Markéta Pavelková 
Zhruba 44 % uživatelů energetických nápojů pociťuje jejich negativní vedlejší účinky, jako je zrychlený srdeční tep nebo poruchy spánku, jak uvádí americká studie ZIPDO Education Report 2026. Téměř třetina konzumentů si navíc ani neuvědomuje, že nadměrná konzumace energetických nápojů může vést například k dehydrataci.
Tzv. energeťáky patří mezi nejrozšířenější nealkoholické nápoje na světě. Podle rozsáhlé meta-analýzy z roku 2023 ochutná během života nějaký energetický nápoj cca 55 % lidí na světě, téměř 9 % lidí je pije denně.
Mezi mladými lidmi je konzumace ještě výraznější. Ve studii ESPAD 2024 téměř 73 % českých 16letých studentů uvedlo, že v posledním roce pilo energetické nápoje, a zhruba 50 % během posledního měsíce, přičemž téměř 20 % kombinuje energetické drinky s alkoholem.
„Přehledy zaměřené na dospívající ukázaly, že u mladších konzumentů doprovází popíjení energetických nápojů fyzické i psychické symptomy. Jedná se zejména o třes, bolest na hrudi, únavu, časté močení, nespavost a pocit nedostatku odpočinku,“ popisuje vedoucí Asistenční služby OZP MUDr. Jana Ježková.
Čím a jak ubližují ‚energeťáky‘
Obsah kofeinu v některých energetických nápojích přesahuje 300 mg na porci, což je téměř 4x více než ve standardním 227 ml šálku kávy. Proto nikoho nepřekvapí, že v některých studiích dávají autoři konzumaci energetických nápojů do souvislosti se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních problémů.
Obliba energetických nápojů je zároveň častěji spojena s jinými nezdravými nebo rizikovými vzorci chování. Již studie publikovaná v roce 2015 v Cambrige mezi mladými dospělými ukázala, že ti, kteří pijí energetické nápoje každý týden, mají častěji vyšší spotřebu slazených limonád, tráví více času u videoher, mají vyšší pravděpodobnost kouření, problémů s jídlem či poruchami spánku.
U většiny dospělých se tyto účinky objevují spíše jako krátkodobé a méně závažné příznaky, existují ale i dokumentované případy vážného poškození zdraví. Například cévní mozková příhoda a extrémně vysoký krevní tlak.
„Kromě akutních kardiovaskulárních nebo neurologických obtíží roste mezi odborníky také obava, že dlouhodobá konzumace nápojů s vysokým obsahem cukru, kofeinu a dalších stimulantů může nepříznivě ovlivňovat celkové fungování metabolismu,“ popisuje MUDr. Ježková z OZP a ještě dodává: „Například dlouhodobá nadměrná konzumace těchto nápojů, zejména vzhledem k vysokému obsahu přidaných cukrů, je spojena se zvýšenou metabolickou zátěží jater, může vést ke zvýšené aktivitě jaterních enzymů a je asociována se zvýšeným rizikem rozvoje jaterní steatózy, tedy ztučnění jater. K rozvoji tohoto onemocnění přispívají i další faktory, například nadměrná konzumace alkoholu.“
Energy drinky škodí jako alkohol
Zatímco alkohol dlouhodobě vnímáme jako zdravotní riziko, energetické nápoje často podceňujeme jako méně problematickou alternativu. Odborníci ale upozorňují, že i energetické nápoje mohou mít významné a dlouhodobé dopady na zdraví.
„Energetické nápoje mohou krátkodobě ovlivňovat srdeční činnost, krevní tlak i nervovou soustavu. Při jejich dlouhodobé a nadměrné konzumaci se současně může zvyšovat metabolická a kardiovaskulární zátěž organismu. Zvláště riziková je jejich kombinace s alkoholem, která je spojena se zvýšeným výskytem úrazů a dalších zdravotních komplikací. I proto má tzv. Suchý únor širší preventivní význam tehdy, pokud vyřadíte kromě alkoholu také energetické nápoje,“ uzavírá MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby OZP.
