Tradiční Velikonoce v netradiční době

Měsíc březen společně s dubnem jsou přelomové měsíce, kdy se probouzí krajina i zvířata. Přicházejí první slunečné dny a lidé se snaží po zimě načerpat tolik potřebnou energii. V dnešní době, kdy se spousta věcí stále mění, je důležité najít si pevné body, na které se člověk může těšit. Jedním z nich jsou zcela jistě Velikonoce. Chození s pomlázkou letos asi budeme muset oželet, ale barvení a zdobení vajíček je nejenom vítanou zábavou pro děti.

Historie Velikonoc je velmi dlouhá a sahá až ke starým Slovanům.

Původně sloužily k vítání jara, ale postupem času se staly nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který oslavuje především znovuzrození Ježíše Krista. I přesto, že dnes mají Velikonoce spíše kulturní a společenskou podstatu, jsou stále lidé, kteří dodržují 40 denní postní období a ctí Svatý týden. V posledním týdnu před Velikonocemi má každý den svůj unikátní význam. Například na Zelený čtvrtek by měly utichnout všechny zvony a rozeznít se řehtačky. Během Bílé soboty je zase zvykem péct mazance, beránky a barvit vejce. Chlapci sbírají vrbové proutky a pletou si pomlázky. Následuje neděle, které se říká Boží hod velikonoční. Tento den je zvlášť oblíbený, protože se má hodovat na počest Ježíšova zmrtvýchvstání. Vrcholem týdne je Velikonoční pondělí, kdy chlapci vyrážejí do ulic šlehat děvčata, aby byla dlouho zdravá a mladá. Ty jim na oplátku dávají malovaná vejce, která se stala jedním z hlavních symbolů.

Vejce je už po staletí považováno za symbol zrození a života.

Právě to je důvodem, proč se dává koledníkům jako odměna za pomlázku. Kraslice jsou nejčastěji uvařená natvrdo nebo vyfouklá. Techniky zdobení jsou různé a liší se ve svém vzhledu i obtížnosti. Mezi jednodušší techniky zdobení kraslic se řadí kresba voskem, batikování nebo leptání. V posledních letech se také objevuje polepování vajec obtisky, které je velmi jednoduché a zvládnou ho i děti. Složitější je práce se slámou nebo síťovinou a vyškrabování. Mezi složité způsoby zdobení patří i drátování, prořezávání a vrtání. Tyto techniky jsou náročné na vybavení i čas, a proto se jím věnují především profesionálové.

Nicméně pěknou kraslici zvládne každý.

Ať si vyberete jakoukoliv techniku, tak základem je správné vejce. Nejvhodnější jsou bílá, na kterých barva i zdobení více vynikne. Tato tradice se stala velmi populární a pro někoho se jedná i o dlouhodobou zálibu. „Pro zdobení kraslic jsou nejvhodnější bílá vejce, která nemění požadovanou barvu při jejich obarvování. Nejvíce se obecně používají slepičí vejce. Osobně ale používám vejce husí, která jsou větší,“ prozradila Lenka Volková, malérka a členka Asociace malířů a malířek kraslic ČR, která se věnuje zdobení vajec technikou lepení slámy.

Podle Lenky Volkové je u kraslic, které se vyfukují, dobře vymýt skořápku uvnitř.

„Samotné vyfukování není nic složitého. Na obou stranách je potřeba opatrně ve vejcích udělat malé otvory. Ideálně jehlou na šití, a pak do vejce z jedné strany vyfouknout bílek a žloutek do připravené nádoby. Vnitřek vejce stačí vymýt ve vodě, aby zbytky bílku nebyly cítit,“ dodává Lenka Volková.

Zda bude mít slepice bílá vejce nebo hnědá záleží již na plemenu dané nosnice.

Laik takovou slepici nosného typu pozná jednoduše podle kožních laloků v místě, kde mají slepice uši. Nezáleží tak na celkovém zbarvení slepice. V minulosti byla bílá vejce na pultech obchodů převážně v období velikonoc. „Konec klecových chovů znamená i přechod na chov jiných plemen nosnic. Ve volných chovech jsou více zastoupeny nosnice s bílými laloky a spotřebitelé se tak budou setkávat s bílými vejci po celý rok,“ vysvětluje Zdeněk Mázlovský, místopředseda Českomoravské drůbežářské unie pro nosnou drůbež a chovatel masné a nosné drůbeže.

Ke konci roku 2020 dosáhl počet volných chovů téměř 35 %. „Meziročně tak vzrostl počet volných chovů o 11 procent. Tento trend bude i nadále zrychlovat, aby chovatelé vyhověli zákazu klecových chovů od roku 2027,“ dodala Gabriela Dlouhá.

Kdo nemáte vlastní slepičky, které snáší bílá vejce, seženete bílá vejce jistě v obchodech. Dejte se do obarvování a zdobení. Když vám zůstane vaječná hmota po vyfukování nebo vám vejce zůstanou po Velikonocích v ošatce, dá se z nich připravit mnoho chutných receptů. Ať už si uděláte míchaná vejce nebo budou součástí různých receptů, nikdy neuděláte chybu.

Význam Velikonočních dnů:

Květná neděle – Připomínka Ježíšova vjezdu do Jeruzeléma. V biblických dobách se chrámy zdobily palmovými listy a květy. Někdy je označována jako beránková.
Modré pondělí – Den, kdy studentům začínaly prázdniny, tzv. vakace. Lze předpokládat, že mladé lidé využili volno pro oslavu.
Šedivé úterý – Křesťané si připomínají všechny národy, které nepřijaly Krista spasitele a mají tak smutný a šedivý život.
Škaredá středa – Lidová pověra říká, že ve středu se Jidáš na Ježíše škaredil, což ve staré češtině znamená, že na něj žaloval.
Zelený čtvrtek – Podle tradice proběhla poslední večeře a zrození Krista. Na zelený čtvrtek utichnou všechny zvony a rozezní se řehtačky.
Velký pátek – Den Kristova ukřižování – drží se půst a nejí se maso. Tím se věřící symbolicky podílejí na Kristově utrpení.
Bílá sobota – Bílá je znakem čistoty a smytí hříchů křtem. Je zvykem péct mazance, beránky a barvit vejce.
Velikonoční neděle – Den zmrtvýchvstání. Na stole nesmí chybět symbol života, vejce. Konají se slavnostní mše.
Červené pondělí – V Česku nejoblíbenější část Velikonoc nemá s křesťanstvím moc společného. Dodržují se pohanské zvyky, především pomlázka. Pojmenování červené je podle nejoblíbenější barvy kraslic.