Na tatínky starající se o své děti se díváme s radostí a uznáním. Stát se jedním z nich nemusí být tak snadné, jak se na první pohled může zdát. Problémy s početím má v současné době zhruba každý sedmý až pátý pár, přičemž příčina na straně muže se v posledních letech zvýšila z původních 10 % na téměř 40 % případů. Odborníci proto doporučují rodičovství neodkládat.
Problémy s neplodností řeší stále více párů, tedy i stále více mužů. Na tomto trendu se významně podepisuje skutečnost, že řada párů odkládá rodičovství. „Mnohé páry oddalují rodičovství na pozdější dobu a biologické nastavení se pak rozchází s načasováním založení rodiny. Vyšší věk má totiž vliv na kvalitu pohlavních buněk nejen u žen, ale i u mužů,“ říká MUDr. Hana Višňová, vedoucí lékařka kliniky IVF CUBE a pokračuje: „Za nejlepší věk pro početí se u mužů považuje období mezi pětadvacátým a pětatřicátým rokem. Pacienti v této věkové kategorii k nám na kliniku ovšem přichází spíše výjimečně. Většinu tvoří zájemci mezi pětatřicátým a padesátým rokem života.“
Mezi nejčastější příčiny neplodnosti mužů patří podle slov lékařky snížená kvalita spermií, na které se kromě věku může podepsat i prodělané onemocnění, medikace či špatná životospráva. Dále to může být varikokéla (rozšíření žilní pleteně v semenném váčku), poruchy sexuálních funkcí, prodělaný úraz genitálií, abnormální karyotyp nebo hormonální poruchy. Anebo kombinace těchto poruch. „Pokud má pár pravidelný styk a nedaří se mu půl roku až rok spontánně otěhotnět, je na místě zvážit návštěvu odborného zařízení. Jakkoliv je to pro každý pár velice těžký a náročný moment především z psychologického hlediska, není radno ho oddalovat,“ radí MUDr. Višňová.
Na počátku terapie stojí vstupní pohovor a základní vyšetření. Na straně muže se jedná především o spermiogram, který se hodnotí dle standardů Světové zdravotnické organizace (WHO). Porovnává parametry jako je objem vzorku, koncentrace spermií, motilita, morfologie spermií a další faktory, které jsou směrodatné pro stanovení léčebného postupu. V případě potřeby se pak indikují další doplňující testy. Následující postup je, jak vysvětluje MUDr. Hana Višňová, velice individuální: „Lékař s partnery prodiskutuje detailně příčiny problémů a navrhne postup léčby. Terapeutický postup je vždy připravován zcela na míru a rozhodně nemusí hned indikovat IVF. Jde vždy o to, najít pro pár účinný, a přitom co nejméně zatěžující postup.“
Centra asistované reprodukce také nabízí možnost zamražení spermií. Tzv. kryokonzervací je možné spermie uchovávat dlouhodobě, téměř neomezeně, při teplotě -196°C. Jejich kvalita se zamražením nesníží, takže odebraný vzorek je možné využít v pozdější době. „To je na místě např. při plánované onkologické léčbě nebo u mužů s výkyvy v hodnotách spermiogramu, limitovaným množstvím spermií v ejakulátu či indikacích, kdy hrozí progresivní zhoršování. Setkáváme se ale i s případy preventivního zmrazování – klienti se tak chrání např. proti následkům případného úrazu při rizikovém povolání,“ upřesňuje lékařka a na závěr zdůrazňuje: „Ačkoliv možnosti medicíny pokročily a neustále se rozšiřují, věk je faktor, který dnes nemohou podceňovat ani muži.“
Poznámka pro média:
S tématem neplodnosti a umělého oplodnění se pojí mnoho mýtů a pověr. Mezi nejčastější patří, že:
- neplodnost je ve větší míře zapříčiněna ženou. To už, oproti minulosti, neplatí. Nyní bývají za neplodnost páru zodpovědní ve 40 % ženy, ve 40 % muži a ve 20 % jde o kombinaci problémů obou partnerů.
- Dalším rozšířeným mýtem je mylný názor, že možnost počít dítě je u mužů stejná po celý dospělý život. S narůstajícím věkem se však postupně (po pětatřicátém roce věku) snižuje kvalita spermatu a stoupá pravděpodobnost výskytu různých mutací a poškození DNA. Biologická kondice se tak v tomto ohledu zhoršuje nejen u žen, ale i u mužů.
Často je také možné se setkat s tvrzením, že co do počtu spermií je situace stejná jako v minulosti. Ani to bohužel není pravda a odráží to i parametry hodnocení spermiogramů dané WHO. Zatímco před 15 lety byla norma 80 milionů spermií v jenom mililitru, dnes je to kolem 15 milionů. Přesnou příčinu není možné stanovit, ale je jisté, že se na ní ve velké míře podílejí civilizační faktory jako je životní styl, životní prostředí, stres, kouření, přemíra alkoholu, nebo i nemoci prodělané v dětství.
