Speciální chmelové EKG začíná měřit, jak rostliny reagují na počasí a klima

Projekt PRO CHMEL, který má za cíl zachovat kvalitu i množství tuzemského chmele a ve kterém se z iniciativy Plzeňského Prazdroje spojili pěstitelé chmele a přední světoví odborníci na moderní technologie, vstupuje do své hlavní fáze. Experti v těchto dnech naistalovali na rostliny chmele speciální senzory, které budou hlásit, jak chmel reaguje na změny počasí, množství vláhy i živin v půdě. Získaná data umožní vytvořit pro pěstitele zcela novou aplikaci, která přispěje k efektivnějšímu zavlažování chmele i šetření s nedostatkovou vodou.

„Chmelové EKG, tedy senzory umístěné přímo na vybraných rostlinách, instalujeme na šesti farmách v žatecké oblasti. Čekali jsme do chvíle, kdy rostliny vyrostou a stonky chmele budou dostatečně silné na to, aby senzory udržely. Ty budou měřit jejich celkové zdraví, hlásit, jak rychle přirůstá stonek a jak proudí živiny uvnitř rostliny. Získané informace budeme vyhodnocovat společně s rychlostí růstu celé chmelnice, kterou sledujeme prostřednictvím časosběrné kamery. Chmel tak budeme sledovat nejen zvenčí, ale začínáme detailně monitorovat i jeho kondici zevnitř,“ popisuje Ivan Tučník, vedoucí projektu PRO CHMEL z Plzeňského Prazdroje.

Senzory na rostlinách doplňují půdní čidla a meteostanice instalované na chmelnicích loni v listopadu i časosběrné kamery, které monitorují růst chmele od letošního února. Instalují je experti belgické společnosti 2grow ve spolupráci s výzkumníky z Chmelařského institutu. Senzory byly vyvinuty primárně pro sledování zdraví stromků či keřů, úplně poprvé teď budou instalovány na chmel nebo obdobnou rostlinu bez stabilního kmínku.

Už první data získaná z půdních senzorů přinesla nové poznatky. „Od loňského podzimu v pravidelných intervalech sledujeme teplotu a vlhkost půdy do hloubky 120 centimetrů. Ukazuje se například velký rozdíl mezi množstvím srážek a obsahem vody v půdě v různé hloubce. To nám dává základ pro efektivnější zavlažování chmelnic,“ doplňuje David Ceaser, hlavní agronom Agritecture. Meteostanice umístěné v jednotlivých částech chmelnic pak měří rychlost a směr větru, srážky, teplotu i vlhkost vzduchu, sluneční záření i vlhkost na povrchu listů chmelových rostlin. „Kompletní výsledky první fáze projektu získáme sice až na podzim po letošní sklizni, ale už nyní nám projekt přináší první benefity. Získali jsme například přesnější přehled o klimatických podmínkách na monitorovaných chmelnicích a máme také detailní půdní rozbory, z nichž umíme vyčíst stav živin v půdě,“ říká Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství družstva Žatec.

Všechna získaná data poskytnou expertům unikátní informace o tom, kdy chmel potřebuje vodu a jak reaguje na mikroklima ve svém okolí. Společnost Microsoft k tomu doplní data ze svého planetárního počítače. Ten obsahuje obrovské množství podrobných informací a satelitních snímků o naší planetě včetně historických údajů.  „Momentálně se zaměřujeme na analýzu dostupných satelitních snímků a jejich začlenění do celkového obrazu o stavu chmelnic. Poskytují nám další pohled i možnost škálování mimo pilotní chmelové oblasti. Zároveň strukturujeme získaná historická data, které jsou jedním ze základních předpokladů pro předpovědi, kde a jak zavlažovat, což je přesně to, co by měl software v budoucnu pěstitelům poskytnout,“ říká Alex Mitro z Microsoftu.

Cílem projekt PRO CHMEL je vytvoření mobilní aplikace, která bude umět všechna data pomocí umělé inteligence vyhodnotit a chmelařům poradí, kdy a v jakém množství mají zavlažovat, a to až na úroveň jednotlivých částí chmelnic. To by mělo vést nejen k úsporám vody, ale zejména k zachování kvality chmele i vypěstovaného množství pro budoucnost.