Největším zabijákem české populace jsou stále nemoci srdce a cév – mají na svědomí asi 40 % všech úmrtí. Problémy s tímto klíčovým orgánem ročně stojí život téměř 50 000 lidí a podle kardiologů často zcela zbytečně. Až 80 % srdečních příhod lze totiž předem zabránit – především včasnou léčbou a prevencí. Rostoucí křivka těch, co jim srdce nefunguje, jak má, dělá kardiologům těžkou hlavu. Bez toho, aby lidé převzali za svoji „pumpu“ zodpovědnost, se však tento trend nemá šanci v budoucnu změnit. Lékaři na to upozorňují při Světovém dni srdce, který připadá na 29. září.
„Situace je u nás bohužel alarmující. Ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi je ČR na 10. nejhorším místě v úmrtnosti na nemoci srdce a cév – ty u nás ročně nepřežije přibližně 3× více lidí než například ve Francii. To nás bohužel stále řadí mezi postkomunistické, východní země,“ říká předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC. V ČR se s nějakou formou nemocí srdce a cév potýká téměř 3,5 milionu lidí.
„Přicházejí nové a nové léky, zlepšují se přístroje a léčebné metody, česká kardiologie je na špici. To vše je nám ale k ničemu, pokud se lidé nezačnou hýbat, pít méně alkoholu a nepřestanou kouřit. Pokud se budou spoléhat na to, že je lékařská věda nakonec zachrání, mohou být bohužel nepříjemně překvapeni,“ doplňuje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze.
Podle kardiologů by situaci zlepšilo už to, kdyby lidé chodili poctivě na preventivní prohlídky k praktickému lékaři. „Zde se odhalí počínající vyšší krevní tlak, zvýšená hladina cukru v krvi, cholesterol – zkrátka to, co vážným nemocem srdce předchází. A vše lze poměrně snadno upravit ať už pomocí léků nebo změnou životního stylu. Kdo se o sebe stará, předejde vážnějším nemocem, které by se u něj objevily třeba za 10 let,“ uvádí prof. Ošťádal a připomíná, že k prevenci kardiovaskulárních nemocí vede i očkování proti chřipce.
To, že se situace v ČR nelepší, ukazují i čerstvá data o počtu osob s vysokým tlakem. Nahoru jdou už od roku 2011. Loni žilo v Česku 2 211 635 hypertoniků – pro srovnání o 10 let dříve (2013) to bylo 1 786 325.
Epidemii nemocí srdce řešili lékaři v září na Evropském kardiologickém kongresu. Zde také poprvé s kolegy z ostatních zemí sdíleli nové doporučené postupy, například při léčbě vysokého tlaku či nových kombinací léků. „Až polovina našich pacientů neužívá léky správně nebo je nebere vůbec. Ve snaze dosáhnout co nejlepší spolupráce už přicházejí na trh trojkombinace někdy i čtyřkombinace léků v jediné tabletě. Aby zkrátka pacient nemusel užívat čtyři pilulky denně ale mohl si vzít jednu. Když pacienti neužijí léky, jak mají, vracejí se do nemocnice v mnohem horším stavu, než původně přišli, a některým se bohužel stane jejich liknavost osudnou,“ popisuje prof. Linhart. Podle obou kardiologů se na evropském setkání také mluvilo o přínosu některých stávajících léčiv, například gliflozinů. Zazněly i možnosti, jak dostat pod kontrolu vlnu obezity, která trápí snad všechny evropské země. „Budeme usilovat o to, aby lidé po infarktu s vysokou nadváhou dostali léky, které jim pomohou zhubnout,“ dodává prof. Linhart.
Kardiologové finišují společně s lékaři dalších specializací Národní kardiovaskulární plán, který by měl být jízdním řádem, jak v této oblasti postupovat. Jeho hlavním cílem je snížit celkový počet úmrtí na nemoci srdce.
