Markéta Pavelková 
Foto: Zoo Jihlava
Zima v zoologické zahradě není „mrtvé období“. Některé druhy zvířat chlad vítají, jiné se s ním vyrovnávají úsporou energie, změnou chování nebo pobytem v teplejších částech expozic. V Zoo Jihlava můžeme v zimě pozorovat celou škálu fascinujících adaptací.
Irbis – pán zimy, který se cítí jako doma
Pro irbise není zima výzvou, ale přirozeným prostředím. Tento horský predátor pochází z oblastí, kde jsou mrazy, sníh a silný vítr běžnou součástí života. Hustá, dlouhá srst funguje jako dokonalá izolace a široké tlapy rozkládají váhu těla tak, aby se zvíře nebořilo do sněhu. Typickým znakem irbise je jeho dlouhý huňatý ocas – v zimě slouží jako „šála“, do které si zvíře při odpočinku schovává čenich a chrání si tak dýchací cesty před mrazem. V chladných dnech bývá irbis často aktivnější než v létě, rád se pohybuje po výběhu a využívá sníh jako přirozený obohacující prvek.
Věděli jste, že…
…irbis má na tlapách srst i mezi polštářky? Díky tomu ho studený sníh nestudí a tlapy fungují podobně jako sněžnice – rozkládají váhu těla a brání boření do hlubokého sněhu.
Žirafa – africká modelka na sněhu
Žirafy si většina z nás spojuje s rozpálenou savanou, ale i ony dokážou zimu zvládnout – pokud mají správné podmínky. Jejich tělo má velký povrch, což znamená větší tepelné ztráty. Proto v zimním období tráví více času ve vnitřních, temperovaných prostorách. Krmná dávka zůstává pečlivě vyvážená tak, aby poskytovala dostatek energie, ale zároveň nezatěžovala trávení. Pokud počasí dovolí, žirafy mohou vyjít i ven – krátký pobyt na čerstvém vzduchu jim prospívá, ale vždy mají možnost se vrátit do tepla. Důležité je, aby ve výběhu nebyl led – jedno uklouznutí může být pro žirafu fatální.
Věděli jste, že…
…žirafy víc než chlad a mráz vadí spíš průvan a vlhko? Proto je v zimě klíčové, aby měly možnost suchého, bezvětrného úkrytu v temperovaném zázemí.
Plameňáci – když se zima řeší chytře
Plameňáci jsou mistři tepelné úspory. Jejich slavné stání na jedné noze není póza pro fotografy, ale chytrý způsob, jak minimalizovat únik tepla. Druhou nohu mají schovanou v peří, kde zůstává v teple.
V zimě tráví plameňáci více času v krytých, vytápěných částech expozice, kde mají stabilní podmínky. Jsou klidnější, méně se pohybují a energii věnují především udržení tělesné teploty. Jejich peří funguje jako izolace, která chrání tělo i před chladným vzduchem.
Věděli jste, že…
…stání na jedné noze může snížit tepelné ztráty až o desítky procent? Plameňáci tím šetří energii, kterou by jinak museli vydat na zahřívání těla.
Medvěd malajský – zima, kterou nikdy nepoznal
Na rozdíl od evropských medvědů medvěd malajský nezimuje. Pochází z oblastí, kde se roční období téměř nemění, a zimní spánek pro něj nemá žádný smysl. Ale u nás se musí vyrovnat s chladnými měsíci. Neupadá do zimního spánku, ale jeho tempo se v zimě výrazně zpomaluje.
Zajímavé je, že ani sníh pro něj nemusí být překážkou. Krátký pobyt ve venkovním výběhu zvládá bez problémů, a když mu chlad přestane vyhovovat, jednoduše se vrátí do tepla své ubikace. Zima je pro něj spíš otázkou volby než omezení.
Věděli jste, že… (medvěd malajský)
…volná kůže medvěda malajského není „navíc“, ale slouží jako obranný mechanismus? Umožňuje mu se v případě napadení otočit a bránit i tehdy, když ho útočník drží.
Panda červená – zima jako ideální počasí
Panda červená patří mezi zvířata, kterým zima skutečně svědčí. Zatímco letní horka ji často zpomalují, chladné počasí jí dodává energii. Hustá srst, chlupaté tlapky a dlouhý huňatý ocas jí umožňují bez problémů zvládat pohyb po sněhu i v mrazivém počasí. Návštěvníci ji tak mohou vidět při šplhání, hledání potravy nebo zvídavém průzkumu výběhu – zima je zkrátka její sezóna.
Věděli jste, že…
…panda červená používá svůj ocas jako multifunkční nástroj – pomáhá jí s rovnováhou, ale při odpočinku slouží i jako „zimní deka“, kterou si zakrývá tělo?
