S přibývajícím věkem roste riziko vzniku očních vad. Znáte ty nejčastější?

Stárnutí bohužel nezastavíme a platí to i v případě našeho zraku. Postupem času a v důsledku přibývajících let se tak můžeme potýkat s některými očními vadami, typickými pro dané životní období. Věk však není jediným faktorem, který ovlivňuje vývoj zraku. Důležitou roli hraje také dědičnost nebo životní styl.

Přestože nás některé potíže s očima mohou postihnout takřka kdykoliv, existují oční vady typické pro určité věkové skupiny. Z toho důvodu je důležité pravidelně navštěvovat očního lékaře či optometristu, který problém zachytí včas a nasadí léčbu, jež může v některých případech zrak dokonce i zachránit.

Děti trápí šilhání nebo krátkozrakost

Zrakový systém je nejvíce citlivý v prvních letech života, kdy se mozek aktivně učí vnímat a zpracovávat vizuální informace. Proto je potřeba hlídat jeho správný vývoj. „U dětí se nejčastěji setkáváme s poruchami, jako je postavení očních bulbů, šilhání, refrakční vady –⁠⁠⁠dalekozrakost, krátkozrakost i astigmatismus. Můžeme ale také přijít na méně častá onemocnění, jako jsou vrozená zánětlivá i nezánětlivá onemocnění sítnice, šedý či zelený zákal,” vysvětluje primářka očního oddělení Slezské nemocnice v Opavě, MUDr. Zdeňka Wandrolová.

Co se dalekozrakosti týče, objevuje se už v raném dětství a projevuje se nejčastěji šilháním nebo tupozrakostí. To souvisí se špatným vývojem zraku. Podchytit a vyléčit tupozrakost lze přitom pouze mezi třetím a sedmým rokem života.

Krátkozrakost pak trápí především děti školního věku. Po desátém až dvanáctém roce, kdy děti vstupují do puberty, je tak potřeba zkontrolovat výskyt krátkozrakosti související s růstem oka a namáhající práci na blízko. „V dětské populaci se krátkozrakost vyskytuje asi u 1 % dětí do 5 let, do 10 let pak postihuje zhruba 8 % a do 15 let věku už je to 15 %,” doplňuje primářka Zdeňka Wandrolová.

Usilovná práce na blízko namáhá zrak v produktivním období

V dospělosti na oči číhá mnoho nástrah. Je to způsobeno jednak usilovnou prací na blízko v kombinaci s časem stráveným uvnitř budov, ale i nedostatkem přímého slunečního světla.

„Naše oči byly po staletí zvyklé dívat se zejména do dálky, což je pro oko nejpohodlnější, protože má uvolněné svaly, které regulují napětí při zaostření. U nás to ale už neplatí. Dlouhé hodiny pracujeme na počítačích, více sledujeme mobilní telefony a naše oči se těmto zvyklostem musely přizpůsobit za cenu ostrosti vidění na dálku,” říká Martin Slaný, optometrista a odborný garant sítě FOKUS optik.

Pravidelné sledování obrazovek chytrých zařízení, ať už v práci nebo ve volném čase, pak může mít vliv i na suché a podrážděné oči. „Namáhané oči v tomto případě nejsou schopny vytvářet dostatečný slzný film a hrozí syndrom suchého oka. Řešením jsou zvlhčující kapky, tzv. umělé slzy, které na povrchu vytváří umělý film, jenž oko dlouhodobě chrání před podrážděním,“ dodává optometrista Martin Slaný.

 

Po čtyřicítce se přidává presbyopie

S nástupem čtyřicátého roku života stoupá počet lidí s presbyopií neboli vetchozrakostí. Nejde o klasickou oční vadu, ale spíše o projev přirozeného stárnutí organismu. „Presbyopie je stav, kdy se s věkem zhoršuje schopnost oka zaostřit na blízké objekty. Vlivem přirozeného stárnutí těla dochází ke ztrátě elasticity čočky a snížení schopnosti akomodace, což vede k problémům s čtením a viděním do blízka. Proto je občas nazývaná jako nemoc krátkých rukou,” popisuje .

Presbyopii však není radno podceňovat. „Pokud tento problém někdo neřeší, koleduje si nejen o přecitlivělé oči, ale také o silné bolesti hlavy. Od potíží mohou pomoct klasické brýle na blízko. V případě, že vidíte špatně i do dálky, jsou ideální multifokální brýle, které ostří na více vzdáleností,” doplňuje Slaný.

Starší lidi postihuje zejména šedý a zelený zákal

S přibývajícím věkem se zvyšuje riziko vzniku určitých očních onemocnění. Tím nejčastějším bývá šedý zákal, který lékaři diagnostikují každému druhému nad 60 let.  Ve věku 75 až 85 let má tuto oční vadu již 90 % lidí. „Při šedém zákalu pacienti trpí na zamlžené a neostré vidění. Jde o nejčastěji prováděnou operací očí vůbec, která má skvělé výsledky a dokáže takřka okamžitě zlepšit vidění,” vysvětluje Slaný. Nástup šedého zákalu je možné navíc oddálit i nošením kvalitních slunečních ale i korekčních brýlí se 100% UV filtry.

Další poměrně častou oční vadou ve stáří bývá zelený zákal neboli glaukom, na který upozorňuje i Světový týden glaukomu, letos připadající na 12. – 18. března. Ten může být zpočátku asymptomatický a mnoho lidí si neuvědomuje, že ho má, dokud není již příliš pozdě. „Obtíže spojené s výpadky zorného pole, poruchou periferního vidění či sníženou zrakovou ostrostí nastávají až v pozdějších fázích nemoci, kdy už nemusí být cesta zpět. I proto je důležité pravidelně navštěvovat očního lékaře, zejména pokud máte v rodině příbuzné s glaukomem nebo jste v rizikové skupině pro jeho vznik,“ upozorňuje optometrista.