V dnešním zrychleném světě se zdá, že schopnost dělat deset věcí najednou není jen výhodou, ale přímo nutností. Ráno jednou rukou mícháte ovesnou kaši, druhou odepisujete na pracovní e-mail a ramenem přidržujete telefon, zatímco domlouváte termín u kadeřníka. Máme pocit, že pokud nejsme v neustálém poklusu a naše pozornost není rozmělněna mezi tucet aktivit, nejsme dostatečně produktivní. Ale co když je tento oslavovaný „multitasking“ ve skutečnosti jen mýtus, který nás obírá o energii, radost a v konečném důsledku i o čas?
Past jménem „přepínání pozornosti“
Věda hovoří jasně: lidský mozek, ač je to fascinující a komplexní orgán, není biologicky nastaven na multitasking. To, co považujeme za paralelní zpracování úkolů, je ve skutečnosti velmi rychlé přepínání pozornosti z jedné věci na druhou. Představte si svůj mozek jako reflektor. Když se snažíte dělat dvě věci najednou, reflektor se musí neustále natáčet tam a zpět.
Tento proces „přepínání“ má svou cenu, které se odborně říká přepínací náklady. Pokaždé, když přerušíte psaní článku, abyste odpověděly na zprávu na Messengeru, trvá vašemu mozku několik sekund (nebo i minut), než se plně vrátí k původní hloubce soustředění. Výsledek? Práce nám trvá déle, děláme v ní více chyb a na konci dne se cítíme psychicky vyčerpané, i když za námi není vidět žádný převratný výsledek.
Proč nás multitasking tak láká?
Pokud je to tak nevýhodné, proč to tedy děláme? Odpověď se skrývá v chemii našeho mozku. Pokaždé, když splníme malý, drobný úkol – například vyřídíme rychlou textovku během vaření – náš mozek nás odmění dávkou dopaminu. Je to ten příjemný pocit uspokojení, díky kterému si připadáme efektivní.
Jsme doslova závislé na tom pocitu „mám hotovo“. Jenže tento dopaminový kolotoč nás udržuje v povrchnosti. Nutí nás upřednostňovat rychlé a nedůležité úkoly před těmi, které vyžadují hluboké zamyšlení, kreativitu a klid. Multitasking nám dává iluzi pohybu, ale často při něm jen šlapeme vodu na místě.
Daň, kterou platíme za roztříštěnost
Pro ženy je téma multitaskingu obzvláště citlivé. Společnost od nás často očekává, že budeme bezchybně zvládat kariéru, péči o domácnost, výchovu dětí a ještě u toho budeme vypadat odpočatě. Tento tlak nás nutí do role „superženy“, která zvládne všechno naráz. Ale za jakou cenu?
-
Chronický stres: Neustálé přepínání zvyšuje hladinu kortizolu v těle. Cítíme se pod tlakem, jsme podrážděné a hůře spíme.
-
Ztráta kreativity: Skutečné nápady přicházejí v tichu a při plném soustředění. Pokud je naše mysl neustále bombardována podněty, nezbývá prostor pro inspiraci.
-
Povrchní vztahy: Možná to znáte – sedíte s kamarádkou na kávě, ale neustále po očku sledujete displej telefonu. Jste tam tělem, ale vaše pozornost je o tři kilometry jinde. Multitasking nás okrádá o schopnost být skutečně přítomné pro ty, na kterých nám záleží.
Cesta ven: Kouzlo „monotaskingu“
Co kdybychom místo oslavy multitaskingu zkusily objevit krásu monotaskingu? Tedy umění dělat v jeden okamžik pouze jednu věc, ale dělat ji celým svým já. Nejde o to dělat méně věcí, ale dělat je lépe a s menším výdejem nervové energie.
Jak začít s detoxem od multitaskingu?
-
Pravidlo jednoho tabu: Když pracujete na důležitém úkolu, zavřete v prohlížeči všechna okna kromě toho jednoho, které potřebujete. Odložte telefon do vedlejší místnosti nebo ho dejte do režimu „nerušit“.
-
Bloky času: Rozdělte si den na bloky. Vyhraďte si například 30 minut čistě na e-maily, pak hodinu na soustředěnou práci a následně 15 minut na odpočinek bez obrazovek.
-
Vědomé maličkosti: Zkuste monotasking v běžném životě. Když pijete ranní čaj, jen pijte čaj. Vnímejte jeho vůni, teplo hrnku v dlaních. Když si hrajete s dětmi, buďte tam jen pro ně. Budete překvapené, jak moc vás takové drobné momenty plné pozornosti nabijí energií.
-
Naučte se říkat „ne“: Často multitaskujeme jen proto, že jsme si naložily víc, než je zdravé. Uvědomte si, že každé „ano“ něčemu novému je automaticky „ne“ vašemu klidu a kvalitě toho, co už děláte.
Závěrem: Buďte k sobě laskavé
Odvyknout si od multitaskingu není snadné. Žijeme v digitální džungli, která je navržena tak, aby neustále kradla naši pozornost. Každé pípnutí telefonu je pozvánkou k rozptýlení. Nechtějte po sobě zázraky hned první den.
Příště, až se přistihnete, jak se snažíte vyřešit tři problémy najednou, zastavte se. Zhluboka se nadechněte a položte si otázku: „Co je v tuto chvíli nejdůležitější?“ Vyberte si tu jednu věc a věnujte jí svou plnou, laskavou pozornost. Vaše mysl vám poděkuje, vaše výsledky budou zářit a vy se konečně přestanete cítit jako vyčerpaný procesor, který se každou chvíli přehřeje.
Skutečná síla moderní ženy totiž nespočívá v tom, kolik věcí stihne naráz, ale v tom, jak moc dokáže být přítomná v každém okamžiku svého života.