Za rok 2023 zažádalo o příspěvek na očkování proti hepatitidě celkem 844 pojištěnců zdravotní pojišťovny RBP, během prvního pololetí roku 2024 pojišťovna evidovala již 553 žádostí. Nejvíce od žen ve věku 19 až 59 let.
Podle Iva Čelechovského ze zdravotní pojišťovny RBP může být za zvýšeným zájmem o očkování vyšší výskyt žloutenky typu A. Statistiky Státního zdravotní ústavu (SZÚ) uvádí, že se v Česku za první pololetí 2024 objevilo celkem 115 nových případů žloutenky typu A, zatímco loni to bylo za stejné období jen 12 případů.
„Zajímavé také je, že loni využili příspěvek na očkování proti hepatitidě nejvíce pojištěnci do 18 let. Letos naopak o příspěvek žádají nejčastěji ženy ve věku 19 až 59 let,“ popisuje Ivo Čelechovský a dodává, že pojišťovna v loňském roce přispěla na očkování proti hepatitidě průměrně 930 Kč.
Žloutenka typu A neboli nemoc špinavých rukou se šíří například konzumací kontaminovaného jídla nebo vody. Její léčba je pouze podpůrná. „Pacientovi je doporučován klid na lůžku, může užívat léky na nevolnost nebo průjem, neměl by pít alkohol a měl by dodržovat jaterní dietu. Lékař mu také může předepsat léky chránící jaterní buňky a podporující jejich obnovu. Při dodržení těchto doporučení infekce zpravidla zcela odezní,“ uvádí MUDr. Martin Fabišovský, vedoucí revizní lékař RBP.
Zvýšené riziko nákazy žloutenkou typu A hrozí v exotických zemích, proto se doporučuje nechat se před takovouto cestou očkovat. „Proti hepatitidě typu A existuje několik druhů vakcín a očkovat se mohou i děti od jednoho roku. Provádí se ve dvou dávkách, ta druhá se aplikuje po 6 až 12 měsících od té první,“ dodává MUDr. Martin Fabišovský. Dospělí se mohou nechat očkovat i kombinovanou vakcínou proti žloutence typu A a B. Děti podstupují vakcinaci proti hepatitidě typu B v rámci povinného očkování hexavakcínou.
V loňském roce se léčilo 41 pojištěnců RBP s hepatitidou typu C. Celkové náklady na jejich léčbu byly téměř tři miliony korun. Vedle toho ale všechny zdravotní pojišťovny evidují i další náklady na léčbu jedinců, a to speciálními preparáty, které zabraňují dalšímu šíření žloutenky typu C mezi ostatní. Jedná se například o přípravky Maviret, Zepatier, Epclusa nebo Vosevi. Jejich aplikace pojišťovny stojí další desítky milionů korun, v případě jednoho pojištěnce se tak jedná o statisícové náklady.
Podle Martina Fabišovského bývá léčba žloutenky typu C velmi účinná. „Léčí se většinou bezpříznakoví pacienti, infekce bývá často diagnostikována náhodně při vyšetření krve z jiného důvodu, nebo při cíleném vyšetření u rizikových pacientů. Příznaky v akutní fázi jsou velmi mírné, zežloutnutí je výjimečné. Většina infekcí přejde nerozpoznána do chronického stádia. Ani to nepůsobí pacientům výraznější obtíže, nicméně dochází k postupnému poškození jater, které může skončit jaterní cirhózou nebo jaterním selháním s nutností transplantace,“ uzavírá lékař s tím, že proti hepatitidě typu C zatím očkování neexistuje. Nemoc se přenáší kontaktem s infikovanou krví, méně často při pohlavním styku nebo přenosem z matky na dítě při porodu. Kromě použití infikované injekční jehly je relativně častý přenos v rámci tetování mimo profesionální tetovací salóny. Možný je také přenos předměty denní potřeby, které byly v kontaktu s infikovanou krví (žiletky, zubní kartáčky). Naopak podáním ruky, objetím, kýcháním či sdílením společného nádobí se virová hepatitida typu C nepřenáší.
