Markéta Pavelková 
Pohyb je bezesporu jedním z nejúčinnějších nástrojů prevence. Snižuje riziko kardiovaskulárních a metabolických onemocnění, zlepšuje psychickou pohodu a prodlužuje období života ve zdraví. Přesto se fyzická aktivita v běžné praxi často zužuje na jedinou metriku: počet denních kroků. Konkrétní číslo deset tisíc se stalo téměř univerzálním symbolem zdravého životního stylu. Jenže je tento cíl skutečně podložen vědeckými důkazy?
Historie tohoto čísla sahá do Japonska šedesátých let dvacátého století. Země se tehdy připravovala na letní olympijské hry v Tokiu a jedním z motivačních nástrojů k podpoře pohybu se stal mechanický krokoměr s názvem manpo-kei, což v překladu znamená „měřič deseti tisíc kroků“. Nešlo o výsledek výzkumu, ale o promyšlený marketingový tah. Kulaté číslo mělo zaujmout, být snadno zapamatovatelné a motivující. A fungovalo. Koncept se rychle rozšířil a s nástupem chytrých náramků a hodinek se uchytil i v západním světě, kde se z něj stal jakýsi zlatý standard.
Dnes však máme k dispozici data, která tento dlouho tradovaný cíl staví do jiného světla. Výsledky rozsáhlé studie publikované v renomovaném časopise The Lancet ukazují, že zdravotní přínosy nastupují už při mnohem nižším počtu kroků. Analýza více než 160 000 dospělých jedinců prokázala, že i 7 000 kroků denně vede k významnému snížení zdravotních rizik:
- o 25 % klesá riziko kardiovaskulárních onemocnění
- o 6 % riziko nádorových onemocnění
- o 38 % riziko rozvoje demence
- o 22 % výskyt depresivních příznaků
Pozitivní efekt se přitom objevuje již u přibližně 4 000 kroků denně, zejména u lidí, kteří byli dosud fyzicky neaktivní. Z fyziologického hlediska tedy číslo 10 000 nepředstavuje žádnou magickou hranici. Jako motivační pomůcka může sloužit dobře, ale rozhodně není univerzálně vhodná. Množství potřebného pohybu je vysoce individuální – závisí na věku, zdravotním stavu, fyzické kondici i životním stylu. Slepé následování předem daného čísla může vést k frustraci nebo dokonce ke zdravotním komplikacím způsobeným přetížením.
V preventivní i klinické praxi dnes čím dál jasněji vnímáme, že důležitější než samotný počet kroků je kvalita a kontext pohybové aktivity. Klíčová je pravidelnost, rozmanitost, vhodná intenzita a přirozené začlenění pravidelného pohybu do každého dne. Právě tyto principy jsme zohlednili při vývoji chytrého náramku Elonga. Místo univerzálních doporučení jsme zvolili personalizovaný přístup, který respektuje individuální potřeby každého uživatele. Náramek využívá odborně vedený pohybový režim, přizpůsobený aktuální kondici, zdravotnímu stavu a reálným možnostem konkrétního člověka. Tento přístup je nejen efektivnější, ale především dlouhodobě udržitelný a šetrný ke zdraví.
Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) by dospělí měli týdně absolvovat alespoň 150 minut středně intenzivní nebo 75 minut intenzivní aerobní aktivity. V přepočtu na kroky to odpovídá zhruba 5 000 až 7 000 denně – cíl, který je pro většinu lidí realistický a zároveň přináší měřitelné zdravotní přínosy.
Radim Šlachta, fyziolog, Elonga
