Na rakovinu plic umírá mnohonásobně víc pacientů než na jakékoliv jiné onkologické onemocnení. V roce 2018 bylo podle dostupných dat nově diagnostikováno 6459 pacientů. V témž roce 5401 pacientů s tímto onemocněním zemřelo. Onemocnění je totiž u drtivé věšiny pacientů odhaleno v pokročilém stádiu, které nelze vzhledem ke vzdáleným metastázám léčit operací. Diagnóza karcinomu plic tedy dokáže do života pacienta i jeho blízkých velmi těžce zasáhnout.
Své o tom ví také paní Nataša Jablonovská (63 let), kterou v roce 2017 dovedl k lékaři silný kašel trvající asi 4 měsíce následovaný horečkami. Po stanovení diagnózy karcinomu plic nejprve odmítla léčbu, protože nechtěla špatnou zprávnou zatížit svoji rodinu. „Byla jsem vlastně ráda, že jsem nemocná já, ne moje děti,“ doplňuje žena, v jejíž rodině se nikdy předtím rakovina nevyskytla. Paní Jablonovské však byl nabídnut vstup do klinické studie, proto se dostala k nové léčbě moderní imunoterapií. Tou se léčí již pátý rok a cítí se dobře. Původně si však vyslechla prognózu přežití asi 4 až 5 měsíců, jako mnoho dalších pacientů. 80 % z nich totiž přijde pozdě, protože většinou v počátečním stadiu onemocnění nemají žádné zásadní příznaky.
Program časného záchytu – více vyléčených a menší úmrtnost
Aby bylo možné začít s léčbou pacienta s karcinomem plic ve stadiu, kdy je možné nádor odstranit operativně, je nutné jej odhalit předtím, než se objeví příznaky. „Pokud diagnostikujeme zhoubný plicní nádor u člověka, kterého k lékaři přivedl úporný kašel, zadýchávání a dušnost či bolest na hrudi, jedná se v drtivé většině o pokročilé onemocnění. Kuřáci by měli zpozornět zvlášť, když se změní charakter jejich kašle – pokud se například ze suchého a dráždivého změní na produktivní, s vykašláváním hlenu, který může být nějak zabarvený nebo dokonce obsahovat stopy krve,“ vysvětluje MUDr. Jana Krejčí, pneumoonkoložka z Fakultní nemocnice Bulovka.
Podle studií provedených v USA i Evropě je možné časným záchytem snížit úmrtnost na karcinom plic o 20 až 26 %, což je významné číslo. Proto také od 1. ledna 2022 odstartoval nový screeningový program. Začíná u praktických lékařů, kteří by měli silným kuřákům nabídnout pneumologické vyšetření nízkodávkovým CT hrazené ze zdravotní pojištění. „Statisticky víme, že nejvyšší úmrtnost je ve věkové skupině 55 – 74 let. Screening se proto zaměří odhadem na půl milionu Čechů v tomto věku, kteří mají zátěž více než 20 balíčkoroků – tedy ty, kdo vykouří například jednu krabičku cigaret denně po dobu 20 let, nebo dvě krabičky denně po dobu 10 let a podobně. Mají totiž dvacetkrát vyšší riziko vzniku bronchogenního karcinomu než nekuřáci – a týká se to i bývalých kuřáků,“ doplňuje MUDr. Jana Krejčí a dodává, že součástí programu je i seznámení pacienta s moderními možnostmi odvykání kouření. „I když jsou známy také jiné rizikové faktory, jako některé chemikálie v prostředí a genetická zátěž, kouření je stále tím nejzávažnějším. Proto je kromě odvykání u dospělých kuřáků důležitá hlavně prevence u dětí a mladistvých, aby vůbec kouřit nezačínali,“ vysvětluje lékařka.
