Co pijí Češi v zimním období? Minulou zimu to bylo průměrně za měsíc na jednoho obyvatele ČR staršího 18 let celkem 75 l nápojů, přičemž jednoznačně převažovala neochucená voda, kohoutková a balená (31 l). Dalšími oblíbenými nápoji byly čaj (12 l) a káva (7 l), následovalo alkoholické pivo (5 l), v těsném závěsu za ním kolové a ovocné limonády (3 l). Vína vypil průměrný Čech za měsíc 1 l a destilátů 0,3 l.1) Základem pitného režimu, a to v každém ročním období, by měla být samozřejmě voda, ať už pramenitá, minerální či jiná. Reálně ale konzumujeme i řadu dalších nápojů – obzvláště během svátků na konci roku, kdy bývají lednice a spíže plné pochoutek i nápojů, které si běžně nedopřáváme.
„Tekutiny jsou pro život člověka nepostradatelné. Tvoří nedílnou součást prevence spousty onemocnění a podporují všechny životně důležité funkce organizmu. Nabízí se mnoho možností, jak tekutiny doplňovat, ale zdaleka ne všechny nápoje by bylo rozumné konzumovat často
nebo ve velkém množství. Nejvhodnější volbou pro doplňování tekutin je bezesporu přírodní voda, slabě nebo středně mineralizovaná,“ doporučuje odborná konzultantka AquaLife Institutu v oblasti nutriční terapie Mgr. Lucie Růžičková, vedoucí nutriční terapeutka ve VFN v Praze.
Vhodnou součástí každodenního pitného režimu jsou především přírodní minerálky, které doplňují tělu důležité minerální látky (např. hořčík, vápník, draslík, fluor). Přírodní minerální vody musí mít prokazatelný fyziologický účinek – obsahují aspoň jeden prvek s blahodárným působením na lidský organizmus, a tak nabízí lidskému tělu víc než obyčejná voda. Minerálka proto z domácího kohoutku nikdy nepoteče. Slabě a středně mineralizované vody s obsahem rozpuštěných pevných látek do 1000 mg/l můžeme pít bez omezení jako součást pravidelného pitného režimu.
„Přírodní minerální vody, stejně jako pramenité a kojenecké, jsou původní, přírodou vytvořené a staletími prověřené, navíc horninami filtrované a chemií netknuté. Jejich složení zůstává stejné od hlubinného pramene až ke spotřebiteli, představují tak v podstatě biokvalitu v pitném režimu,“ vysvětluje balneotechnička Ing. Jana Ježková, předsedkyně Svazu minerálních vod, a dodává:
„v České republice je nabídka balených minerálních, pramenitých i kojeneckých vod velká a pestrá. Každý si tak může dopřát vodu chráněnou přírodou a z přírody pocházející, vždy může mít po ruce kvalitní vodu a dodržovat pitný režim. Vybírat může podle své chuti, životního stylu, zdravotních potřeb – k tomu slouží informace na etiketě láhve.“
Vodu (pramenitou, minerální, kojeneckou) může v pitném režimu dospělých i dětí doplňovat čaj, případně ředěné ovocné a zeleninové šťávy. To vše ideálně v nedoslazované variantě. Jak vyplývá i z výsledků průzkumu1), naše nápojové menu zahrnuje ještě další nápoje – patří, nebo nepatří ke zdravému životnímu stylu?
Slazené nápoje
„Slazené nápoje jsou na chuť velmi příjemné, navozují pocit klidu a pohody, uspokojují chuť na sladké. Jenže mají vysoký glykemický index, který způsobuje další chutě na něco dobrého. Hlavním nebezpečím při jejich vysoké konzumaci je větší příjem energie, vyšší riziko nárůstu tělesné hmotnosti, ale i výskytu zubního kazu. Sladké nápoje přesto není nutné vyloučit úplně. Nejlepší je řídit se heslem jíst a pít všeho s mírou. Kde ta míra ale je? Každý ji má, bohudík nebo bohužel, jinde. Někdo má více pohybu, sportuje a pak si může dovolit slazených nápojů více než ten, kdo má pohybu minimálně,“ radí Mgr. Růžičková.
Ochucené nápoje, které neobsahují tak vysoký obsah cukru jako limonády, džusy, ledové čaje aj., mohou být výhodným doplněním pitného režimu po vyšší fyzické aktivitě, při sportování. Příkladem jsou ochucené minerální vody, které obsahují zhruba třetinu množství cukru limonád.
V rámci aktivnější životosprávy se také hodí jejich vyšší obsah minerálních látek, jejichž potřeba je při sportování vyšší.
Tipy na méně sladké „sváteční“ nápoje:
- 100% pomerančový džus ředěný přírodní minerální vodou v poměru 1:3-4,
na ozdobu kolečko pomeranče a limetky - 100% ananasový džus, kokosové mléko a slabě mineralizovaná voda v poměru 1:1:3,
kostky ledu, na ozdobu kousky ananasu - směs podušeného mraženého lesního ovoce zalitá středně mineralizovanou vodou,
malé množství medu
Káva
„Semena kávy obsahují kofein, který povzbuzuje činnost srdce, mozku, nervů, ledvin a svalů.
