Life4you.cz - MP 
Teplé podvečery předznamenávají začátek jarní migrace žab na trdliště. Jejich pouť ale může být nebezpečná, zejména pokud při své cestě musí překonat pozemní komunikaci. Každoročně jich množství skončí pod koly aut. Aby tomu tak v Krkonoších nebylo, se starají pracovníci Správy KRNAP, kteří pečují o kilometry trvalých i dočasných zábran.
Doba migrace[1] je proměnlivá a velmi záleží na průběhu počasí, není proto možné určit její přesné datum. Optimální jsou pro žáby teplé a vlhké noci. Noční putování má zcela prozaický důvod, jímž je přirozená ochrana před predátory.
V Krkonoších žije šest druhů obojživelníků – mlok skvrnitý, čolek horský, čolek obecný, čolek velký, skokan hnědý a ropucha obecná. Někteří z nich, např. ropuchy a skokani, se po většinu roku pohybují na souši, často i daleko od vody. Vodu však potřebují k rozmnožování, neboť do ní kladou vajíčka, z nichž se líhnou pulci. Mnozí obojživelníci jsou po celý život vázáni na stejné místo rozmnožování (trdliště). Tahové cesty[2] zůstávají do značné míry po generace stejné. Pokud takový tah protne silnice, obojživelníci svůj cíl nemění a při překonávání vzniklé bariéry se stávají obětí automobilů. V minulosti bylo kolizních míst, kde obojživelníci při jarním tahu hromadně hynuli, v Krkonoších a Podkrkonoší mnoho. Úsilím Správy KRNAP se drtivou většinu z nich podařilo odstranit. Na mnoha místech v tuto dobu instalujeme dočasné zábrany – přibližně 30 cm vysoké pruhy pevného plastu. Žáby je nepřeskočí. Naopak se díky nim daří usměrnit pohyb žab a navést je do připravených plastových kbelíků. Ty ráno a večer stráž ochrany přírody Správy KRNAP spolu s dobrovolníky přenáší přes kritické úseky.
Instalace dočasných zábran však není jedinou možností, jak účinně zabránit ztrátám při přesunu žab na trdliště. Správa KRNAP v minulých letech na několika místech intenzivního tahu žab instalovala tzv. trvalé zábrany. Oproti dočasným zábranám, které se po ukončení migrace sbalí a uskladní na další rok, zůstávají trvalé zábrany instalovány celoročně. Jedná se přibližně o 30 cm vysoké pruhy plechu, které opět usměrňují pohyb žab. Nejdelším úsekem s trvalými zábranami je okolí Labské přehrady ve Špindlerově Mlýně.
Účinnou pomocí obojživelníkům je vytváření či obnova drobných vodních ploch, v kterých se zadržuje voda. Sem se pak především v období rozmnožování obojživelníci stahují. Mezi takové vzorové lokality patří tůňky v okolí Harrachova při cestě k Mumlavskému vodopádu.
Další informace o aktuálním dění v Krkonošském národním parku najdete na facebookovém profilu https://www.facebook.com/spravakrnap
