Rakovina slinivky: Jen 6 % pacientů přežije 5 let

Patří mezi nejagresivnější nádory a ročně na ni zemře téměř 2 200 Čechů. Řeč je o rakovině slinivky. Počet pacientů každoročně stoupá, a pokud se na nemoc přijde pozdě, je průměrná doba dožití pouze rok a půl. Podle odborníků tak do roku 2030 bude rakovina slinivky druhou nejčastější příčinou smrti mezi nádorovými onemocněními – hned po karcinomu plic. Lékaři se snaží nemoc odhalit včas pomocí speciálního programu, který cílí na rizikové pacienty. Zatím jich vyšetřili 300, odhalili tři nádory a několik přednádorových změn. Gastroenterologové na nemoc upozorňují při příležitosti Mezinárodního dne karcinomu pankreatu, který letos připadá na 20. listopadu.

 

„Bohužel patříme k zemím s nejrychlejším nárůstem počtu nemocných. Šance, že pacient bude s diagnózou žít déle než pět let, je u nás ale nižší než v jiných zemích. Zatímco v USA se bavíme o 12 %, v Česku se pohybujeme na hranici 6 %. Američané dokážou nemoc odhalit dříve, používají modernější formy chemoterapie a soustřeďují operace do specializovaných center. Mnoho z těchto postupů zavádíme i u nás, proto věřím, že se zlepšení brzy projeví. Jedinou nadějí, jak pacientovi prodloužit život až o několik let, je ale včasné odstranění nádoru. Onkologická léčba bohužel neprodlužuje dožití tak, jak jsme zvyklí u jiných nádorových onemocnění,“ říká prof. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc.

Rakovina slinivky probíhá zpočátku téměř bez příznaků, i proto se na ni přijde obvykle až v pozdním stadiu. Pacienti mohou cítit bolest v oblasti pupku, která vystřeluje do zad, rychle hubnout a žloutnout. Odborníci nyní zkoumají další možné vodítko k odhalení rakoviny slinivky, a to rozvoj cukrovky u starších lidí, kteří nejsou obézní a na stanovenou léčbu diabetu špatně reagují. „Nádor totiž dlouho předtím, než se nám jej podaří odhalit, ovlivňuje zpracování glukózy v těle, čímž může vyvolat diabetes,“ vysvětluje prof. Urban.

Bezpříznakové pacienty v raném stadiu nemoci by měl také pomoci odhalit program časného záchytu karcinomu pankreatu České gastroenterologické společnosti (ČGS). Tento program je zaměřen na osoby, u nichž je riziko vzniku nádoru vyšší než 5 %, tedy na tzv. vysoce rizikové jedince. Patří sem lidé, kteří mají alespoň dva příbuzné s karcinomem pankreatu, z nichž alespoň jeden je příbuzný prvního stupně (rodič, sourozenec, dítě). Další ohroženou skupinu tvoří lidé s dědičně podmíněnou formou chronické pankreatitidy, tzv. hereditární pankreatitidou, nebo nositelé některých genetických mutací. Zatím lékaři vyšetřili přibližně 300 takových jedinců. U tří z nich odhalili nádorové onemocnění a u třetiny abnormální nález na slinivce, který nadále sledují. „Rizikové pacienty vyšetřujeme v centrech vysoce specializované péče pro digestivní endoskopie, kde jednou ročně podstupují magnetickou rezonanci a endoskopickou ultrasonografii. Velice si vážíme úzké spolupráce s kolegy – ambulantními gastroenterology, praktickými lékaři, internisty a onkology, kteří nám s vytipováním těchto rizikových pacientů pomáhají. Lékaři mohou vyplnit dotazník na webu ČGS. My jej následně vyhodnotíme a případně jedince odešleme do jednoho z 28 specializovaných center k podrobnému vyšetření,“ vysvětluje doc. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., předseda ČGS a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové.

Rakovina slinivky je často spojována s nezdravým životním stylem. Za velmi rizikové faktory odborníci označují kouření, obezitu a čím dál častěji také konzumaci tzv. vysoce průmyslově zpracovaných potravin. „Již máme data k tomu, že kouření a obezita mají přímou souvislost se vznikem rakoviny slinivky. Přibližně 20 až 30 % nádorů vzniká právě vlivem kouření. Vliv ultrazpracovaných potravin vědci stále zkoumají. Mezi tento typ potravin typicky řadíme ta jídla, která mají dlouhou dobu trvanlivosti, jsou uzavřená v nepropustných plastových obalech a obsahují velké množství konzervantů,“ upozorňuje prof. Urban. Doporučuje naopak konzumaci dostatečného množství ovoce a zeleniny. 

Kromě prevence a sledování rizikových pacientů odborníci pracují také na nových metodách, pomocí kterých by dokázali rakovinu slinivky diagnostikovat v počátečním stadiu u co nejvíce lidí. Do budoucna by k tomu mohly sloužit například specializované krevní testy. Vědci ale musí nejprve určit soubor molekul neboli biomarkerů, které by v krvi prokázaly přítomnost nádoru. „Nyní testujeme vynález českého vědce, který spolu se svým týmem vyvinul test, díky kterému je možné odhalit v raném stadiu různé nádory, a to včetně rakoviny slinivky. Na výsledky jeho úspěšnosti si ale budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Na podobném principu funguje také krevní test, který byl nedávno schválen v USA. Uvidíme, jak se osvědčí a kdy bude případně dostupný i u nás,“ dodává prof. Urban.