Asistenční pes není domácí mazlíček. Jak se chovat, když potkáte člověka se čtyřnohým asistentem?

Na první pohled působí přátelsky, klidně a neohroženě. Mnozí lidé v nich vidí „jen“ vycvičené psy, ale pro osoby s postižením znamenají mnohem víc. Asistenční psi jsou jejich prodlouženou rukou, očima i psychickou oporou, bez které by se často neobešli. Podávají, přinášejí, pomáhají s orientací, zvládáním epileptických záchvatů nebo panických atak. A mnohdy čelí nepochopení veřejnosti – někdy i ponižování či odmítání.

Chovejme se s respektem. Opravdu to pomáhá

Jak se tedy chovat, když potkáte člověka s asistenčním psem? Především se k němu chovejte tak, jako byste potkali jakoukoliv jinou osobu, která má právo na důstojný život bez zbytečných překážek a nevhodných dotazů.

„U lidí s posttraumatickou stresovou poruchou nebo autismem může i obyčejné pohlazení psa od cizího člověka spustit paniku. Mnozí klienti se nedokážou ohradit, často z důvodu svého postižení, jejich pes je vycvičen právě k tomu, aby vytvářel přirozený odstup od okolí,“ upozorňuje Zuzana Daušová, ředitelka organizace Helppes – Centra výcviku psů pro postižené.

Asistenční pes není na okrasu. Pracuje a zaslouží si klid.

7 pravidel, jak se (ne)chovat k asistenčnímu psovi, který doprovází člověka s postižením:

1. Nesahejte na psa bez dovolení
   Ani když vás pes očima „vyzývá“ – je právě v práci. Dotek jej může vyrušit nebo spustit nechtěnou reakci, a tím můžete ohrozit bezpečí člověka s postižením.
2. Nemluvte na psa
   Ani sebelépe vycvičený pes není stroj, ale živý tvor. Povely nebo lichotky mohou psa zmást a narušit jeho soustředění.
3. Nepřerušujte jejich činnost
   Nechte psa pracovat. Je perfektně sehraný se svým majitelem a přesně ví, co má dělat.
4. Nabídněte pomoc, ale nenuťte ji
   Zeptejte se, zda můžete pomoci – a respektujte odpověď, i když bude znít „ne“.
5. Neptejte se, „co mu je“ nebo „proč ho má“
   Zdravotní stav není veřejná informace. Ptejte se jen tehdy, když vám to druhý sám nabídne.
6. Nefotografujte bez souhlasu
   Ani psa, ani jeho pána. Nejsou to atrakce, je to člověk a jeho pes při práci.
7. Neposuzujte, neodsuzujte
   Některé handicapy nejsou vidět. Každý má právo na přístup do veřejných prostor – bez ohledu na typ postižení.

Asistenční psi vykonávají velmi důležitou a užitečnou práci. Nečekají na potlesk – ale ocení, když jim necháme prostor, aby mohli v klidu pracovat. A když se k nim i jejich páníčkům budeme chovat s ohleduplností a respektem. Pro někoho možná drobnost, ale pro druhého zásadní rozdíl mezi dnem stráveným důstojně, nebo s ponižujícím zážitkem.

 

Zdroj: Helppes