Povodňové riziko se týká každé čtvrté nemovitosti. Jak zjistit, zda se váš dům nenachází v záplavové oblasti?

Nedávné povodně upozornily na fakt, který řada lidí při stavbě či nákupu domu přehlíží – a to záplavové oblasti. I když z místa je potok či řeka v nedohlednu, neznamená to, že lokalitě vysoká voda nehrozí. V určitém stupni povodňového rizika se nachází každá čtvrtá nemovitost v Česku. Navíc nejde jen o vodu. V jaké záplavové zóně se váš dům nachází, má vliv i na hypotéku nebo pojištění, které je s vámi ochotná banka sjednat.

„Stavět nebo pořídit si pozemek blízko vody s romantickým výhledem na řeku je lákavé. To se ale během chvíle může změnit a voda vám po letech připraví zatěžkávací zkoušku. A to nejen co se týče financí. Ať už se tedy rozhodujete koupit dům nebo pozemek, rozhodně doporučuji nezapomenout prověřit, v jaké záplavové zóně se nachází,“ upozorňuje Ondřej Strada, e-commerce manažer Bezrealitky.

Víte, v jaké záplavové oblasti bydlíte?

Celkem rozlišujeme čtyři úrovně rizikových zón povodní. V případě, kdy se nemovitost nachází v zóně 1 až 3, nejde o nijak výrazný problém jak z hlediska potenciálního rizika, tak případné prodejnosti. Jak ale letošní povodně ukázaly, ani ve druhé nebo třetí oblasti nemáte stoprocentní jistotu, že vás za život povodeň nepotká. Stoletá a padesátiletá voda se zkrátka objeví, a ne vždy ji protipovodňové zábrany udrží. Čtvrtá záplavová zóna pak odpovídá 20leté vodě.

Zjistit míru nebezpečí povodní můžete pomocí povodňovému plánu Ministerstva životního prostředí, který přehledně na mapě zobrazuje rozlití řek podle jednotlivých stupňů záplav. Dalším způsobem, jak si ověřit, jestli je dům či pozemek v záplavové zóně, jsou katastrální mapy. Stačí přejít na stránku ikatastr.cz, zadat požadovanou adresu nebo číslo parcely a vybrat vrstvu s označením záplavové zóny. Informace o riziku povodní můžete získat také třeba od služeb jako NEMO Report, který před rokem převzal provoz povodňového portálu od České asociace pojišťoven (ČAP). NEMO Report vám navíc dokáže o nemovitosti zjistit celý baliček podstatných informací.

„V NEMO Reportu vám během chvíle vyhodnotíme omezení z katastru nemovitostí, jako jsou zástavní práva nebo věcná břemena. Zároveň ale také dokážeme zjistit, zda vlastníci nejsou v insolvenčním a exekučním rejstříku, prověříme riziko povodní, územní plány, existenci inženýrských sítí nebo přístup k veřejné komunikaci,“ vyjmenovává Jan Záhora z NEMO Reportu.

Pojištění nemovitosti v záplavové oblasti

Fakt, zda se váš dům nachází v záplavovém území, má vliv i na výši pojištění. Nemovitosti v nejvyšším stupni povodňového rizika jsou často zcela nepojistitelné. Pojišťovny se totiž nechtějí pouštět do tak vysokého rizika a pokud ano, připravte se na výrazně vyšší částku. O pojistitelnosti spolurozhodují data z povodňových map ČAP, která můžete získat právě od NEMO reportu, který je nyní spravuje.

Pojištění nemovitosti proti povodním může být také podmínkou pro čerpání hypotéky. Banky problematicky hodnotí již 3. stupeň záplavové zóny a v rizikovém 4. stupni už ani neumožňují nemovitost financovat hypotečním úvěrem. Informace o riziku povodní sice je obvykle součástí odhadu nemovitosti, který si banka nechá vypracovat, ten však bývá často vyhotoven až po podpisu rezervační smlouvy a úhradě rezervačního poplatku pro prodávajícího. Doporučujeme tedy riziko povodní prověřit ještě před podpisem rezervační smlouvy, případně si předem sjednat vrácení rezervačního poplatku v případě, kdy se zjistí, že nemovitost není vhodná k zástavě.  

„Vysoký stupeň rizika povodní ale nemusí nutně znamenat nepojistitelnost nemovitosti. S pojišťovnou i bankou lze individuálně jednat. Výhodou může být zejména to, zda se v lokalitě povodeň za určité období reálně vyskytla, nebo ne. Standardně jde o období minimálně 10 nebo 20 let,“ uvádí Jan Záhora.

TIP – Rozdíl mezi povodní a záplavou

V případě povodně se jedná o zaplavení vodou, která se vylila z břehů vodních toků, nádrží nebo jejich břehy protrhla. Toto riziko vám tedy hrozí, pokud bydlíte poblíž řeky, potoka, rybníka nebo přehrady. 

Záplavu pak právní klasifikace hodnotí jako vylití vody z koryta v důsledku povodně. Pojišťovny pak klasifikují záplavu jako vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí anebo proudí a může být způsobena i z jiných než vodních zdrojů – například dešťovými srážkami nebo táním sněhu. Záplava tedy může postihnout opravdu každého a je vhodné si pojištění záplavy sjednat i v případě, že se nacházíte zcela mimo povodňovou zónu.