Když si bez skleničky neumíme odpočinout: Jak poznat, že se z rituálu stává problém?

Sklenka vína po práci nebo pivo k seriálu. Pro mnoho lidí běžný způsob, jak zakončit den a odpočívat. Přesto si někteří postupně všimnou, že bez alkoholu se uvolňují hůř. Už samotná představa večera „po suchu“ vyvolává podráždění nebo pocit, že něco chybí. Psychoterapeutka a adiktoložka Mgr. Denisa Kratochvílová radí, kdy zpozornět a jak poznat, že decinka po práci není jen neškodný zvyk.

Právě ve chvíli, kdy se vytrácí schopnost odpočívat bez alkoholu, je dobré zbystřit. Často to totiž znamená, že alkohol začal plnit funkci regulace stresu a emocí. „Pro některé lidi může být těžké odpočívat bez alkoholu, protože si na něj postupně zvykli jako na hlavní způsob, jak se uvolnit. Tlumí napětí, stres a nepříjemné emoce. Mozek se tak může ‚naučit‘, že skutečný odpočinek přichází až s alkoholem. Když pak chybí, objeví se neklid, podrážděnost nebo pocit, že člověk nedokáže vypnout,“ vysvětluje Denisa Kratochvílová, psychoterapeutka a adiktoložka z platformy Terapie.cz.

Když sklenka po práci přestává být nevinná

Pokud člověk na alkohol myslí dopředu, neumí si představit večer bez skleničky, je to další důležitý signál. Nemusí se hned jednat o závislostní chování, ale může jít o rozvíjející se rizikové nebo škodlivé užívání alkoholu. „O rizikovém užívání mluvíme tehdy, když ještě nedochází ke zjevné újmě, ale zvyšuje se pravděpodobnost zdravotních či sociálních problémů. O škodlivém užívání pak ve chvíli, kdy už alkohol prokazatelně zdraví nebo život člověka poškozuje,“ říká odbornice.

Často se nenápadně zvyšuje vypité množství a plány se alkoholu začínají přizpůsobovat. Důležitým ukazatelem mohou být i reakce okolí. „Blízcí si všímají, že člověk pije hodně nebo že opilost u něj vypadá jinak než dřív. Tyto varovné signály máme tendenci přehlížet, protože my sami jsme k tomuto závěru nedošli,“ pokračuje Denisa Kratochvílová.

Odměna vs. úleva

Z biologického hlediska alkohol vždy aktivuje v mozku systém odměny. Mimo jiné zvýšeným vyplavováním dopaminu, který vyvolává pocit úlevy. Rozdíl mezi odměnou a úlevou je hlavně v tom, v jakém rozpoložení se napijeme. „Pokud je alkohol spojený s radostí, oslavou nebo příjemnou sociální situací, může krátkodobě zesílit pozitivní emoce. Když je ale používán jako prostředek ke zvládání stresu, smutku, úzkosti nebo vnitřního napětí, stává se nástrojem úniku. V náročných obdobích se pak může zdát, že alkohol pomáhá, dlouhodobě však problém neřeší, ale spíš udržuje,“ upřesňuje Denisa Kratochvílová.

První signály, že alkohol začíná škodit

Mezi nejčastější varovné signály patří zhoršení kvality spánku. „Alkohol může navodit ospalost, ale narušuje hluboké fáze spánku i přirozený rytmus. Člověk se pak budí unavený, neodpočatý, s pocitem vnitřního neklidu,“ přibližuje Denisa Kratochvílová. Na nekvalitní spánek navazuje podrážděnost, úzkost, kolísání nálady, horší koncentrace a větší emoční přecitlivělost. Tyto změny se často promítají i do vztahů a komunikace.

Problém si často nepřipouštíme

Zlehčování a srovnávání s „horšími případy“ je přirozený obranný mechanismus, který pomáhá snížit nepříjemné pocity viny, studu nebo strachu ze ztráty kontroly. Obzvlášť výkonní a navenek fungující lidé mají tendenci své pití bagatelizovat. „Alkohol jim zatím viditelně nenarušuje práci ani vztahy. Okolí je vnímá jako spolehlivé a úspěšné. Alkohol navíc plní funkci zvládání stresu, takže se jeví spíš jako pomoc než problém,“ říká Denisa Kratochvílová.

