Vyrážíte na túru nebo ve vedru na celý den k vodě? Nedělejte chybu s nápoji v plastových lahvích

V horkých letních dnech dochází k rychlé kontaminaci pitné vody, kterou si natočíte doma z kohoutku či si ji koupíte jako balenou. Když tedy plánujete vyrazit na letní horskou túru nebo se koupat na celý den k rybníku, dejte pozor, jak zajistíte svůj pitný režim a do čeho si s sebou vodu vezmete. Pokud ji budete mít v plastové, ale i skleněné lahvi, a bude-li vystavena vysoké teplotě, a ještě navíc přímému slunečnímu záření, dochází v ní rychle k množení bakterií. Když takovou vodu pijete, může to mít negativní vliv na zdraví.

„V létě v horku je vhodné brát si proto vodu nejlépe v kvalitní termosce, která udrží nízkou teplotu po delší dobu. Ideální je zvolit dvoustěnnou vakuovou termosku z nerezové oceli, která dokáže udržet vodu chladnou klidně i celý den,“ říká Jaroslav Žák z BWT.

Vodu byste také měli uchovávat v čisté nádobě a předem si ověřit, že je nádoba skutečně čistá, protože i drobné nečistoty mohou v teple podpořit množení mikroorganismů. Dodržováním těchto jednoduchých zásad předejdete zdravotním problémům a vaše voda zůstane po celý den osvěžující.

Balené nápoje vyžadují pečlivé skladování
Skutečnost, že se balená voda nesmí přehřívat je dlouhodobě sledována a zkoumána mnohými studiemi. Pokud si tedy koupíte balenou vodu u stánku na přehradě či po cestě na benzínce, kde ji špatně skladují, můžete se dostat do stejných problémů.

Například studie publikovaná v roce 2024 v odborném časopise Frontiers in Microbiology zkoumala mikrobiologickou stabilitu 23 komerčně dostupných značek balené vody, skladovaných při běžných a zvýšených teplotách. Vzorky byly uchovávány po dobu 18 dní buď při 5 °C (chlazené podmínky), nebo při 30 °C (teplé skladování, simulující prostředí auta či skladu bez klimatizace). Výsledky ukázaly, že při zvýšené teplotě došlo k výraznému růstu celkového počtu životaschopných buněk: z výchozí koncentrace přibližně 80 000 buněk/ml vzrostl počet až na více než 1 000 000 buněk/ml. Naproti tomu při 5 °C zůstala mikrobiální aktivita prakticky beze změny.

„Významné bylo, že tyto bakterie se množí i při krátkodobém zahřátí vody, což zvyšuje riziko při opakovaném vystavení lahví teplu například v autě nebo na slunci. Studie tak podtrhuje, že i relativně krátké přehřátí vody může vést k nežádoucím mikrobiologickým změnám, které mohou ovlivnit zdravotní nezávadnost balené vody,“ říká Jaroslav Žák z BWT.

Význam vlivu prostředí a teploty na mikrobiologickou kvalitu balené vody potvrdil i dlouhodobý experiment provedený v USA, který sledoval galonové nádoby s vodou umístěné na čtyřech různých místech – v lednici (2 °C), kuchyňské skříni (přibližně 23 °C), na zastíněné verandě (až 45 °C) a v kufru auta, kde teploty často překračovaly 49 °C. Už po 16 týdnech došlo u vzorků z verandy a automobilu k výraznému nárůstu počtu kolonií – až na 4 000 CFU/ml, což je několikanásobně více než u kontrolních vzorků ze skříně (400 CFU/ml) nebo lednice (100 CFU/ml). Ještě závažnější byly výsledky z dlouhodobého testu, kdy po sedmi letech skladování na verandě stoupl počet kolonotvorných jednotek (HPC) až na 40 000 CFU/ml. Tato data jasně ukazují, že extrémní teploty typické pro zavřené automobily, překladiště bez klimatizace nebo tmavé sklady bez větrání výrazně urychlují růst bakterií ve vodě, a to i v neotevřených plastových nádobách.

„Pokud si zákazník pohlídá, aby se o balenou vodu pečlivě staral a nevystavoval jí horku a slunci, nemůže si být jistý, zda už škodlivé bakterie a mikroorganismy neobsahuje, pokud byla špatně skladována během dopravy, skladování či prodeje,“ říká Jaroslav Žák z BWT.

Nežádoucí organismy zjistila v ČR i Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Mezi nejčastěji zjištěné nedostatky u balených vod uvádí nevyhovující mikrobiologii výrobku. Ve vodách byly zjištěny vysoké obsahy kolonotvorných mikroorganismů, které se v balených vodách množí především při nedodržení skladovacích podmínek stanovených vyhláškou č. 275/2004 Sb, tj. že voda nebyla skladována v chladu a chráněna před přímým slunečním světlem.

Jedním z řešení, jak se vyhnout nezdravé vodě, je využití kohoutkové pitné vody a její filtrace spojená se speciální úpravou. Moderní filtry dokáží odstranit nežádoucí látky jako jsou těžké kovy (měď, olovo, nikl), vápník, vodní kámen, chlor a další hrubé i jemné nečistoty, stejně tak mikroplasty či bakterie a další mikroorganismy. „Technologie vodu navíc mineralizuje, zejména o hořčík. Magnesium hraje v horkých dnech důležitou roli, pomáhá zmírnit únavu a vyčerpání, které přicházejí s teplem a nedostatkem pohybu, podporuje soustředění i duševní výkon a může předejít bolestem hlavy nebo svalovým křečím, které se často objevují při dlouhém sezení v přehřátých prostorách,“ upřesňuje Jaroslav Žák z BWT.