Jemná pokožka, živý ekosystém. Jak pečovat o kožní mikrobiom miminek?

Když se řekne mikrobiom, většina lidí si představí hlavně střeva. Svůj ekosystém má ale i kůže, náš největší orgán a jedna z prvních linií obrany před okolním prostředím. U miminek je obzvlášť jemná a citlivá a její mikrobiom se teprve utváří. Na jediném čtverečním centimetru pokožky mohou žít miliony mikroorganismů, které ovlivňují její schopnost zadržovat vlhkost, reagovat na podráždění nebo odolávat nežádoucím mikrobům. Správná péče přitom nemusí být složitá. Často platí, že méně znamená více.

Na pokožce přirozeně žijí bakterie, kvasinky, viry i další mikroorganismy, které dohromady utvářejí takzvaný kožní mikrobiom. Jeho složení se liší podle konkrétní části těla. Jiné prostředí nabízí mastnější pokožka obličeje a vlasové části hlavy, jiné podpaží a další zase suché předloktí. Mikroorganismy obsazují prostor a spotřebovávají živiny, které by jinak mohly využít patogeny, podílejí se na udržování přirozeně kyselého prostředí kůže a komunikují s jejími imunitními buňkami. Společně s kožní bariérou tak vytvářejí systém, který pomáhá udržovat pokožku v rovnováze.

Mikrobiom se formuje už od narození a ovlivňuje ho kontakt s okolním prostředím, rodiči i způsob péče o dítě. V prvních letech života se postupně stabilizuje a později má u každého člověka do značné míry jedinečné složení. „Kůže se dlouho považovala hlavně za obal, něco jako neprodyšná fólie. Dnes se na ni díváme jako na živý ekosystém, který má vlastní obyvatele a vlastní pravidla. U miminek je navíc všechno ještě ve vývoji, a proto jejich pokožce prospívá především jemná a šetrná péče, která jí pomůže postupně si vytvořit přirozenou rovnováhu,“ vysvětluje Michaela Baštová ze společnosti BioGaia.

Pokožka miminek si rovnováhu teprve vytváří

Pokožka miminek je přibližně o třetinu tenčí než pokožka dospělých, obsahuje méně ochranných lipidů a přirozených hydratačních faktorů a rychleji ztrácí vlhkost. Také její mazové a potní žlázy ještě nejsou plně aktivní. Je proto přirozeně citlivější, snáze se vysušuje a může výrazněji reagovat na vnější podněty. Kožní mikrobiom i imunitní odpověď pokožky se přitom postupně formují přibližně do třetího až čtvrtého roku života.

To ale neznamená, že dětská pokožka potřebuje co největší množství přípravků. Naopak jí obvykle prospívá jednoduchost. Rovnováhu pokožky mohou narušovat příliš horké koupele, časté mytí, agresivní mýdla nebo kosmetika s velkým množstvím aktivních látek. Vliv může mít také UV záření, znečištěné ovzduší, užívání antibiotik, stres nebo nedostatek spánku.

Pokud se rovnováha naruší, může dojít k takzvané dysbióze, tedy změně poměru mezi různými mikroorganismy. Ta často souvisí i s oslabením samotné kožní bariéry. Pokožka pak hůře zadržuje vodu, snáze se vysušuje a citlivěji reaguje na podněty, které dříve zvládala bez problémů.

Výsledkem může být pnutí, štípání nebo zarudnutí. Výzkum ukazuje souvislost mezi změnami mikrobiomu a některými kožními onemocněními, jako jsou atopický ekzém, akné, růžovka nebo lupénka. Vztah mezi mikrobiomem a těmito onemocněními je však komplexní a u řady z nich není dosud jasné, zda změny mikrobiomu představují příčinu, nebo důsledek onemocnění. „Často se setkáváme s představou, že čím čistší kůže, tím zdravější. Ve skutečnosti jí ale obvykle nejvíc prospívá jemnost a jednoduchost. Příliš intenzivní péče může narušit i to, co pokožku přirozeně chrání,“ doplňuje Baštová.

Jemná péče zevnitř i zvenku

Základní pravidla péče nejsou nijak složitá. Doporučuje se vlažná voda místo horké, šetrné mycí přípravky a jednodušší kosmetická rutina bez zbytečného vrstvení aktivních látek. Důležitá je také obnova kožní bariéry a dostatek času na regeneraci. Vedle toho se v kosmetice stále častěji pracuje s probiotiky, která mají kožní mikrobiom přímo nebo nepřímo podporovat. Samotné označení na obalu ale ještě mnoho nevypovídá o tom, jak konkrétní přípravek funguje. Kožní a střevní mikrobiom přitom nejsou zcela oddělené světy. Oba jsou v úzkém kontaktu s imunitním systémem, který se zejména v prvních letech života stále vyvíjí. Péči o mikrobiotu proto dává smysl vnímat komplexně – zevnitř i zvenku.

„Vlastnosti probiotik jsou kmenově specifické, takže výsledky získané u jednoho kmene nelze automaticky přenášet na jiné. V BioGaia proto vycházíme z principu EvidenceBiotics, tedy z probiotik podložených vědeckými důkazy. Vlastnosti kmenů Limosilactobacillus reuteri potvrzuje více než 290 klinických studií s více než 25 000 účastníky všech věkových kategorií. Díky Aldermisu nyní můžeme péči o mikrobiotu nabídnout zevnitř i zvenku, a to už od narození,“ říká Baštová.

Nová bezvodá mast Aldermis od BioGaia je určena pro suchou a citlivou pokožku se sklonem k atopii u kojenců a dětí od narození, využít ji ale mohou i dospělí. Obsahuje živý kmen Limosilactobacillus reuteri DSM 17938, bambucké máslo a řepkový olej. Má jednoduché složení tvořené pouze třemi složkami a je bez parfemace. V pilotní studii u dospělých se sklonem k atopické dermatitidě bylo po osmi týdnech používání pozorováno zlepšení stavu pokožky. Bezvodá receptura zároveň pomáhá udržet probiotické bakterie stabilní během skladování.

„Cílem není přidat do koupelny další tubu, ale trochu změnit úhel pohledu. Místo snahy pokožku neustále čistit a zatěžovat mnoha přípravky ji můžeme šetrně podpořit v tom, co umí sama. U miminek to platí dvojnásob, protože jejich pokožka i mikrobiom se teprve učí fungovat v novém světě,“ uzavírá Michaela Baštová.

Tento text je reklamním sdělením. BioGaia Aldermis je kosmetický přípravek.