Obezita je závažné, chronické celoživotní onemocnění, které má tendenci se v průběhu let zhoršovat a vracet. Vznik onemocnění je podmíněn působením mnoha faktorů a příčin. Obezita zkracuje průměrnou délku života zhruba o 10-15 let v porovnání se stejně starou neobézní populací. V současné době je onemocnění obezitou a s ní spojenými přidruženými chorobami mezi třemi nejčastějšími příčinami úmrtí ve většině ekonomicky vyspělých státech světa.
„Chirurgické zákroky, jako je operace žaludku a dalších částí zažívacího traktu jsou dlouhodobě nejúčinnější léčbou tohoto onemocnění, i když i po operačních výkonech má obezita tendenci recidivovat. Nynější dostupná farmakologická léčba může být účinným pomocníkem v přípravě na chirurgické řešení obezity (bariatrické a metabolické operace) a s odstupem času, po operační léčbě, může pomoci v prevenci opětovného nárůstu váhy a návratu obezity,“ říká prof. Martin Fried, přednosta OB Kliniky a místopředseda České obezitologické společnosti.
Nejlepší dlouhodobé výsledky přináší kombinace léčebných postupů (jako známe u řady jiných onemocnění, například hypertenze či hyperlipoproteinémie) spolu se změnou životního stylu, včetně přiměřené pohybové aktivity.
Důležitým prvkem pro úspěšnou léčbu je zapojení řady odborníků (multidisciplinární přístup) do léčby, zejména u obezity vyšších stupňů s BMI ≥ 35.
U všech obézních nemocných je důležitá jejich předoperační edukace a spolupráce s jednotlivými odborníky, která vede k lepšímu osvojení si základních a nutných změn ve stravovacím i pohybovém režimu a pomáhá při psychologické přípravě na pooperační změny. Efektivní předoperační příprava vede k hladšímu překlenutí bezprostředního pooperačního období a k celkovému urychlení pooperační mobilizace a rekonvalescence Ve svém důsledku vede ke zkrácení celkové doby hospitalizace.
„Před operací je vhodná, byť třeba jen malá, redukce váhy. A to jak z důvodů technického provedení (usnadnění přístupu k operovaným organum), tak i psychologicko-edukačních, jejichž cílem je připravit nemocného na nutné změny životního stylu a životosprávy po operaci,” uvádí MUDr. Petra Šrámková, obezitoložka, primářka OB Kliniky.
Dosažení menší váhové redukce před plánovanou operací lze s výhodou podpořit i farmakologickou cestou, která pomůže simulovat očekávané pooperační změny v pocitech hladu a chutí.
S odstupem času po bariatrické operaci lze využít medikaci zejména u pacientů u kterých dochází k předčasnému zastavení či zpomalení reálně očekávaných váhových úbytků, nebo k opětovnému nárůstu hmotnosti.
Použití antiobezitik po bariatrické operaci
“Největší redukce hmotnosti po bariatrické operaci probíhá obvykle první 2 roky po výkonu, s maximem v prvních 6-8 měsících. Pacient zhubne dle našich zkušeností 15 až 50% původní hmotnosti. Vývoj redukce a její velikost závisí na mnoha faktorech, například na druhu bariatrické operace, pooperační spolupráci a schopnosti nemocného změnit jídelníček a způsob života, včetně navýšení pohybové aktivity, a mnoha dalších faktorech. Podle vědeckých publikací a studií lze zahájit paralelní farmakoterapii po bariatrickém výkonu relativně časně, pokud jsou váhové úbytky nedostatečné, nebo se předčasně zastaví,” vysvětluje MUDr. Petra Šrámková.
Antiobezitika: potlačují chuť k jídlu, zvyšují kontrolu nad jídlem. Navozují pocit sytosti, snižují chuť k jídlu, zpomalují vyprazdňování žaludku a celkově snižují příjem potravy.