Kofein je v současné době nejznámější a nejlépe popsanou účinnou látkou v kávě, nicméně tento nápoj obsahuje spoustu dalších, lidskému organizmu prospívajících látek,“ říká nutriční terapeutka Mgr. Růžičková. Kávu konzumovalo minulou zimu 82 % populace, přičemž 79 % minimálně jednou týdně a každý její konzument vypil průměrně 7 l kávy za měsíc.1)
Účinky kávy na lidský organizmus už léta zkoumají odborníci na celém světě. Stále více z nich potvrzuje, že konzumace kávy má u zdravého člověka spíše pozitivní účinky, jako je například prevence určitých typů onemocnění. Vědci a lékaři však zároveň upozorňují, že účinky kávy se
u každého projevují individuálně, a shodují se na tom, že za přiměřené pití kávy lze označit denní konzumaci 4 až 6 šálků, což by mělo odpovídat přibližně 300 mg kofeinu. U větších konzumentů kávy se stimulační vlastnosti kofeinu projevují v menší míře, než je tomu u konzumentů občasných. V případě častého pití kávy navíc dochází k vylučování zdraví prospěšných minerálních látek z těla a také k celkovému odvodnění – proto je vhodné pít ke kávě vodu s minerálními látkami, ideálně přírodní minerálky.
Základní schopností kofeinu je navázat se na adenosin, který si mozek vytváří v okamžiku únavy nebo před spaním – kofein ho zablokuje a následně oddálí nástup spánku. Kofein také zvyšuje koncentraci dopaminu, nepostradatelného při přenosu nervového vzruchu v mozku, kde vzbuzuje pocit spokojenosti a štěstí. Současně s tím se spouští zvýšená tvorba adrenalinu a s ní i zásobování svalů a mozku, které způsobuje lepší koordinaci pohybů těla a rychlejší, jasnější myšlení.
Tělo reaguje na kofein zvýšením krevního tlaku a rychlejší srdeční pulzací, zvýšenou sekrecí žaludeční kyseliny a tedy i celkovým zrychlením metabolizmu. Přemíra kofeinu proto může naopak způsobit nervozitu, neklid, nesoustředěnost a ztrátu schopnosti jemné motorické regulace.
Čaj
„Neslazený čaj může být součástí pravidelného pitného režimu dospělých, ale i dětí, jen je třeba brát ohled na některá specifika konkrétních druhů čajů. Silné výluhy čajů mohou více dráždit žaludeční sliznici, při pravidelné konzumaci bylinných čajů je důležité zvážit účinnost jednotlivých bylin. U dětí doporučujeme přihlédnout ke stimulujícím účinkům čaje,“ upozorňuje odborná konzultantka AquaLife Institutu v oblasti nutriční terapie Mgr. Růžičková. Průměrný konzument čaje vypil minulou zimu o 4 l více tohoto nápoje než letos na jaře, tj. 12 l čaje za měsíc.1)
Čaj patří mezi pochutiny a nemá žádný výživový význam. Hlavním důvodem jeho konzumace jsou především senzorické vlastnosti, tj. chuť a vůně. V poslední době se čaj, zejména zelený,
cení a konzumuje pro obsah antioxidantů. Čaj se pije také pro obsah kofeinu, který je vyšší
než v kávě – koncový nápoj z čaje má ovšem kofeinu v porovnání s nápojem z kávy méně, a to díky méně koncentrovanému nálevu (1–2 g čaje na 1 šálek vs. 7–10 g kávy na 1 šálek).
Alkohol
„Alkohol může navozovat příjemný pocit, pohodu, dobrou náladu a sváteční atmosféru. Mylně se domníváme, že je to i lék na dlouhodobý stres. V menší míře může alkohol sloužit pozitivně,
ale ve větším množství škodí,“ varuje Mgr. Růžičková a dodává: „alkohol by měl být konzumován
s noblesou a pocitem výjimečnosti. A protože odvodňuje, měly by se k němu popíjet nealkoholické neslazené nápoje, nejlépe minerálky, které doplňují tělu nejen tekutiny, ale i minerální látky
(při odvodňování organizmu se vyplavuje například sodík, hořčík nebo draslík).“
Alkohol navíc obsahuje velké množství energie, což může být důvodem nechtěného navýšení hmotnosti o vánočních svátcích. Nebezpečné je popíjení míchaných nápojů, které obsahují destiláty. Alkohol v nich nemusí být příliš zřetelný, proto se to s ním může snadno přehnat. Míchané alkoholické nápoje se musí pít umírněně i přesto, že se zdá, že téměř žádný alkohol neobsahují. Ještě lepší bude vyměnit je za nealkoholické míchané nápoje, které chutnají báječně a nebolí
po nich hlava. Když se to totiž s alkoholem přežene, přichází kocovina, a ta o sobě dá vědět právě bolestí hlavy, ale také citlivostí na světlo i hluk, nevolnostmi, zvracením, třesem a celkovým oslabením.
A jaká je ta správná míra? Pro představu je to jedno pivo nebo jedna sklenka vína, pro ženy vždy
o něco méně. Dle WHO je doporučený denní příjem alkoholu pro muže 20 g a pro ženy 10 g,
což odpovídá u mužů 0,5 l piva, 250 ml vína nebo 60 ml destilátu a u žen 0,3 l piva, 0,125 ml vína nebo 40 ml destilátu.
Vánoce jsou období zbavené pocitu viny, které se znovu objevuje, až když vánoční svátky skončí. Zkusme to letos trochu jinak a dopřejme si dobrého jídla a pití s vlastní dávkou zodpovědnosti – svátečně, což znamená v menším množství to, co si běžně nedáváme, například limonády nebo alkoholické nápoje. Mějme přitom ale na paměti, že základ příjmu tekutin má tvořit voda, ideálně slabě nebo středně mineralizovaná, spolu s čajem, případně ředěnou šťávou z ovoce nebo zeleniny. Ušetříme si tak spoustu starostí s možnými zdravotními komplikacemi a odměnou nám bude klidný a radostný vstup do nového roku.
