Neuvěřitelné: doc. MUDr. Jan Měšťák, CSc, byl uličník

Doc. MUDr. Jan Měšťák, CSc. je absolventem Lékařské fakulty UK v Praze. Po atestaci ze všeobecné chirurgie pracoval více než 20 let na klinice plastické chirurgie 3. Lékařské fakulty University Karlovy v Praze. Nyní pracuje na Klinice plastické chirurgie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze na Bulovce, které byl přednostou a také zakladatelem. Je také zakladatelem Centra komplexní chirurgické péče o ženy s onemocněním prsu téže nemocnice. Je zakladatelem a vedoucím lékařem kliniky Esthé. Letos oslaví významné jubileum, je největší legendou v oboru plastické chirurgie v České republice.

Ve svém životě jste začal vyučením, co Vás odvedlo k plastické chirurgii

Byl jsem hrozný uličník, dvojky a trojky z chování na základní škole, tak mě dali rodiče na vyučení mechanikem pro přesné přístroje do Fyzikálního ústavu ČSAV. Možná, že již tehdy tam byl pomyslný začátek mého dalšího života z pohledu přesného zacházení s různými i chirurgickými nástroji. Ale samozřejmě to byla medicína, kterou jsem později vystudoval a měl jsem tu čest se seznámit s velikány oboru plastické chirurgie, protože od třetího ročníku fakulty jsem docházel na kliniku plastické chirurgie v Praze na Vinohradech.

Jaký je rozdíl mezi Vašimi začátky v plastické chirurgii a současností v oboru, myslím ve Vaší praxi.

Domnívám se, že rozdíl proti dnešní generaci mladých studentů je především v nadšení vykonávat činnost, kterou jsem si zvolil jako obor pro moji další profesi a ve vděku k jejímu umožnění včetně realizace.

Jak byste se popsal jako plastického chirurga?

Protože již více než padesát let jsem nejen plastickým chirurgem, ale i všeobecným chirurgem po atestaci, tak je to především moje velká zkušenost řešit tím nejlepším způsobem různé vrozené i získané vady lidského těla.

Při tak náročné práci jste také musel mít čas na soukromý život. Co o něm můžete říci? Myslím sport, co Vaše děti a vnoučata?

Jak jsem kdysi napsal, že nikdy pro mě nebude nic důležitějšího, než zdraví a štěstí mých dětí, tak tím se řídím dodnes. Přesto jsem si však našel i čas na můj oblíbený sport volejbal, kdy jsem byl dokonce od patnáct let v reprezentačním výběru.

Vaše práce Vás pohltila, co považujete za svůj největší pracovní úspěch, ale i soukromý?

Můj život vnímám tak, že největším štěstím pro mě jsou děti a potom i štěstí mých nejbližších. A samozřejmě i štěstí mých pacientů, kterým pomáhám najít mnohdy i novou cestu jejich životem.

Které operace provádíte nejraději?

Dříve jsem operoval obličejové rozštěpy u dětí, úrazy, ztrátová poranění aj. Později rekonstrukce prsů u onkologicky nemocných žen a mnoho dalších problematik. Pokud jde o estetickou chirurgii tak v celém jejím rozsahu, ale rozhodně nejkrásnější operací pro mě je operace nosu, která je v estetické chirurgii nejen nejtěžší operací, ale rozhodně i nejzodpovědnější, protože rozhoduje o dalším životě operovaného.

Kolik máte za sebou operací a reoperací?

Za zmíněných nejméně padesáti let klinické praxe jsou to desetitisíce operací různého druhu, vždyť jenom operací nosů jsem provedl daleko přes čtyři tisíce. Co se týká reoperací, tak to nelze ani spočítat!

Jaké význame změny zaznamenaly operace prsů v posledních letech?

Ženy mají díky implantátům nyní o mnoho více možností, jak podpořit svoje „ženství“. Pro zajímavost přibližně 90 % žen dochází na úpravu prsů jejich zvětšení či modelaci nebo redukci, a to na rozdíl od 10% jejich partnerů, kteří operaci často i odmítají. Protože správně vnímají sex-apel u ženy trochu jinak.

Proč odmítáte některé pacientky?

Stále přibližně 40 % žen odmítám operovat, protože operaci nepotřebují. Ony to totiž nevědí, že jsou stále krásné, protože jen málokdo z mužů jim to neřekne, stejně jako jim nepřinese kytičku, když nemají svátek nebo narozeniny, aby vyjádřili vděk a úctu, že s nimi jsou!

Jak vidíte budoucnost plastické chirurgie, co byste vzkázal začínajícím plastikům?

Naprosto souhlasím s Alanem Delonem, se kterým jsem se osobně setkal, že je znechucen dnešním světem, kde vládnou peníze, a i mezi příbuznými boje o majetek a že by nejraději tento svět opustil. To řekl ve 82 letech a bohužel pro něho je i v 89 letech stále na tomto světě! Já to vidím obdobně a velice mě mrzí, že v současné generaci i mnozí, zvláště plastičtí chirurgové, ale i jiní lékaři upřednostňují byznys nad medicínou, která by měla být především posláním, pro které studovali…

Jaké je Vaše životní motto?

Moje motto, které se opírá o více než padesát let mojí klinické praxe zní: Dobrá mysl vyléčí i onkologická onemocnění, špatná mysl je často i způsobí!