63 % Čechů vnímá umělou inteligenci pozitivně, její využití ve zdravotnictví je však přijímáno velmi zdrženlivě

Digitalizace vstupuje do všech oblastí života a umělá inteligence rychle nabírá na síle. Do jaké míry jsme schopni tyto inovace přijmout a kde se ještě držíme zpátky? Ze zprávy STADA Health Report 2024¹ vyplývá, že 62 % Evropanů (63 % Čechů) má obecně pozitivní postoj k umělé inteligenci. Každý druhý (47 %, ČR 45 %) se domnívá, že má o této technologii dobré povědomí a věří, že AI bude pro společnost přínosem. Dalších 15 % lidí (ČR 17 %) říká, že sice o umělé inteligenci příliš neví, ale nebrání se prozkoumat její možnosti. Nicméně pokud jde o její využití v osobní zdravotní péči, je většina Evropanů stále rozpačitá.

Technologie versus odborníci

Google ani umělá inteligence z pohledu důvěryhodnosti nemohou konkurovat praktickým lékařům a lékárníkům. Právě jejich doporučení v oblasti volně prodejných produktů přikládají Evropané největší váhu – radám lékařů věří 63 % Evropanů (60 % Čechů) a lékárníkům 54 % (52 % Čechů), zatímco vyhledávačům jako je Google důvěřuje 16 % dotazovaných (ČR 14 %) a umělé inteligenci 12 % (ČR 9 %). Google ovšem zůstává důležitým zdrojem doplňujících informací pro 40 % Evropanů (52 % Čechů), kteří k rozhodnutí o nákupu volně prodejných produktů potřebují více detailů.

Obavy z využívání AI ve zdravotnictví

Skepse vůči umělé inteligenci v osobní zdravotní péči má mezi Evropany různé důvody. 64 % dotazovaných (ČR 61 %) se obává možného zneužití osobních údajů a citlivých informací. Téměř 60 % Evropanů (55 % Čechů) znepokojuje absence empatie v důsledku omezení lidské interakce a 57 % (v ČR 51 %) má pochybnosti ohledně zabezpečení dat. 56 % dotazovaných (v ČR 46 %) se obává, že nejmodernější technologie ve zdravotnictví začnou zdravotníkům brát práci a jejich častější využívání povede k propouštění. Obecně mají ženy větší obavy z využívání technologií v osobní zdravotní péči než muži – výrazně více se obávají ztráty empatie při interakci s lidmi (ženy vs. muži: 64 % vs 53 %; ČR 61 % vs. 48 %) a ztráty pracovních míst (ženy vs. muži: 61 % vs. 51 %; ČR 53 % vs. 40 %).

Digitální zdravotnická řešení, která Evropané vítají

Jedním z vítaných nástrojů jsou elektronické recepty (59 %), které jsou nejvíce ceněné v České republice (78 %), kde jsou povinné již od roku 2018, a ve Finsku (77 %), které má s jejich využitím rovněž zkušenost. Digitalizované záznamy o pacientech by uvítalo 54 % lidí (ČR 58 %), stejně jako vyšší počet virtuálních konzultací s lékaři či lékárníky (48 %, ČR 50 %), což je služba, která je momentálně nejvíce žádaná v Bulharsku (59 %) a Portugalsku (58 %). Mezi další oblíbená řešení patří různé zdravotní aplikace (40 %, ČR 37 %) a elektronické příbalové letáky (38 %, ČR 42 %).

Ačkoliv se bude umělá inteligence prosazovat v čím dál tím více oblastech zdravotní péče, Evropané mají jasno: měla by být doplňkem, nikoliv náhradou osobní interakce s kvalifikovanými odborníky.