomu odpočty snižují základ daně, ze kterého se daň teprve počítá. Praktický rozdíl je zásadní: sleva má vždy stejnou hodnotu bez ohledu na výši příjmů, zatímco u odpočtů záleží na tom, zda zaměstnanec spadá do 15% nebo 23% sazby daně,“ říká Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.

Základní sleva na poplatníka: nárok pro každého zaměstnance
Nejdůležitější a zároveň nejčastěji uplatňovanou položkou je základní sleva na poplatníka. Tu si může uplatnit každý zaměstnanec bez výjimky, a to v plné výši bez ohledu na délku zaměstnání nebo výši příjmu. Sleva se započítává automaticky v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání a sama o sobě sníží daňovou povinnost o desítky tisíc korun ročně. Právě tato sleva je hlavním důvodem, proč zaměstnanci s nižšími příjmy často žádnou daň reálně neplatí.

Daňové zvýhodnění na děti: sleva, která může znamenat i bonus
„Významnou položkou pro rodiny s dětmi zůstává daňové zvýhodnění na dítě. To funguje jinak než běžná sleva – pokud je daňová povinnost nižší než samotné zvýhodnění, vzniká nárok na daňový bonus, který stát vyplácí přímo zaměstnanci. Výše zvýhodnění se liší podle počtu dětí a jejich pořadí a v praxi patří k nejsilnějším nástrojům, jak snížit celkovou daňovou zátěž domácnosti. Podmínkou je splnění minimální výše zdanitelných příjmů, což ale většina zaměstnanců bez problémů splní,“ říká Jana Jáčová z UOL Účetnictví.

Sleva na manžela či manželku a další osobní slevy
Sleva na manžela nebo manželku už není v roce 2026 automatickým nárokem. Je vázána na splnění konkrétních podmínek, typicky péči o malé dítě, a na limit vlastních příjmů druhého z manželů. Pokud jsou tyto podmínky splněny, může jít o významnou jednorázovou úlevu na dani. Specifické skupiny zaměstnanců mohou navíc uplatnit slevy na invaliditu nebo průkaz ZTP/P, které se přičítají k základní slevě na poplatníka a nejsou závislé na výši příjmů.

Hypotéka, spoření a pojištění: nejčastější nezdanitelné položky
„Vedle slev hrají významnou roli také nezdanitelné části základu daně. Nejznámější z nich je odpočet úroků z hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření na bydlení. V době vyšších úrokových sazeb se právě tento odpočet znovu dostává do centra pozornosti. Zaměstnanci, kteří splácí vlastní bydlení, mohou díky němu snížit daňový základ až o desítky tisíc korun ročně, což se přímo promítne do nižší daně nebo vyššího přeplatku. Podobně fungují příspěvky na penzijní spoření a dlouhodobé životní pojištění. Odečíst si lze pouze tu část, kterou si zaměstnanec hradí sám a která přesahuje státní podporu nebo příspěvek zaměstnavatele. Přestože jde o jednu z nejrozšířenějších forem daňové optimalizace, řada lidí ji stále nevyužívá naplno nebo ji uplatní chybně,“ říká Pavel Janeček z Royal Bridge Partners.

Dary, krev i vzdělávání: méně známé, ale využitelné odpočty
Zaměstnanci mohou od základu daně odečíst také dary na veřejně prospěšné účely, například na charitu, kulturu, sport nebo zdravotnictví. Do této kategorie patří i bezpříspěvkové darování krve či kostní dřeně.

Roční zúčtování, nebo vlastní přiznání? Odpovědnost je vždy na zaměstnanci
„Pro většinu zaměstnanců je nejjednodušší cestou roční zúčtování daně prováděné zaměstnavatelem. To ale neznamená, že by se o daně nemuseli zajímat. Povinnost dodat potvrzení o hypotéce, darech nebo spoření leží vždy na zaměstnanci. Kdo je opomene, připravuje se o peníze zcela zbytečně. V některých případech se vyplatí podat vlastní daňové přiznání, například při souběhu více zaměstnání nebo kombinaci různých typů příjmů,“ říká Anna Kevorkyan z JenPráce.cz.

