Kardiologové vytvořili mapu míst, kde pečují o pacienty se selháním srdce
Life4you.cz - MP 
Kde leží nejbližší ambulance srdečního selhání, si nyní pacienti najdou na mapě, kterou vytvořila Česká kardiologická společnost. Mapa, která pokrývá síť ambulancí srdečního selhání, pomůže především těm, které propustili z nemocnice s diagnózou selhávajícího srdce. Ambulantního kardiologa by měli navštívit ideálně do dvou týdnů od návratu domů. Včasná ambulantní péče totiž výrazně snižuje riziko opětovného zhoršení zdravotního stavu a další hospitalizace. Do 30 dnů po propuštění se do nemocnice pro potíže znovu vrací přibližně 13 % pacientů se srdečním selháním.
„Pacienti se srdečním selháním by se měli po návratu z nemocnice dostat co nejdříve do péče ambulantního kardiologa – ideálně do 14 dnů. Řada z nich ale doposud nevěděla, na koho se po propuštění obrátit. Cestu ke specialistovi jim teď výrazně usnadní nová mapa ambulancí srdečního selhání,“ popisuje prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a zároveň předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti (ČASS ČKS). Mapa je dostupná na webových stránkách České kardiologické společnosti a je rozdělena podle regionů. Její vznik podpořila společnost Boehringer Ingelheim, která je hlavním partnerem projektu. Pacienti z mapy nejenom zjistí, na jakého specialistu se mohou v místě svého bydliště obrátit. Dozví se také, jaká vyšetření ambulance nabízí a jak rychle se na kontrolu dostanou. U každé ambulance najdou přímý kontakt na objednání a odkaz na webové stránky. „Mapa je velmi užitečná i pro lékaře. Pacienty, které propouští z nemocnice domů, mají díky ní kam nasměrovat,“ doplňuje prof. Krejčí.
Specialisté v odborných ambulancích nemocné nejenom pravidelně kontrolují a upravují jim terapii. Monitorují také jejich laboratorní výsledky a hlídají hmotnost nebo například to, jestli mají dostatek železa. „Včasná a pravidelná ambulantní péče výrazně snižuje riziko opakované hospitalizace,“ vysvětluje předseda ČASS ČKS a dodává, že v současné době se vrací do nemocnic přibližně 13 % pacientů už do 30 dnů po propuštění. Do jednoho roku je pak hospitalizace nutná asi u 36 % nemocných, kterým selhává srdce. „Důvodem je akutní zhoršení zdravotního stavu. Proto je důležité, aby pacienti chodili na pravidelné kontroly do odborných ambulancí. Jen tak se vyhnou vážným komplikacím,“ upozorňuje prof. Krejčí. Každý pobyt v nemocnici kvůli selhání srdce navíc snižuje dobu přežití nemocných. „Po druhé hospitalizaci pro zhoršení srdečního selhání už je pravděpodobnost přežití jenom 28 měsíců,“ doplňuje.
Specializovaných ambulancí je v tuzemsku v současné době zaregistrováno přibližně šedesát. Do budoucna by se jich mělo v mapě objevit více. „Jsou regiony, kde jich evidujeme zatím jenom několik. Kardiologů, kteří se o tyto nemocné v daném regionu starají, je ale nepochybně více. Usilujeme o to, aby síť ambulancí rovnoměrně pokryla celé Česko, což je i jedním z cílů Národního kardiovaskulárního plánu,“ říká předseda ČASS ČKS. Česká kardiologická společnost bude mapu ambulancí srdečního selhání pravidelně aktualizovat.
V Česku žije přibližně 400 000 lidí se srdečním selháním a pacientů strmě přibývá. Podle odhadů odborníků jich bude v tuzemsku za pět let přes 600 000 a v roce 2040 už téměř 900 000. Nárůst souvisí především se stárnutím populace. S věkem riziko srdečního selhání výrazně roste – podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR se s ním potýká přibližně čtvrtina lidí starších 75 let.
Typickým příznakem srdečního selhání je zadýchávání se při běžných denních činnostech. Dušnost pacienty trápí také v noci, když si lehnou na záda, poté co se posadí, pocítí úlevu. Dále se mohou objevit otoky dolních končetin, přibírání na váze nebo únava. Více informací o srdečním selhání lze najít na www.srdcedycha.cz nebo na webu České kardiologické společnosti.
