Loni bylo hlášeno téměř 44 tisíc pracovních úrazů, průměrné odškodnění je 845 tisíc korun

Podle dat Českého statistického úřadu se v roce 2024 při výkonu práce stalo 43 815 úrazů, z toho 42 756 případů skončilo pracovní neschopností delší než tři dny. Mezi rizikovější obory patří i zpracovatelský průmysl, kde ale nehod pomalu ubývá. To může být dáno i zaváděním robotizace, která zastává monotónní úkoly. Lidé zranění při výkonu zaměstnání mají nárok na odškodnění, připomíná společnost Vindicia, která se na kompenzace specializuje. Průměrná částka loni dosáhla 845 000 korun. O poškození se čím dál častěji hlásí i pracovníci, kteří neměli vážný úraz.

 

Lidé, kteří se v práci zranili, mají nárok na kompenzaci. „Průměrná výše odškodnění dosáhla v roce 2024 podle našich statistik na 845 tisíc korun. Zahrnuje celou řadu položek: nejen bolestné, ale i ošetřovné, cestovné, platby za různé pomůcky, léky a rehabilitace, zásadní je kompenzace ztížení společenského uplatnění,“ vypočítává Tomáš Beck ze společnosti Vindicia. K tomu se přidávají i další prvky, které zaměstnance chrání: pokud například vinou úrazu nezvládá pracovník výkon své původní pozice, musí mu firma nabídnout takovou, kterou zvládne, ovšem za původní plat.

 

Data Vindicia ukazují, že o své nároky čím dál častěji usilují i lidé, kteří neměli tak závažné zranění. „Zatímco dříve jsme řešili především odškodnění za velmi těžké následky na zdraví, jako byly amputace prstů, zranění páteře, popáleniny či rozdrcení končetin, nyní se nám více hlásí i ti, kteří řeší situace bez trvalých následků, ať jde o tržné rány, vymknuté kotníky či naraženiny,“ říká Beck, který větší aktivitu lidí přikládá i lepšímu povědomí o tom, na co mají poškození právo.

 

Vindicia řešila i případ dělníka, který upadl, uhodil se do hlavy a pošramotil si ruku. Jeho nadřízený původně odmítal úraz uznat jako pracovní – zaměstnanec naštěstí v nemocnici nahlásil, jak k nehodě došlo a měl o případu záznam. Bolestné dosáhlo asi 13 tisíc korun, dorovnání mzdy, cestovné a ošetřovné pak přinesly dalších 60 tisíc.

 

Většina úrazů vzniká chybou zaměstnance, ať jde o špatný odhad vzdálenosti či nepozornost. „To ale rozhodně není důvod odmítnout vyplacení kompenzace, která bývá zpravidla jen krácena, a to jen v případě skutečně vážného opomenutí. Upření celé kompenzace zaměstnanci hrozí hlavně v situaci, kdy se zranil opilý, pod vlivem návykových látek či při opakovaném porušení norem a nenošení ochranných pomůcek,“ říká Beck. Vindicia připomíná, že všechny firmy v Česku jsou pro případ úrazu zaměstnance ze zákona pojištěny a kompenzaci tak neplatí z vlastní kapsy.

 

Mezi rizikové obory patří zpracovatelský průmysl

Loni lidé oznámili celkem 42 756 pracovních úrazů s neschopností delší než tři dny. Z toho 14 990 případů spadá do zpracovatelského průmyslu, který kromě automobilového, textilního a či chemického průmyslu zahrnuje i strojírenství. Každý třetí úraz se tak stal v sektoru, kde lidé pracují v blízkosti těžkých strojů, motorových a vysokozdvižných vozíků, musí manipulovat s chemikáliemi a hrozí i elektroúrazy. Podle Vindicia patří mezi typické nehody úrazy končetin, které se dostanou do stroje, pády a zranění vzniklá právě při práci s vysokozdvižnými vozíky.

 

 

Zavádění robotizace pro monotónní práci

Mezi odvětví zpracovatelského průmyslu, kde hrozí vážný pracovní úraz, spadá i strojírenství, kde jsou lidé v kontaktu s masivní technikou. „Nešťastných událostí může ubývat i díky zavádění robotizace. Podle mé zkušenosti se totiž řada úrazů stávala při monotónních a neustále opakovaných úkonech, kdy lidé buď přestali být pozorní, nebo naopak lehce zariskovali, aby si úkol nějak ulehčili. Teď tyto činnosti v řadě firem zastává robot, kterého člověk řídí a kontroluje zpovzdálí, aniž by někam musel sám vkládat ruce,“ domnívá se Jakub Kaufman ze společnosti Profika, která se specializuje na obráběcí stroje. Různá robotická pracoviště jsou už navíc vyvíjena tak, aby člověk mohl pracovat hned vedle stroje, kterého na rozdíl od některých kobotů nemusí chránit zábrany. Robot reaguje na přítomnost pracovníka a od určité vzdálenosti svou rychlost výrazně omezí, popřípadě zastaví, účinná čidla tak minimalizují pravděpodobnost úrazu.

 

Pravidla bezpečnosti musí dodržovat i firmy

Zároveň je důležité, aby používané technologie splňovaly předepsané normy a standardy. „Je to varování pro firmy, které občas chtějí šetřit na nesprávných místech a objednávají si levnější stroje, ovšem bez příslušné CE certifikace. A to buď přímo z Číny a od různých překupníků, nebo i z několikáté ruky. Technika ve výrobě musí odpovídat evropským regulacím a také být použita v souladu se základním účelem,“ doplňuje Kaufman.

 

Nedodržení správných postupů a norem se firmám skutečně nemusí vyplatit. „V případě, že zaměstnavatel výrazně zanedbá své povinnosti a k úrazu zaměstnance dojde i kvůli tomu, že firma vytvořila nebezpečné podmínky, může být hnán k odpovědnosti i navzdory povinnému pojištění. Hrozí zde vysoké pokuty a v krajních případech může mít situace i trestněprávní rovinu,“ připomíná Beck.