Markéta Pavelková 
Jaro má být symbolem energie a nových začátků. Jenže právě období, které slibuje restart, může u některých lidí vyvolat zvýšený stres, podrážděnost nebo pocit, že nestačí. Zvlášť citlivě tento rozpor prožívají perfekcionisté, kteří mají sklon měřit svou hodnotu výkonem. Proč změna sezony zvyšuje vnitřní tlak místo úlevy a jak si nastavit „dost dobré“ jaro, vysvětluje psycholožka Jana Schee.
Jaro přináší rychlejší tempo, víc aktivit, plánů i příležitostí a tím pádem i víc situací, kde se dá „selhat“. Ve vzduchu visí očekávání změny a výkonu. Pokud se k tomu přidá pocit, že člověk nezažívá slibovaný příval energie, vzniká silný vnitřní tlak.
„Perfekcionismus se zjednodušeně dělí na dvě kategorie – perfekcionismus vysokých standardů a sebekritický perfekcionismus. Právě ten druhý je spojený s častými obavami z chyb, silnou sebekritikou a pocity, že nejsem dost. A příchod jara ho může výrazně aktivovat,“ vysvětluje psycholožka Jana Schee z platformy Terapie.cz.
Tělo se adaptuje, ale hlava tlačí na výkon
Na jaře se mění světelné podmínky, které ovlivňují cirkadiánní rytmy, spánek i regulaci nálady. Mnoho lidí má tendenci vstávat dříve a dokonce spát kratší dobu. Subjektivně mohou vnímat víc energie díky sluníčku, tělo na to ale nemusí reagovat pozitivně.
„Existují data, že s příchodem jara se lidem zkracuje délka spánku. A rozhozený spánek zvyšuje emoční labilitu a podrážděnost. Perfekcionisté mají navíc sklon podávat výkon i přes únavu. Vyčerpání nebo rozladění si často vykládají jako osobní selhání, a tím se u nich zvyšuje stres. Vzniká začarovaný kruh,“ vysvětluje Jana Schee.
U části lidí se navíc objevuje takzvaný reverse SAD – obrácená sezónní afektivní porucha, kdy se depresivní symptomy objevují právě na jaře a v létě. Přestože není tak častá, připomíná, že víc světla automaticky neznamená víc pohody.
Jarní ideál a realita perfekcionismu
Jaro je kulturně spojeno s představou restartu a pozitivní změny. Nejde už jen o tempo, ale o normu, podle které bychom měli být aktivnější, spokojenější a v lepší formě. Sociální sítě tento obraz ještě posilují. „Vzniká norma, podle které se lidé nevědomky poměřují – jak bych se měla cítit a co bych měla zvládat. U perfekcionistů se tento tlak mění v úzkost a sebekritiku: ostatní to zvládají, já zaostávám. A to i tehdy, když objektivně fungují dobře,“ popisuje Jana Schee.
Srovnávání, které bere energii
Tendence ke srovnávání je lidská. U perfekcionistů má ale specifickou podobu, protože se srovnávají převážně „směrem nahoru“ s lidmi, které vnímají jako úspěšnější nebo výkonnější.
„Protože vždycky existuje někdo, kdo je v něčem lepší, je to nekonečná snaha. Na sociálních sítích se k tomu přidává i kontrola sebeprezentace – nejen sledování ostatních, ale i řešení toho, jak vypadá můj život navenek,“ říká psycholožka. Výzkumy přitom opakovaně ukazují, že právě u perfekcionistických lidí může sociální srovnávání zhorší duševní pohodu. Na jaře je tento efekt silnější, protože přibývá venkovních aktivit, sportu, výletů i nových projektů. Pro perfekcionistu to často není inspirace, ale spouštěč vnitřního tlaku a potřeby dohnat tempo, které si sám nevybral.
Rozkvět venku a únava uvnitř
Jaro vytváří silný vizuální kontrast: svět je světlejší, živější, aktivnější. Pokud ale člověk uvnitř cítí únavu nebo vyčerpanost, vzniká rozpor. „Místo věty jsem unavená, potřebuju zpomalit nastupuje vnitřní kritik: měla bych být nabitá, měla bych fungovat líp. Člověk se tak nejen cítí hůř, ale ještě si to vyčítá,“ popisuje Jana Schee.
Když nejde jen o jarní únavu
Běžná jarní únava obvykle trvá pár dnů, maximálně dva až tři týdny a postupně se zlepšuje. Člověk je sice unavenější, ale stále dokáže fungovat. Pozornost je na místě ve chvíli, kdy potíže přetrvávají většinu dní alespoň dva týdny, zhoršují běžné fungování a přidává se výrazná ztráta radosti, beznaděj, úzkost nebo výrazné poruchy spánku. „Velmi důležitým varovným signálem jsou myšlenky na sebepoškození nebo sebevraždu – tam je vždy potřeba vyhledat odbornou pomoc,“ zdůrazňuje Jana Schee.
Jak si dovolit „dost dobré“ jaro
Jedním z klíčových kroků je přenastavení měřítek úspěchu. „Místo standardu 100 % si u úkolů dopředu určit, co je dost dobré a udržitelné. Trénovat fungování třeba na 70 až 80 %,“ doporučuje psycholožka. Stejně důležitá je práce se sebekritikou a rozvoj laskavějšího postoje k sobě. Pomoci může jednoduché cvičení: co bych v této situaci řekla své nejlepší kamarádce? Perfekcionisté na sebe obvykle používají mnohem přísnější měřítka než na své blízké.
Užitečná může být i revize vztahu k sociálním sítím a důraz na kvalitní spánek. Pokud perfekcionismus dlouhodobě narušuje sebepojetí a náladu, má smysl zvážit psychoterapii. Důležitější než konkrétní směr je často to, zda si klient s terapeutem lidsky sednou a shodnou se na cílech.
Od výkonu k hodnotám
Co by si perfekcionisté měli dovolit právě na jaře? „Vrátit se k sobě. Neřešit, co by měli, ale zamyslet se nad svými hodnotami a potřebami. Vybrat si jednu až dvě priority, které s nimi jsou v souladu,“ shrnuje psycholožka Jana Schee z platformy Terapie.cz. Stejně podstatné je dovolit si odpočinek bez podmínky a bez zásluh. Protože hodnota člověka nevzniká z výkonu, ale z toho, že je.
Mgr. Jana Schee
Jana Schee je psycholožka a psychoterapeutka ve výcviku, která pomáhá lidem lépe rozumět svým emocím, překonávat úzkosti, zvládat stres a nacházet vlastní cestu ke kvalitnějšímu životu. Vychází ze systemického přístupu doplněného o techniky založené na vědeckých důkazech a klade důraz na spolupráci, kdy klientům pomáhá převzít duševní zdraví do vlastních rukou. Sezení poskytuje osobně v Háji ve Slezsku i online a kromě individuální terapie nabízí i párové sezení. Působí mimo jiné na Terapie.cz.
