Zapomeňte na detoxikační kúry. Tajemstvím efektivního odplavování odpadních látek je správně fungující lymfatický systém!

Cítíte se oteklí, zavodnění a často bojujete s nachlazením a oslabenou imunitou? Na vině je nejspíš špatně fungující lymfatický systém. Tato komplexní síť drobných kanálků vedoucích do lymfatických uzlin a orgánů funguje jako přirozená čistička lidského organismu. Hlavní roli přitom hraje nažloutlá tekutina, která sbírá odpadní látky a odvádí je k filtraci. Pokud je tento mechanismus narušen a toxiny se jen hromadí, nepříjemné projevy se brzy dostaví. Dobrou zprávou však je, že i lymfu je možné znovu rozpohybovat! Kde se škodliviny nejčastěji usazují? Jaké bylinky lymfě svědčí? A proč je pravidelný pohyb tím nejlepším řešením?

Jeden z klíčových mechanismů lidského organismu, jehož úkolem je odstraňovat vše, co do těla zkrátka nepatří. Kromě očisty od odpadních látek, jako jsou toxiny a nežádoucí mikroorganismy, se lymfatický systém stará také o transport mastných kyselin a bílkovin z trávicího traktu do krevního oběhu, udržování rovnováhy tělesných tekutin a podporu imunity včetně ochrany před infekcemi.

Jde o komplexní síť drobných kanálků, které odvádějí lymfu — čirou až nažloutlou tekutinu — do lymfatických uzlin a orgánů, kde dochází k jejímu čištění. Nahromaděný odpad je poté vyloučen prostřednictvím vylučovací soustavy, nebo je rozložen a zneškodněn imunitními buňkami. Lymfa tedy není tuk, jak se někteří mylně domnívají, ale tekutina složená převážně z vody a bílých krvinek, jejichž hlavní funkcí je ochrana organismu. Pro zajímavost, průměrný člověk má v těle až dvakrát více lymfy než krve, přibližně 6 až 10 litrů. Detoxikace je tedy přirozený proces, který nevyžaduje výrazný zásah zvenčí. Problém však nastává ve chvíli, kdy se pohyb lymfy zpomalí nebo zcela zastaví.

Tělo vás na zhoršenou funkci samo upozorní!

V případě, že dojde k narušení lymfatického systému, poznáte to velmi rychle. „První signály jsou především vizuální a pocitové. Lymfa má tendenci se hromadit v místech, kde je její proudění přirozeně slabší – například v oblasti kotníků nebo v dolních končetinách obecně. Důsledkem takto zadržované tekutiny jsou poté otoky a zavodnění. Člověk může mít pocit, jako by měl každou chvíli prasknout a přebytečná voda z něj měla vytéct. Rizikové jsou i oblasti lymfatických uzlin. Zadržená lymfa obsahuje odpadní látky a metabolity, které vytvářejí příznivé prostředí pro množení bakterií. To může vést k narušení imunitních funkcí a ke vzniku infekcí, například v oblasti krčních mandlí nebo brzlíku, které natékají. U lidí po chirurgických zákrocích, úrazech nebo onkologické léčbě může být riziko obzvlášť vysoké,“ vysvětluje Irena Hončlová, odbornice na celostní medicínu a spoluautorka podcastu Hackni život. Mezi další příznaky patří také pomalé hojení ran, chronická únava či zhoršené trávení.

Nahromadění odpadních látek vlivem neefektivně pracujícího lymfatického systému rovněž mění vzhled a strukturu kůže. Postupem času se na jejím povrchu začínají objevovat drobné ďolíčky, které mohou přerůst až v na první pohled viditelné nerovnosti připomínající pomerančovou kůži, zejména v oblasti stehen, hýždí, břicha nebo i rukou. Řeč je samozřejmě o celulitidě, se kterou se potýká přibližně 9 z 10 žen. Není tedy podmíněna nadváhou a přebytečným podkožním tukem, ale množstvím škodlivin, kterých se tělo nedokáže samo přirozeně zbavit. Odbornice Irena Hončlová dodává, že nejde o estetický problém, ale o signál, který nás má upozornit na problém: „Celulitidu proto mohou mít všechny ženy, rozhodujícím faktorem je pouze a jenom lymfa.“ V případě, že na sobě tyto projevy pozorujete, je potřeba začít jednat a lymfatický systém znovu nastartovat. Nejenže tím předejte zhoršení zdravotního stavu, ale zároveň podpoříte detoxikaci těla, posílíte celkovou imunitu a zlepšíte vitalitu a vzhled pokožky.

