Premenstruační dysforická porucha je závažná forma premenstruačního syndromu, která způsobuje intenzivní fyzické a emocionální příznaky, jako jsou deprese, úzkost a extrémní výkyvy nálad. Tento stav výrazně ovlivňuje kvalitu života žen a vyžaduje odbornou léčbu.
„Premenstruační dysforická porucha (PMDD) je závažnější forma premenstruačního syndromu (PMS), která postihuje asi 3–8 % žen v reprodukčním věku. PMDD je zkratka z anglického názvu premenstrual dysphoric disorder. Porucha se projevuje výraznými emocionálními i fyzickými příznaky. Tyto příznaky se objevují v týdnech před menstruací a mohou zahrnovat silné výkyvy nálad, podrážděnost, úzkost, deprese, potíže se spánkem, únavu a fyzické bolesti, jako jsou křeče nebo bolesti hlavy. PMDD může velmi výrazně ovlivňovat každodenní život ženy, a proto vyžaduje lékařskou péči a často kombinovanou léčbu, která zahrnuje terapii a léky,“ říká Ilona Bittnerová ze specializovaného e-shopu s menstruačními pomůckami Maluna.cz.
Zatímco PMS může způsobovat mírné nepohodlí, PMDD je charakterizována výraznějšími a silnějšími příznaky, které mohou vážně ovlivňovat kvalitu života. Příznaky PMDD se obvykle objevují 1–2 týdny před začátkem menstruace a doznívají v prvních dvou až třech dnech menstruace. Mohou zahrnovat silné výkyvy nálad projevující se nekontrolovatelnými záchvaty pláče, intenzivní podrážděností nebo hněvem. Dále depresi a úzkost (ženy s PMDD často trpí pocity beznaděje, úzkostí nebo extrémními výkyvy nálad), extrémní únavu a nedostatek energie (běžným příznakem je pocit vyčerpání a neschopnost vykonávat běžné každodenní aktivity) či fyzické příznaky, mezi které patří nadýmání, citlivost prsou, bolesti kloubů a svalů, bolesti hlavy, zácpa nebo průjem.
První příznaky premenstruační dysforické poruchy se obvykle objeví kolem 26. roku života (ale mohou se vyskytnout i kdykoli po první menstruaci) a mají tendenci se postupně s věkem zhoršovat. Největší intenzity dosahují obvykle kolem 40. roku života. Zajímavé je, že v kulturách, kde mají ženy méně menstruačních cyklů (například kvůli častým těhotenstvím), se PMS a PMDD téměř nevyskytuje. Z mnoha studií vyplývá, že v rozvoji PMDD hraje důležitou roli stres. Například se ukázalo, že ženy z etnických menšin, které mají zkušenosti s diskriminací kvůli barvě pleti či pohlaví, vykazují vyšší pravděpodobnost rozvoje PMDD.
„Závažnost premenstruačního syndromu i premenstruační dysforické poruchy spočívá v tom, že pokud žena není opakovaně těhotná, může během života projít více než 200 cykly s nepříjemnými příznaky, což může znamenat 3 až 8 let života ovlivněných fyzickými a psychickými problémy. Tyto problémy mohou ovlivnit její vztahy, práci a celkovou kvalitu života, podobně jako tomu je u jiných duševních poruch,“ prozrazuje Ilona Bittnerová z Maluna.cz.
Možná příčina a léčba premenstruační dysforické poruchy
Premenstruační dysforická porucha je stále nedostatečně prozkoumaná, pokud jde o její příčiny. Ačkoli dosud nebyly nalezeny jasné důkazy o tom, že ženy s PMDD mají odlišnou hormonální regulaci než ženy bez této poruchy, studie ukazují, že ženy trpící PMDD mají nepřiměřené reakce na běžné hormonální hladiny. To vede k přecitlivělosti na hormonální změny během menstruačního cyklu Zásadní roli v tomto procesu hraje serotonin neurotransmiter, který reguluje náladu.
Hlavním cílem léčby PMDD je zmírnit utrpení pacientky a minimalizovat dopady na její život. Léčba zahrnuje nasazení vhodných léků, ale také změnu životních návyků. To znamená, že žena užívá antidepresiva ovlivňující hladinu serotoninu a zároveň se učí, jak zlepšit svůj životní styl, například cvičením, zdravou stravou a zvládáním stresu. Obě tyto metody pomáhají snížit příznaky a zlepšit kvalitu života. Účinná může být také hormonální terapie, která pomůže stabilizovat hormonální hladiny.
Na co se zaměřit v rámci životního stylu?
Jde o stejné záležitosti jako v případě premenstruačního syndromu. „Ideální je pravidelné cvičení či fyzická aktivita, například chůze nebo jóga. To podporuje uvolňování endorfinů, což zlepšuje náladu a pomáhá snižovat stres. Stejně tak vyvážená strava (strava bohatá na minerály, zejména hořčík a vitaminy B6). Důležité je také omezit příjem kofeinu, soli a nikotinu, které mohou zhoršit napětí a podrážděnost. Dále pak pomohou relaxační techniky (meditace a hluboké dýchání pomáhají zklidnit mysl, snížit úzkost a harmonizovat emoce) a dostatek kvalitního spánku, který je klíčový pro fyzické i psychické zotavení, snížení stresu a zvládání příznaků,“ dodává psycholožka Mgr. Simona Hřebíčková.