Co už dnes odečíst nelze: daňové výhody, které skončily
„Při plánování daní v roce 2026 je zároveň důležité vědět, že některé odpočty a slevy, které zaměstnanci v minulosti využívali, už zákon neumožňuje. Typickým příkladem je zrušení daňového odpočtu za školkovné, tedy umístění dítěte do předškolního zařízení. Stejně tak už nelze odečítat členské příspěvky odborovým organizacím, které dříve patřily mezi nezdanitelné položky. Postupně se zpřísnila i pravidla u některých forem životního pojištění, které dnes musí splňovat přísnější podmínky, aby byly daňově uznatelné. Přehled těchto změn je důležitý právě proto, aby zaměstnanci nepočítali s úlevami, které už zákon nezná, a nepřipravili se tak o reálné peníze kvůli chybnému očekávání,“ upozorňuje Jana Jáčová z UOL Účetnictví.

Rok 2026 tak zaměstnancům nabízí poměrně širokou, ale jasně vymezenou paletu legálních možností, jak si snížit daňovou povinnost. Nejde o žádné kličky, ale o standardní nástroje, se kterými pracuje i Finanční správa České republiky. Rozdíl mezi tím, kdo je využije, a kdo je přehlédne, se přitom může v rodinném rozpočtu projevit výrazněji, než se na první pohled zdá.
Kolik může zaměstnanec reálně ušetřit.

Modelové příklady
Aby bylo zřejmé, že slevy a odpočty nejsou jen teoretickým pojmem, ale mají přímý dopad na rodinný rozpočet, vyplatí se podívat na konkrétní modelové situace. Už u běžných zaměstnaneckých příjmů mohou rozdíly činit tisíce až desítky tisíc korun ročně.

Modelový příklad 1: Zaměstnanec bez dětí, s hypotékou a penzijním spořením
Zaměstnanec s hrubým ročním příjmem 720 000 Kč (tedy 60 000 Kč měsíčně) spadá celý do 15% sazby daně. Uplatní základní slevu na poplatníka a zároveň odečte úroky z hypotéky ve výši 80 000 Kč ročně a vlastní příspěvky na penzijní spoření 24 000 Kč. Celkový odpočet od základu daně činí 104 000 Kč. Při 15% sazbě to znamená snížení daně o přibližně 15 600 Kč. Spolu se základní slevou na poplatníka tak může tento zaměstnanec získat zpět nebo ušetřit na daních částku přesahující 45 000 Kč za rok.

Modelový příklad 2: Rodina se dvěma dětmi a jedním příjmem
Zaměstnanec s hrubým příjmem 55 000 Kč měsíčně (660 000 Kč ročně) uplatňuje základní slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na dvě děti. Už samotné zvýhodnění na děti sníží jeho daňovou povinnost o desítky tisíc korun ročně. Pokud je daň nižší než výše zvýhodnění, vzniká nárok na daňový bonus, který je vyplacen přímo na účet.

V praxi může rozdíl mezi zaměstnancem bez dětí a se dvěma dětmi činit klidně 40–50 000 Kč ročně, a to i bez započtení dalších odpočtů, například hypotéky nebo spoření.

Tyto příklady ukazují, že slevy a odpočty nejsou marginální položkou, ale jedním z mála legálních způsobů, jak zaměstnanec může aktivně ovlivnit výši svých daní. Rozdíly se neprojevují v stokorunách, ale často v částkách odpovídajících jedné až dvěma čistým měsíčním výplatám. Právě proto se vyplatí brát roční zúčtování nebo daňové přiznání nikoli jako formalitu, ale jako příležitost, jak nenechat peníze zbytečně ležet státu.