
Dvě levhartí samičky, které se narodily 2. listopadu 2024, už notně povyrostly a v těchto dnech začínají poznávat další nové prostory – venkovní výběh.
Za půl roku od narození už mláďata levharta cejlonského v ostravské zoo značně porostla. Zprvu se zdržovala jen v porodním doupěti a v bezprostřední blízkosti své matky. Jak samičky rostly, začaly být pohyblivější, samostatnější a odvážnější. Postupně začaly objevovat prostory kolem doupěte, později se odvážily i do vedlejšího boxu, kde je už měli možnost trpěliví návštěvníci pozorovat.
Poté, co se dokonale seznámily s vnitřními prostory a osvojily si určitou obratnost při pohybu ve větvích nebo při skákání na palandu, přistoupili chovatelé k dalšímu kroku, a to je vypuštění do venkovního výběhu. „Kromě obratnosti, bylo také velmi důležité, aby se mláďata uměla vrátit dovnitř. Podstatným faktorem je také teplota, jelikož se přece jen jedná o levharty z tropických oblastí, aby byl pobyt venku pro mláďata bezpečný,“ vysvětluje inspektor chovu Matěj Vrúbel.
Samičky si pobyt venku opravdu užívají – šplhají, skáčou, honí se, „loví“ se navzájem nebo obě „zaútočí“ na matku. „Chovná samice se do her mláďat také aktivně zapojuje. Mláďata se tak učí potřebné pohybové dovednosti, ale také vzorce správného levhartího chování, které dozajista zúročí v dospělosti. Zatím pobývají venku v dopoledních hodinách, ale postupně se doba „venčení“ bude prodlužovat,“ dodává Matěj Vrúbel.
Chovatelé do odchovu mláďat nejen levhartů, ale i dalších druhů nezasahují, ani se se zvířaty nekontaktují.
Video zachycuje levharty cejlonské ve venkovním výběhu.
Zoo Ostrava chová levharty cejlonské od roku 1977. Kromě Zoo Colombo na Srí Lance je to nejdelší nepřerušený chov těchto velkých koček na světě. V minulosti se povedlo odchovat 15 mláďat. V novodobé historii k nim přibyly dvě samičky v roce 2008 a pár v roce 2022.