Life4you.cz - MP 
Bílý zabiják, nebezpečná droga nebo sladká hrozba. Pod těmito děsivými pojmenovávání se skrývá obyčejný cukr. Není to trochu přehnané? Podle odborníků nikoliv. Přestože se doporučená denní dávka cukru pohybuje okolo 7 čajových lžiček, průměrně tuto hodnotu překročíme minimálně třikrát. Přidané cukry se totiž vyskytují ve dvou třetinách všech zpracovaných, tedy průmyslově upravených potravinách, což je už jen krůček ke vzniku onemocnění či závislosti na cukru, ke které člověk může mít navíc i genetické předpoklady. Vedle nadváhy může nadměrný příjem vyvolat také závažné kardiovaskulární choroby nebo třeba diabetes druhého stupně. Sacharidy však není třeba ze stravy vyřazovat úplně, přírodní varianty jsou totiž prospěšným zdrojem naší energie. Stačí jen vědět, jaký typ cukrů je ten správný.
Co jsou sacharidy a jak se dělí
Sacharidy jsou obecně zdrojem energie pro celé tělo – lidský mozek, svaly, ale i orgány fungují na pravidelném příjmu jednoduchých molekul této látky. Jde o makroživinu, která zahrnuje jednoduché cukry, škroby a vlákninu. Rozdíl mezi nimi je v tom, že škrob je komplexní sacharid, který tělo tráví pomaleji, a tedy i nárůst a přísun energie do jednotlivých buněk celého těla je postupný. Naopak cukr, tedy nejjednodušší forma sacharidu, je zaručeným zdrojem rychlé energie, jejíž účinky člověk pocítí do pár minut.
Naším cílem je však udržení si konstantní a stálé energie po co nejdelší dobu. Právě tu zajišťují komplexní sacharidy, jako je škrob, které se do krevního oběhu uvolňují postupně. Mezi typické polysacharidy patří například ovesné vločky, quinoa, rýže, luštěniny nebo také brambory. Pokud ale potřebujete okamžité nabuzení a rychlou dávku intenzivní energie, obvykle sáhnete po rychlých cukrech! Fruktóza a glukóza jsou hlavními zástupci nejjednodušších forem sacharidů. Najdeme je například v medu či ve sladkém ovoci.
Co je bílý zabiják?
Vždy záleží na zdroji, ze kterého sacharidy přijímáme! Přírodní cukry jsou pro tělo potřebným a nepostradatelným zdrojem nejen energie, ale také dalších důležitých látek. Komplexní potraviny, které jsou bohaté právě na přirozeně se vyskytující sacharidy, totiž obsahují také vitamíny a minerály a další fytonutrienty. Pro tělo je tedy pravidelný a rozumný přísun zeleniny, ovoce, celých obilovin či typických příloh, jako je rýže či brambor, velmi důležitý a vedle bílkovin a tuků by takové komplexní sacharidy měly tvořit podstatnou část naší stravy.
Hrozbou, a tedy i potenciálním zabijákem, pro náš organismus jsou především umělá sladidla a zpracované potraviny, které jsou těchto nadbytečně přidaných látek plná. Představuje riziko v podobě zdravotních komplikací, ale také silné závislosti na sladkých, a především průmyslově vyrobených potravinách. “Cukry jsou pro nás nebezpečným potěšením, který uspokojuje náš systém odměn v mozku. Při konzumaci zpracovaných potravin, které jsou plné přidaného cukru, se nám do těla uvolňuje dopamin, jinak přezdívaný také jako hormon štěstí. Neustupující, a především velmi intenzivní chuť na sladké je tedy projevem závislosti na cukru, která může mít své kořeny i v naší genetické výbavě. V DNA některých lidí se nacházejí genetické varianty, které ovlivňují citlivost receptorů. Některé z těchto variant mohou umocňovat požitek z konzumace sladkých nebo slazených potravin, zatímco jiné mohou citlivost snížit, což také vede k větší konzumaci cukru, aby byl dosažen požitek.,“ komentuje Ing. et Ing. Barbora Procházková, PhD., vedoucí vědeckého týmu Chromozoom.
