Za prvních osm měsíců letošního roku svezli popeláři skoro 11 tisíc tun rostlinných zbytků. Tento trend dokazuje, že bioodpad třídí čím dál více obyvatel hlavního města. Pražské služby pak v rámci edukace znovu připomínají, co do hnědé nádoby rozhodně nepatří: živočišný bioodpad ani výrobky z biodegradabilních a kompostovatelných materiálů, které kompostárny nemohou zpracovávat. Kromě cca 42 tisíc speciálních popelnic mohou lidé ukládat bioodpad také do velkoobjemových kontejnerů právě na bioodpad nebo je celoročně odvážet na některý ze sběrných dvorů.
Biopopelnice bývaly ještě nedávno v ulicích metropole spíše raritou, nyní jsou pro řadu domácností standardem. Od ledna do konce srpna letošního roku uložili Pražané do hnědých nádob skoro 11 000 tun bioodpadu. Jejich rostoucí ochota třídit rostlinné zbytky tak ve srovnání s minulými lety znovu stoupá. „Dosud jsme rozdali více než čtyřicet dva tisíc speciálních popelnic na bioodpad, což je skvělé a znamená to větší množství rostlinných zbytků ve hnědých nádobách. Úměrně tomu naopak méně této tříditelné složky ve směsném komunálním odpadu. Šetříme tím životní prostředí i peněženky občanů,“ říká náměstkyně primátora pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková.
Pražské služby ovšem i tentokrát připomínají, že je při třídění nutné vychytat všechny mouchy, které znamenají komplikace pro dotřiďování a následné zpracování v kompostárnách. Do bioodpadu patří jen rostlinné zbytky: listí, tráva, plevel, větvičky, rostliny, zbytky ovoce, zeleniny a podobně. Svozová společnost dále zdůrazňuje, aby lidé do bioodpadu nevyhazovali pečivo, vejce, kosti, mléčné výrobky, maso ani žádné obaly a sáčky. „V neposlední řadě pak ani výrobky z biodegradabilních neboli biologicky rozložitelných či kompostovatelných materiálů. S těmito nežádoucími příměsmi, které znehodnotí obsah nádoby, si kompostárny zkrátka neporadí,“ upozorňuje tiskový mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický.
Kdo třídí bioodpad, pomáhá přírodě
Díky důslednému třídění bioodpadu ubývá jeho množství v nádobách na směs. Zatímco v roce 2021 činil podíl rostlinných zbytků v černých popelnicích 38 %, loni už to bylo jen 27 %. „Naplňujeme předpoklady cirkulární ekonomiky, když s bioodpadem zacházíme jako s cenným zdrojem, který je pro energetické využití v ZEVO Malešice nevhodný kvůli nízké výhřevnosti,“ doplňuje Komarnický.
Svoz bioodpadu si mohou obyvatelé metropole zatím nastavit, na výběr mají ze dvou variant. První je sezónní, který letos začal 25. března a skončí zhruba začátkem prosince. Vhodný je pro majitele zahrádek a momentálně ho využívá cca 60 % držitelů hnědých popelnic. Druhou možností je celoroční svoz. Ten je určený hlavně domácnostem na sídlištích a v bytové zástavbě se stabilní produkcí rostlinného bioodpadu po celý rok.
Vedle speciálních biopopelnic přistavuje hlavní město pro své občany pravidelně také velkoobjemové kontejnery na bioodpad. Do nich mohou odložit to, co se do menších nádob nevejde. Výhody BIO VOK přibližují Pražské služby v novém edukativním videu s hercem a moderátorem Vaškem Matějovským. Datum a místo přistavení velkoobjemových kontejnerů na bioodpad jde snadno dohledat online na odpady.mojepraha.eu. Případně mohou lidé tento typ odpadu přivézt na některý ze sběrných dvorů, nehledě na roční období.