Výchova k nekuřáctví musí začínat už u dětí
„Ptal jsem se dětí hospitalizovaných na klinice adiktologie, co by měli rodiče dělat, aby je uchránili před kouřením. Dostal jsem dvě odpovědi: neměli by před nimi kouřit, a měli by je ochránit před tlakem vrstevníků,“ vysvětluje Mgr. Adam Kulhánek, Ph.D., vedoucí Centra pro výzkum a prevenci užívání tabáku VFN v Praze. Dodává také, že podle statistik vyzkouší klasickou cigaretu 54 % patnáctiletých a ještě více z nich (60,4 %) okusí elektronickou cigaretu. „Průměrný věk, kdy děti získávají první zkušenost s cigaretou, je však už ve 12 letech. Právě u dětí je vznik závislosti závažným problémem, neboť dětský mozek stále ještě dozrává, a to až do zhruba 25 let. Na zkladě studií víme, že díky tomu je u dětí až sedminásobně vyšší riziko rozvoje závislosti. Stačí, aby si dítě zapálilo jedenkrát za týden a kouřilo takto 6 týdnů, a už se začnou projevovat první znaky fyzické závislosti na nikotinu,“ varuje adiktolog.
Odborníci se také shodují, že je zcela zásadní, aby rodiče byli pozitivním vzorem a zajímali se o to, zda jejich potomci mají možnosti pozitivního naplnění volného času. Důležité je také děti oceňovat. „Posilujeme tím rozvoj sebehodnoty a díky sebevědomí je pak pro děti snazší odolávat tlaku vrstevníků nabízejících cigaretu. Experimenitování s cigaretami bychom měli přijmout jako normální a netrestat. Realistický cíl v prevenci je, aby dítě svým experiementem prošlo a dále nekouřilo. K tomu je důležité komunikovat s dítětem o dopadech kouření, se kterými se snadno indentifikuje. Například, že po něm žloutnou zuby, způsobuje akné, stojí spoustu peněz nebo snižuje sportovní výkonnost,“ radí Kulhánek. Pokud rodič sám kouří, měl by děti chránit před pasivním kouřením a začít co nejdří uvažovat o odvykání. Konkrétní tipy lze najít například ve videích s Adamem Kulhánkem na webu vzdělávacího projektu www.plice.online
Pokročilá rakovina plic se může stát chronickým onemocněním
Právě díky neustálému vývoji a zdokonalování nových léčebných metod stoupá průměrná délka přežití u pacientů s pokročilým karcinomem plic. „Od sedmdesátých let až zhruba do roku 2007, kdy začaly chemoterapii s platinou doplňovat nové preparáty, se délka přežití pohybovala mezi 4 až 5 měsíci. Opravdový průlom nastal zhruba před pěti lety zavedením cílené biologické léčby a imunoterapie – tedy metod, díky kterým je možné léčbu doslova šít na míru danému pacientovi. Karcinom plic se tak pro něj může stát takzvanou chronickou nemocí s přežitím v řádu několika let a s menšími vedlejšími účinky, než na co jsme zvyklí u chemoterapie a ozařování. S tím, jak jde vývoj rychle dopředu, pak během této doby může být uvedena další nová léčba. Stále však platí, že plné vyléčení je možné jen počátečních stadií rakoviny plic. Tedy u pacientů pacienty, jejichž nádor je lokalizován pouze na plíce a lze jej tedy odoperovat,“ vysvětluje MUDr. Jana Krejčí.
Lékařka také dodává, že k vyšší kvalitě onkologické péče přispívá také rozvoj psychosociální podpory. Lidé s diagnózou karcinomu plic se totiž rázem ocitají v celkově obtížné životní situaci, například pokud nemohou pracovat nebo se starat o rodinu. Významnou roli sehrává sdílení zkušeností mezi pacienty, které umožňují pacientské organizace. Právě ty zaměřené na pomoc lidem s onkologickým onemocněním a jejich blízkým sdružuje spolek Hlas onkologických pacientů. Více informací najdete na www.hlaspacientu.cz