Cukr, kam se podíváme
Průmyslově vyrobené potraviny jsou kromě umělých konzervantů a chemických dochucovadel plné také cukru. Aktuální výzkumy odhadují, že až 75 % zpracovaných výrobků určených ke konzumaci obsahuje přidaný cukr. Kromě klasických sladkých pochutin, jako jsou čokoládové sušenky, slazené limonády, energetické nápoje či gumové bonbony, přidaný cukr se vyskytuje také v mléčných výrobcích, salátových dresincích, pečivu, ale bohužel často i ve výrobcích spadajících do kategorie “zdravé” či “fitness”. Proteinový puding, ochucená ovesná kaše v papírovém sáčku či kupované müsli častokrát obsahují stejně, někdy však i více přidaného cukru než klasická mléčná čokoláda, která v takzvaném nutri-score systému svítí červenou barvou. Obecně platí pravidlo, že čím kratší složení potravina má, tím se pravděpodobnost výskytu přidaných látek snižuje, a naše tělo tak není vystaveno negativním účinkům chemických sladidel. Nejvhodnější variantou je však strava, která žádnou etiketu nepotřebuje!
Ovoce, zelenina, celozrnné obiloviny, luštěniny, ořechy, semena, bylinky – to by měl být základ našeho jídelníčku. Tyto potraviny obsahují přirozeně se vyskytující cukry, ale jsou také bohaté na vlákninu, bílkoviny, vitamíny, minerály a polyfenoly, které jsou klíčové pro naše zdraví.
Naopak nadměrný příjem “špatného” cukru nám může způsobit vysoký krevní tlak, citlivé a zkažené zuby, špatné psychické rozpoložení, chronickou únavu a samozřejmě také zvýšené ukládání nežádoucího tělesného tuku. Pokud je totiž strava tvořena především jednoduchými cukry, játra je začnou po určité době měnit v molekuly tuku, které se v těle začnou nekontrolovatelně ukládat úplně všude.
Nevyvážená strava založená z velké části na příjmu nezdravého množství sacharidů, zvláště těch jednoduchých, může způsobit i závažná onemocnění našeho zažívacího systému. Lidská střeva jsou tvořena biliony bakterií, která s naším tělem žijí v symbiotickém stavu. My je krmíme rozmanitou a pro ně důležitou potravou a oni nás na oplátku chrání před nebezpečnými patogeny, které chtějí skrz vnitřní stěny našich střev proniknout do našeho organismu. Cukr a umělá sladidla však střevní rovnováhu narušuje a to tak, že ničí rozmanitost kmenů našeho mikrobiomu, čímž se tělo stává zranitelnější a náchylnější ke vzniku nebezpečných onemocnění. “Přidaná sladidla způsobují vymírání některých kmenů střevních bakterií, které poté nejsou schopné dostatečně bránit náš trávicí trakt. Výsledkem může být například přemnožení nežádoucích kvasinek, které způsobují bolesti břicha, nepříjemnou plynatost či syndrom propustného střeva. Všechna tato onemocnění však mohou mít co dočinění s epigenetikou či genetickým předurčením jedince. Malé dítě se například vlivem své matky, jejíž jídelníček v průběhu těhotenství obsahoval vysoké zastoupení zpracovaných potravin a přidaného cukru, může narodit s predispozicemi k výskytu civilizačních onemocnění jako je obezita či diabetes. Tyto na první pohled neviditelné hrozby, u kterých si nejsme jisti, proč se nám dějí, lze však odhalit například i jednoduchým DNA testováním,” informuje genetička Barbora Procházková.
Když omezíme příjem cukru, tělo se nám odmění štíhlejší postavou, krásnější pletí, silnější imunitou, zdravějším spánkem a lepší náladou, protože jsme to, co jíme…