Strava, pohyb, terapie – základ, na který se můžete spolehnout!

V první řadě je potřeba si uvědomit, že lymfu v těle nepohání žádný orgán, jako je tomu u krve. Její proudění je závislé čistě na aktivitě okolní svaloviny. Je proto více než nutné se pravidelně hýbat. Ať už se půjdete každý den na hodinu projít, zajdete si třikrát týdně zacvičit či dáte přednost plavání, každý pohyb se počítá. Je vhodné na to myslet i v případě sedavého zaměstnání a v průběhu práce si na sebe najít chvilku času, kdy pomocí jednoduchého cvičení lymfatický systém znovu aktivujete – stačí si dát ruce pod kolenní jamky a párkrát místo promačkat. Vedle pohybu hraje klíčovou roli také strava a každodenní návyky. „Lymfě určitě nesvědčí smažená jídla, alkohol, cigarety a jednoduché cukry. Co naopak velmi ocení jsou zeleninové freshe a ovocná smoothie. Při sestavování jídelníčku přitom není nutné lámat si hlavu nad každičkou ingrediencí. Daleko efektivnější je znát potraviny, kterým se určitě vyhnout, čímž si člověk přirozeně vyselektuje to, co by měl jeho talíř obsahovat,“ upozorňuje Hončlová. Ruku v ruce se stravovacími návyky jde i dostatečný pitný režim. Kromě optimální hydratace v podobě čisté vody se hodí lymfatický systém podpořit rovněž bylinnými čaji. Ideální jsou lymfatické směsi obsahující měsíček, listy kopřivy, pýr nebo také pampelišku. Zařadit můžete i kokosovou a březovou vodu.

V rámci domácí péče nic nezkazíte ani tzv. dry brushingem, jinými slovy metodou, kdy pomocí štětinového kartáče na sucho masírujete konkrétní místa na těle. Pohyb by měl být vždy po směru lymfy, tedy od konce končetin nahoru do středu těla. Tím přispějete k aktivaci a pomůžete tekutině odpadní látky dostat pryč. Pamatujte však na to, že před samotným kartáčováním je vždy nutné odemknout body lymfatických uzlin, aby nedocházelo k hromadění látek. Pomocnou berličkou může být i stále více populární maderoterapie. Jde o vylepšenou techniku manuální lymfodrenáže, při které jsou během masáže využívány především speciální válečky, kartáče a baňky stimulující podkoží lidského těla. Pravidelnost a četnost návštěv je velmi individuální – odvíjí se od celkového stavu lymfatického systému, životního stylu i konkrétního problému, který se řeší. U některých lidí stačí terapie jednou za 2 týdny jako forma prevence, jiní, například lidé po operaci nebo s výrazným lymfatickým zatížením, mohou potřebovat intenzivnější péči klidně i několikrát do týdne. A jak je to s krémy proti celulitidě – ano, či ne? Dle Ireny Hončlové vždy záleží na vážnosti situace: „Pokud člověka trápí pár ďolíčků, podpůrné přípravky mohou pomoct. Klíčová je ale koncentrace účinných látek, která by měla být opravdu vysoká.“

Tělu je zkrátka třeba naslouchat a vnímat signály, které nám vysílá. Díky široké škále způsobů a možností pak už bude hračka lymfatický systém znovu nastartovat!

 

 

O podcastu Hackni život

Dvě kamarádky – Irena a Míša – se pravidelně setkávají, aby uvolněně a prakticky probíraly, jak zlepšit život a být spokojenější a šťastnější, tak aby i v pokročilém věku zůstaly vitální a soběstačné. Cílem podcastu a blogu Hackni život je jednoduše ukazovat, co můžeme bez velkého úsilí zlepšit, protože zdraví je to nejcennější, co máme, a každý krůček se počítá.

Irena Hončlová je doktorka farmacie a odbornice na celostní medicínu (naturopatka), která má tři děti, a přesto se dokáže dát na první místo. Míša Kačena má jedno dítě a pocit, že stále nestíhá. Irena ji inspiruje a ukazuje, že to jde. Společně probírají témata, která nás všechny zajímají: jak správně jíst, jak nás ovlivňují hormony v každém věku, jak se liší potřeby mužů a žen, jak pochopit procesy v našem těle a jak brát jídlo jako příležitost ke zlepšení fyzického i psychického zdraví. Rozhovory jsou veselé a uvolněné, aby si z nich posluchači vždy odnesli spoustu praktických tipů a rad.

Více na: https://www.hacknizivot.cz/podcast/