Záněty dutin, nosohltanu, středního ucha, laryngitida nebo obyčejná rýma. To je jen několik příkladů recidivujících respiračních onemocnění, kvůli kterým v sezóně pacienti ve velkém plní čekárny praktických lékařů, pediatrů i nemocničních pohotovostí. Koho nejčastěji postihují? Kolik infekcí je normální za jednu sezónu prodělat? A proč na většinu z nich nepomohou antibiotika?
“Jako recidivující respirační infekce označujeme větší frekvenci různých zánětů horních nebo dolních dýchacích cest a jim příbuzných oblastí. Tato onemocnění se opakovaně vracejí a jejich častý výskyt se objevuje obvykle během sezóny, tedy od podzimu do jara. Jedná se zejména o rýmu a záněty dutin, nosohltanu, středního ucha, hrtanu, průdušnice nebo průdušek,” vysvětluje Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono.
Recidivující respirační infekce nejčastěji postihují dvě skupiny pacientů. První jsou děti, a to ve věku 6 až 12 měsíců, kdy se snižuje hladina protilátek přenesených od matky a jejich vlastní tvorba u nich není ještě dostatečná. Další rizikovou etapu představuje období, kdy se děti začínají dostávat do větších kolektivů, tedy zejména při nástupu do školky. Druhou skupinou jsou senioři, u nichž dochází v rámci fyziologického stárnutí k oslabení funkce imunitního systému.
“Pak je tady také specifická skupina pacientů, u kterých se jedná buď o vrozenou nebo o získanou poruchu imunitního systému. Příkladem mohou být pacienti s onkologickým onemocněním podstupující chemoterapii nebo lidé s autoimunitními chorobami, kteří mají imunosupresivní léčbu, která tlumí aktivitu imunitního systému,” vysvětluje alergolog a klinický imunolog Tomáš Milota, který byl hostem Loono podcastu. “Tyto skupiny jsou ohroženy více nejen četností těchto infekcí, ale také jejich závažností,” dodává.
Kolik respiračních infekcí je normální za sezónu prodělat a kdy už bychom měli zvýšit pozornost? Zajímat by nás měl nejen počet nemocí, ale také jejich závažnost. “Pokud v krátkém čase proděláme dvě nebo tři virové infekce, které léčíme klidovým režimem a čaji, je to v normě. Pokud se ale často potýkáme se závažnějšími infekcemi, jako jsou například záněty průdušek nebo zápal plic, měli bychom zpozornět. Zbystřit bychom měli také v případě zvýšené spotřeby antibiotik. To jsou indikace, které mohou značit poruchu imunity,” odpovídá Tomáš Milota.
Přestože nemají recidivující respirační infekce obvykle závažný průběh, jsou častým důvodem zbytečného předepisování a nadužívání antibiotik. Až 90 % respiračních infekcí horních cest dýchacích je způsobeno viry, tudíž by se antibiotiky léčit neměly. “Toto číslo bych opravdu rád zdůraznil s ohledem na rostoucí spotřebu antibiotik. U většiny respiračních infekcí horních cest dýchacích opravdu nejsou antibiotika zapotřebí,” dodává Milota.
I proti recidivujícím respiračním onemocněním je možné přijmout několik preventivních kroků. Základem je péče o zdraví a dodržování zásad zdravého životního stylu. Důležité je myslet na vyváženou stravu, dostatečný přísun vitamínů i pravidelný pohyb. Na imunitní systém má naopak negativní dopad stres, únava a nedostatek spánku, kouření i větší konzumace alkoholu. Prospěje také správná péče o sliznice prostřednictvím proplachů solnými roztoky.
Loono podcast přináší posluchačům pravidelné rozhovory s lékaři, studenty medicíny, pacienty a technologickými nadšenci, kterým leží na srdci lidské zdraví. Sledovat jej můžete na Youtube, poslouchat na Spotify a dalších podcastových službách.
