Lidský organizmus obsahuje průměrně 4–6 litrů krve, což je zhruba 8 % tělesné hmotnosti. Dospělí lidé mají asi 60 ml krve na kilogram svojí hmotnosti, ženy jí mívají méně než muži. Krev dopravuje kyslík nutný pro život do tkání a orgánů, zásobuje tělo živinami, odvádí z něj odpadní produkty, ale také ho chrání před infekcemi. Důležitou roli přitom hraje hustota krve, na kterou má zásadní vliv pitný režim. Dostatečný příjem tekutin, nejlépe přírodně čisté pramenité nebo minerální vody, je obzvlášť nezbytný v době pandemie koronaviru – během onemocnění i postcovidového doléčení.
„Většina z nás bývá vystavena spíše menším výkyvům hustoty krve, které vnímá především jako silnou bolest hlavy. Té nás zbaví dostatečný příjem tekutin – v průměru by to mělo být 1,5 až 2 litry denně. Příjem tekutin je třeba výrazně zvýšit při jakékoli infekci, v případě onemocnění Covid-19 ještě důsledněji. Toto onemocnění může samo o sobě vést ke vzniku krevních sraženin v cévním systému a vyšší hustota krve riziko dále akceleruje,“ říká prof. MUDr. Jan Piťha, CSc., spolupracovník AquaLife Institutu z pražského IKEM. Velmi dobrým zdrojem tekutin jsou přírodní minerální, pramenité a kojenecké vody. Mají původní složení, neobsahují chemické přídatné látky, nedezinfikují se. Jsou přírodně čisté, a v podstatě tak představují biokvalitu v pitném režimu.
Krev je jednou ze zásadních tělních tekutin. Koluje v cévách poháněna srdečním svalem a musí se dostat ke všem buňkám v těle. Jednou z důležitých podmínek, aby vše probíhalo bezproblémově, je správná hustota krve neboli krevní viskozita. Zjednodušeně řečeno pohybující se sloupec krve by měl mít krevní buňky (především červené krvinky) uprostřed cévy a ostatní složky krve by měly proudit více po okrajích. To zaručuje doslova hladký průběh krevní cirkulace, tedy aby krev snadno doklouzala k periferii a dodala tam kyslík i potřebné živiny. Pokud má krev nízkou hustotu, pohybuje se rychle a bez větších obtíží. Pokud je ale hustější než obvykle, její průtok se zpomalí. Zvýšení hustoty krve může způsobit nadbytek krevních elementů (červené a bílé krvinky, krevní destičky) nebo také výrazný vzestup krevních bílkovin.
„Mírné zvýšení hustoty krve se projevuje bolestmi hlavy a příčinou je velmi často nižší příjem tekutin. Hlavní trojicí závažnějších příznaků v případě výrazného zvýšení hustoty krve jsou mozkové příhody, poruchy zraku a krvácení z nosu, dásní nebo do trávicího traktu. Vyšší hustota krve může vést i ke vzniku krevních sraženin,“ vysvětluje prof. Piťha, vedoucí laboratoře pro výzkum aterosklerózy IKEM, a dodává: „právě v současné době pandemie onemocnění Covid-19, které může způsobit krevní sraženinu poškozením cévní stěny, je třeba myslet také na toto riziko i po odeznění akutních příznaků. Zvýšená hustota krve může způsobit také akutní poškození ledvin nebo srdce, a to přes krevní sraženiny v drobnějších cévách.“
Pravidelný a vhodný pitný režim je nezbytnou a odborníky doporučovanou součástí prevence celé řady onemocnění včetně těch způsobených příliš hustou krví. Vhodnou součástí každodenního pitného režimu jsou především přírodní minerálky, které doplňují tělu kromě tekutin i důležité minerální látky (hořčík, vápník, draslík aj.). „Závažné poruchy hustoty krve se pak léčí dostatečným zavodněním organizmu včetně podávání tekutin infuzemi. Ve velmi těžkých případech se využívá i očišťovací metoda krve (plasmaferéza), která z ní odstraňuje nadbytek bílkovin. Zároveň je nutné co možná nejdříve zahájit léčbu onemocnění, které tento stav způsobilo,“ doplňuje prof. Piťha
