Rostoucí věk prvorodiček přináší komplikace. Starší rodiče riskují vyšší náklady na pojištění

Průměrný věk prvorodiček v Evropě překročil hranici 29 let, jak ukazují aktuální statistiky Evropské komise. Význam životního pojištění se tak pro budoucí rodiče zvyšuje. Výhodné podmínky pojistných smluv – zejména nižší cena a širší možnosti krytí – jsou často dostupné především pro mladší žadatele. Zásadní je také zohlednit tzv. čekací dobu, kterou pojišťovny běžně uplatňují na určitá rizika, včetně komplikací během těhotenství. Podle odborníků ale Češi navzdory rostoucímu povědomí stále kladou větší důraz na ochranu majetku než zdraví.

Průměrný věk prvorodiček od přelomu tisíciletí stále roste. To potvrzují i aktuální data Evropské komise, podle nich v zemích unijní sedmadvacítky dosáhl hranice 29,7. Své první dítě mají evropské ženy v téměř třiceti letech, a s tím se mohou pojit i některé komplikace. Češi si to ale podle odborníků uvědomují a s respektem přistupují k nutnosti krytí životních rizik. Průměrný věk klienta s první pojistnou smlouvu má podle průzkumu České asociace pojišťoven zhruba 28 let. „Tato data se vzájemně stínují a odpovídají tomu, že Češi jsou při krytí svých závazků zodpovědní. Na tento nízký průměr mají vliv právě malé děti do zhruba pěti let věku, které rodiče často pojišťují jako další osobu v rámci běžné pojistné smlouvy,“ popisuje Filip Bartoš, ředitel distribuce životní pojišťovny YOUPLUS.

 

Rada pro budoucí rodiče je tedy jasná – pokud plánují založení rodiny v horizontu dvou let, měli by se pojistit. Jedním z faktorů, na který se totiž často zapomíná, je časová prodleva mezi sjednáním pojištění a skutečnou ochranou, kterou poskytuje. „Mnoho pojišťoven zavádí tzv. čekací dobu, kdy nelze čerpat plnění na některá rizika, například komplikace během rizikového těhotenství. Tato doba obvykle trvá šest až dvanáct měsíců. Pokud rodiče zvažují pojištění až v momentě těhotenství, mohou zjistit, že některé důležité aspekty už nelze pojistit,“ dodává Bartoš.

 

Vstupní věk do pojištění významně ovlivňuje jeho cenu. Čím je vyšší, tím víc se šponuje nahoru i cena. „Člověk pak ztrácí chuť i motivaci se pojistit a občas pod tíhou tohoto jevu podlehne iluzi, že pojištění vůbec nepotřebuje. A tím se dostává do začarovaného kruhu. Stále platí, že člověk by se měl krýt před životními riziky v době, kdy je mladý a zdravý, protože do procesu vyhodnocení žadatele vstupuje s velmi pozitivním skóringem – věk i pravděpodobně lepší zdravotní stav, a tím pádem významně nižší cenou,“ varuje Bartoš. Zdravotní stav se totiž může mezi třicátým až čtyřicátým rokem života diametrálně změnit. Budoucí rodiče by se tak měli mít na pozoru, protože v tomto období podle odborníků často dochází k prvním náznakům nebo dokonce i prvním diagnózám některých dlouhodobých nemocí.

 

Pojištění pouze pro jednoho z partnerů? Velká chyba

Založení rodiny představuje nejen radostnou událost, ale také zásadní finanční závazek. Každá rodina by měla logicky počítat s obdobím, kdy matka zůstává doma na rodičovské dovolené, a příjem rodiny výrazně poklesne. „Krytí životních rizik musí zahrnovat nejen hlavního živitele rodiny, ale i druhého rodiče, který tráví čas s dítětem v domácnosti na rodičovské dovolené. Aktualizace smlouvy pouze u toho partnera, který zrovna pracuje, prostě nestačí,“ zdůrazňuje Bartoš.

Lidé podle něj často zapomínají, že pojištění lze přizpůsobovat aktuální situaci. Dnešní pojistné produkty totiž umožňují rodičům upravovat smlouvu podle aktuálních potřeb, například zvyšovat či snižovat pojistné částky nebo přidávat nová rizika. „Variabilita produktu by měla být při výběru správného pojištění pro rodiče prioritou,“ doporučuje Filip Bartoš. Ta může být obzvlášť důležitá v období rodičovské dovolené, kdy příjmy jednoho z rodičů bývají výrazně omezené.

 

Pojištění zdraví zaostává za majetkem, varuje odborník před podceňováním rizik

Ačkoliv povědomí o životním pojištění roste, stále převažuje větší důraz na ochranu majetku než zdraví. Podle dat je v Česku a na Slovensku vyšší podíl automobilů s havarijním pojištěním než lidí s životním pojištěním. „Rodiče jsou ochotni investovat do ochrany svého majetku finanční prostředky v řádech nižších desetitisíců korun, ale ochranu svého vlastního zdraví často podceňují. Je to paradox, protože finanční stabilita rodiny závisí právě na zdraví jejích členů,“ dodává Bartoš.