Radovánky u vody, dovolené v exotických destinacích, vlahé letní noci – to vše neodmyslitelně patří k prázdninovým měsícům – stejně jako vedra a s nimi spojená vyšší zátěž pro srdce. Kardiologové proto radí lidem s nemocným srdcem, ale i těm zdravým, aby o prázdninách nepřeceňovali své síly a přizpůsobili režim aktuálnímu počasí. Kardiologové shrnují svá doporučení do šesti užitečných tipů.
1) Zabraňte dehydrataci
Vysoké letní teploty vedou ke zvýšeným ztrátám tekutin pocením a zvyšují riziko dehydratace. „Ta může srdeční onemocnění vyvolat nebo výrazně zhoršit. Je proto nesmírně důležité tekutiny pravidelně doplňovat a důsledně zabraňovat dehydrataci,“ říká předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC.
2) Držte se ve stínu
U nemocných s vysokým krevním tlakem, kteří užívají léky, může v důsledku velké ztráty tekutin pocením docházet k poklesům tlaku spojeným s nevolností a slabostí. „Kardiakům, kteří v létě vyráží k moři, radíme nezdržovat se přes poledne na přímém slunci a dobu největšího horka strávit ve stínu nebo v chladnějších prostorách,“ vysvětluje prof. Ošťádal.
3) Šetřete síly
Přestože rady v duchu zdravého životního stylu velí zařadit do svého programu pravidelný pohyb, v létě to tak úplně neplatí. Pro lidi s nemocným srdcem představuje i krátká procházka v horkém dni velkou námahu. „Větší fyzické výkony, náročné túry nebo vyčerpávající sportovní aktivity by lidé s nemocným srdcem měli odložit na chladnější dny,“ doporučuje prof. Ošťádal.
4) Léčba nemá prázdniny
Dovolenou vnímá řada lidí jako čas odpočinku a volnějšího režimu. Pro léčbu však nic takového neplatí. Pravidelné užívání předepsaných léčivých přípravků je podle specialistů základem účinné terapie. Medikaci by bez předchozí konzultace s odborníkem proto lidé neměli vysazovat ani v době dovolených. „Když má nemocný pocit, že mu léky nedělají dobře, měl by se poradit se svým lékařem. Jejich náhlé vysazení může totiž vést k prudkému zhoršení stavu,“ říká prof. Ošťádal.
5) Chlaďte s rozumem
Klimatizace je zejména v tropických teplotách vítanou pomocnicí, je však důležité ji používat s rozvahou. Přechod z interiéru auta, který je vychlazený na 21 °C, do tropických 35 °C, jež panují venku, způsobí tělu teplotní šok. Prudké střídání teplot značně zatěžuje cévní a srdeční systém, zvláště u lidí s nemocným srdcem. Zároveň může vést k rýmám nebo ucpaným dutinám. Lékaři proto doporučují dodržet rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou kolem 5–7 °C. „Velké výkyvy okolních teplot pravděpodobně srdce zatěžují ještě více než samotné horko,“ uvádí prof. Ošťádal.
6) Štěstí přeje připraveným
Návštěvu zdravotnického zařízení má ve svém cestovním itineráři asi málokdo. Přesto je vhodné se na ni připravit – například anglicky sepsaným popisem své nemoci a seznamem užívaných léků. Už při výběru zahraniční dovolené by lidé s nemocným srdcem měli brát v potaz také kvalitu místního zdravotnictví. Samozřejmostí by pak mělo být dobré cestovní pojištění a vybavená lékárnička. „Zdravotní obtíže v zahraničí jsou samy o sobě dost velkou nepříjemností. Tuto situaci však ještě výrazně zhorší nesjednané cestovní pojištění. Částky účtované za zdravotní péči v zahraničí totiž často i několikanásobně přesahují úhrady našich pojišťoven,“ dodává prof. Ošťádal.
