Press klubu na Frekvenci 1 u Honzy Dědka – česká Agatha Christie Michaela Klevisová má ráda detektivky bez brutality

Česká Agatha Christie spisovatelka Michaela Klevisová byla hostem v Press klubu na Frekvenci 1 u Honzy Dědka.  V rozhovoru prozradila, proč začala psát detektivky, jaké příběhy má ráda, kdy se jí píše nejlépe i kdy se můžeme těšit na další knihu.

 

„Každý vidí dobrou detektivku jinak. Typy čtenářů jsou různý. Někteří hledají akci, tedy napěchované napětí bez vycpávek. Jiní čtenáři chtějí, aby to bylo románovější, pomalejší a více psychologické,“ řekla Michaela Klevisová. Všechny čtenáře podle ní uspokojit nelze. K tomu doplnila: „Já jsem se rozhodla psát detektivky v britském stylu po vzoru Agathy Christie nebo P. D. James. Takovou tu klidnější, rozvážnější, nejsou tam žádné honičky nebo brutalita.“  S psaním začala, protože jí osobně jako čtenářce chyběly na trhu klasické detektivky, ve kterých nejde o násilí. Řada čtenářů si myslí, že detektivka musí být nutně brutální, že se musí bát. Podle ní to tak ale není. „Čtenářů mám strašně moc a neustále přibývají. Často mi říkají, kdybychom věděli dříve, že někdo takto píše, tak bychom to četli už dávno,“ pochlubila se. Evidentně se jí podařilo najít díru na knižním trhu.

 

„Hned moje prvotina dostala cenu za nejlepší detektivku roku. Čtenáři i nakladatelka byli naprosto nadšený. Nakladatelka říkala, že na prvotinu se to skvěle prodává,“ vysvětlila Michaela Klevisová, proč se rozhodla nezůstat u původního plánu napsat pouze jednu knihu. Na druhou měla ještě větší ohlasy, celkem jich napsala už sedm. Loni k tomu ještě vydala román bez krimi zápletky Prokletý kraj. Sice ho měla již 10 let v hlavě, ale detektivky pořád dostávaly přednost, protože je čtenáři neustále vyžadovaly. „Mě to bavilo psát, ale od začátku jsem věděla, že nechci zůstat jenom u detektivek,“ řekla.

 

Ve svých knihách míchá fiktivní příběhy s fakty, které si studuje z kriminalistických skript ohledně práce a postupu policie. Během psaní si dělá poznámky do sešitu, aby vše sedělo a navazovalo správně na sebe. „Nedovedu si představit psát v kavárně, na psaní potřebuji klid. Nesoustředím se pak,“ řekla a doplnila: „Ráda si tam ale dělám poznámky. Na tvorbu kontinuálního textu potřebuji být sama. Udělám si kafe, sednu si a odpojím wifi.“ Takto může nerušeně psát několik hodin.

 

Podle Honzy Dědka, každý slušný autor detektivek by měl mít svého vlastního detektiva, který je často slavnější než autor. „Je to tak, hlavní detektiv Josef Bergman má strašně fanoušků,“ přikyvovala Michaela Klevisová. „Bylo těžké vymyslet detektiva, se kterým se bude dobře spolužít dlouho. On mě nesmí štvát, musí být sympatický,“ pokračovala ve vyprávění. Klišé, že detektiv má být alkoholik, má se utápět v depresích a pochybnostech, je nešťastný, jí vadila. Chtěla někoho, z koho bude vyzařovat klid a pohoda. Na druhé straně musel být uvěřitelný. Podle kladných reakcí čtenářů se jí to podařilo.

 

Autorka se přiznala, že nejvíce toho napíše, když je pod tlakem a blíží se termín vydání. „Když mi z nakladatelství volají, že už mají obálku na novou knihu a ptají se, jak na tom jsem. Tak místo toho, aby mě to stresovalo, tak mi to najednou strašně jde. Asi adrenalin pomůže,“ pokračovala Michaela Klevisová.  Další knihu plánuje dopsat do konce roku s tím, že by mohla vyjít na jaře příštího roku, prozradila ještě na závěr rozhovoru pro Frekvenci 1.

 

Dalším hostem Honzy Dědka v Press klubu bude na ve středu 22. června od 18 hodin meteoroložka Alena Zárybnická.