Jak vypadá tzv. funkční pití

Navenek všechno funguje bezvadně, práce, povinnosti i rodina. Alkohol je ale pravidelnou součástí dne. „Slouží k uvolnění nebo vypnutí a jeho vynechání vyvolává neklid či podráždění. Problém se neprojevuje selháním, ale postupnou závislostí na alkoholu jako hlavním nástroji regulace stresu, emocí nebo únavy. Teprve časem může dojít k tělesné adaptaci,“ konstatuje Denisa Kratochvílová.

Otázky, které stojí za to si položit

Upřímné odpovědi na následující otázky mohou napovědět víc než srovnávání s ostatními.

• Proč piju? Kvůli radosti, nebo hlavně kvůli úlevě?
• Ovlivňuje alkohol můj spánek, náladu, vztahy nebo zdraví?
• Umím si představit den nebo týden bez alkoholu?
• Jak často a kolik piju?

Kdy vyhledat odbornou pomoc

„O pomoc odborníka si člověk může říct kdykoliv. Nemusí čekat, až bude situace vážná. Včasná intervence nebo prevence mnohdy úplně stačí,“ říká Denisa Kratochvílová. Spousta lidí se bojí, že dostanou „nálepku alkoholika“ nebo že budou muset okamžitě abstinovat. Cílem terapie není zákaz ani odsuzování, ale porozumění vztahu k alkoholu a hledání bezpečnějších cest vlastním tempem.

Vztah k alkoholu lze změnit i bez abstinence

Klíčové je pochopit, jakou funkci alkohol plní, a hledat jiné způsoby, jak tuto potřebu naplnit. „Je užitečné zamyslet se nad rodinnou anamnézou, postojem k alkoholu a nad tím, zda člověk dokáže běžně fungovat i bez něj. Pokud už má pocit, že by se mohlo jednat o problém, je dobré se včas zastavit, s někým si o tom promluvit a zkusit pít v jiné formě a množství,“ radí Denisa Kratochvílová.

Zdravější alternativy ke „skleničce po práci“

Zažitý rituál konce dne lze nahradit jiným, prospěšnějším: stejný čaj každý večer, krátká procházka, teplá sprcha, zápis několika vět do deníku, kniha, seriál či hudba. „Někdy se může jednat o realistický kompromis, tedy určit si dny v týdnu bez alkoholu a střídat skleničku s nealko rituálem,“ doporučuje Denisa Kratochvílová z platformy Terapie.cz

Naslouchejte si
Změna vztahu k alkoholu nemusí znamenat radikální rozhodnutí. Někdy stačí začít tím, že si všimneme, proč si dnes sklenku naléváme, co od ní čekáme a zda existuje i jiný způsob, jak si dopřát úlevu nebo relaxovat.

Kde hledat pomoc

Existuje několik možností, jak vyhledat podporu. Terapie může být intenzivní nebo probíhat formou hospitalizace, často se využívají i ambulantní programy, včetně skupinových sezení. K dispozici jsou také tzv. peer konzultanti, tedy lidé, kteří sami mají zkušenost s problematickým pitím a dokážou podpořit a porozumět. Pomoc je možné hledat například na národních stránkách pro omezení konzumace alkoholu alkohol-škodí.cz, u Anonymních alkoholiků, kde je k dispozici i anonymní poradenství, nebo u Národní linky pro odvykání na čísle 800 350 000.

 

Mgr. Denisa Kratochvílová

Denisa Kratochvílová je psychoterapeutka a adiktoložka s praxí v individuální terapii i online sezeních. Věnuje se zejména problémům spojeným se závislostmi, úzkostmi, depresí a existenciálními potížemi, přičemž klade důraz na pochopení emocionálních vzorců a osobní historii klienta. V terapii postupuje citlivě a s každým tak, aby na sezení společně objevovali souvislosti mezi životními zkušenostmi a aktuálními výzvami, a to jak v oblastech závislostí, tak v širších tématech duševní pohody a zvládání stresu. Působí mimo jiné i na platformě Terapie.cz.