Asistenční pes není domácí mazlíček. Jak se chovat, když potkáte člověka se čtyřnohým asistentem?
Markéta Pavelková 
Na první pohled působí přátelsky, klidně a neohroženě. Mnozí lidé v nich vidí „jen“ vycvičené psy, ale pro osoby s postižením znamenají mnohem víc. Asistenční psi jsou jejich prodlouženou rukou, očima i psychickou oporou, bez které by se často neobešli. Podávají, přinášejí, pomáhají s orientací, zvládáním epileptických záchvatů nebo panických atak. A mnohdy čelí nepochopení veřejnosti – někdy i ponižování či odmítání.
Chovejme se s respektem. Opravdu to pomáhá
Jak se tedy chovat, když potkáte člověka s asistenčním psem? Především se k němu chovejte tak, jako byste potkali jakoukoliv jinou osobu, která má právo na důstojný život bez zbytečných překážek a nevhodných dotazů.
„U lidí s posttraumatickou stresovou poruchou nebo autismem může i obyčejné pohlazení psa od cizího člověka spustit paniku. Mnozí klienti se nedokážou ohradit, často z důvodu svého postižení, jejich pes je vycvičen právě k tomu, aby vytvářel přirozený odstup od okolí,“ upozorňuje Zuzana Daušová, ředitelka organizace Helppes – Centra výcviku psů pro postižené.
Asistenční pes není na okrasu. Pracuje a zaslouží si klid.
7 pravidel, jak se (ne)chovat k asistenčnímu psovi, který doprovází člověka s postižením:
- Nesahejte na psa bez dovolení
Ani když vás pes očima „vyzývá“ – je právě v práci. Dotek jej může vyrušit nebo spustit nechtěnou reakci, a tím můžete ohrozit bezpečí člověka s postižením. - Nemluvte na psa
Ani sebelépe vycvičený pes není stroj, ale živý tvor. Povely nebo lichotky mohou psa zmást a narušit jeho soustředění. - Nepřerušujte jejich činnost
Nechte psa pracovat. Je perfektně sehraný se svým majitelem a přesně ví, co má dělat. - Nabídněte pomoc, ale nenuťte ji
Zeptejte se, zda můžete pomoci – a respektujte odpověď, i když bude znít „ne“. - Neptejte se, „co mu je“ nebo „proč ho má“
Zdravotní stav není veřejná informace. Ptejte se jen tehdy, když vám to druhý sám nabídne. - Nefotografujte bez souhlasu
Ani psa, ani jeho pána. Nejsou to atrakce, je to člověk a jeho pes při práci. - Neposuzujte, neodsuzujte
Některé handicapy nejsou vidět. Každý má právo na přístup do veřejných prostor – bez ohledu na typ postižení.
Asistenční psi vykonávají velmi důležitou a užitečnou práci. Nečekají na potlesk – ale ocení, když jim necháme prostor, aby mohli v klidu pracovat. A když se k nim i jejich páníčkům budeme chovat s ohleduplností a respektem. Pro někoho možná drobnost, ale pro druhého zásadní rozdíl mezi dnem stráveným důstojně, nebo s ponižujícím zážitkem.
Zdroj: Helppes
