Co vše můžeme objevit, když zvedneme oči od obrazovek? Jaké jsou následky syndromu skloněné hlavy?

Nadměrné namáhání očí, bolesti zad a syndrom esemeskového krku patří mezi nejznámější problémy pramenící z neustálého sledování obrazovek telefonů nebo počítačů a hrbení se nad nimi. Naše oči častokrát od obrazovek neodpoutáme, ani když jsme venku nebo trávíme čas se známými, což má dopad také na naše duševní zdraví.  Podle poslední studie „HEAD DOWNERS 2021“, která vznikla na základě rozsáhlého průzkumu společnosti VELUX realizovaného v osmi evropských zemích včetně České republiky, se tento trend týká velkého procenta z nás. Celkem 70 % respondentů průzkumu potvrdilo, že tráví příliš mnoho času nad obrazovkami svých elektronických zařízení.

 

Závažnou zdravotní hrozbou pro současnou společnost je tzv. syndrom esemeskového krku. Jedná se o bolest postihující lidi, kteří neustále používají svá elektronická zařízení. Syndrom způsobuje ztuhlost krční páteře, omezení pohybu hlavy do stran a konvexní zakřivení horní části páteře, tzv. kyfózu. Dostavit se mohou také bolesti hlavy, které jsou důsledkem nesprávného postoje a držení těla.

 

Bolesti v oblasti krční páteře a ztuhlost páteřních svalů se dostavují většinou v důsledku držení hlavy v jedné poloze po příliš dlouhou dobu. Pokud se díváme směrem dolů, tak naše hlava se posouvá více dopředu, a tím se také zvyšuje váha, se kterou se musí vypořádat naše páteř. Pouze nepatrný sklon hlavy směrem dolů o patnáct stupňů způsobuje, že naše páteř je zatížena 12 kg, a sklon o šedesát stupňů pak představuje zatížení až 27 kg[1]. Zatímco když máme hlavu plně vzpřímenou, tak naši páteř zatěžujeme pouze 5,5 kg. Pokud se chcete vyvarovat syndromu esemeskového krku, skoliózy nebo očních obtíží, odpočiňte si od multimédií, zajděte si na procházku nebo si jen krátce zarelaxujte při výhledu z okna.

Lepší nálada a vyšší produktivita

 

Ačkoliv si přírody jednoznačně vážíme, každý čtvrtý respondent průzkumu tráví během všedního dne méně než hodinu svého času venku. Studie „HEAD DOWNERS 2021“ také potvrdila, že i když venku jsme, tak často své oči od displejů elektronických zařízení nezvedneme a ztrácíme tak kontakt se svým okolím. Většina respondentů (70 %) průzkumu společnosti VELUX uvedlo, že tráví příliš času před obrazovkami mobilů či počítače. V České republice tento nepříznivý trend potvrdilo 75 % lidí ve věku 18–34 let, celková populace pak tento názor sdílí z 62 %. Závislost dětí a mladistvých na moderních technologiích je většinou respondentů (90 %) považována za vážný problém a rovněž se domnívají, že dnešní generace dětí tráví venku méně času než předešlé generace.

A o co všechno přicházíme, když neustále sledujeme své mobily a počítače, i když jsme zrovna venku? Sledování lidí kolem sebe, stromů, zahrad apod. nám přináší nové perspektivy a pocit rozmanitosti. Pozorování ročních období, prodlužování či zkracování dnů a změny počasí, to vše nám pomáhá regulovat cirkadiánní rytmy a začleňuje nás do světa, který nás obklopuje. Podle studie VELUX 93 % respondentů věří, že příroda má pozitivní dopad na naše zdraví. Tento názor sdílí 84 % Čechů, přírodu pak vnímají pozitivně zejména pro svůj odpočinek (91 %).

 

Rozjasněme svou mysl a odpočívejme

 

Čím více máme denního světla a čerstvého vzduchu, tím lépe pracujeme, učíme se, přemýšlíme a děti si lépe hrají. Sluneční světlo je zásadní pro naše zdraví. Pobyt venku na denním světle rovněž pomáhá redukovat krátkozrakost. Výzkum Queensland University of Technology v Austrálii potvrdil, že pokud venku trávíme méně než hodinu denně, tak u sebe zvyšujeme riziko zmíněné krátkozrakosti. ^[2]

 

V důsledku moderního stylu života trávíme uvnitř více času než naši předkové. Zdraví a všeobecná spokojenost by se měly promítat do všech aspektů našeho života a měly by být i pevnou součástí našich domovů. Prostor, ve kterém žijeme, by neměl být pouze bezpečný a pohodlný, ale měl by taktéž podporovat náš správný zdravotní a duševní vývoj. Kratší dny ovlivňují množství denního světla v našich domovech a na našich pracovištích, často se v tomto období cítíme nekomfortně až letargicky. Denní světlo by mělo být hlavním a ideálně jediným zdrojem světla v prostoru, kde trávíme čas, denní světlo přispívá k dobré náladě. Abychom se cítili dobře, potřebujeme mít kontakt s vnějším světem či alespoň výhled ven. Lépe se pak orientujeme, víme o změnách počasí a přirozeně vnímáme chod dne. Výhledy ven rovněž podporují lepší vnímání prostornosti a spojují nás s přírodou, což přispívá k našemu všeobecnému zdraví.