Holandsko, 1944. Zatímco Evropou otřásá druhé světová válka, mladá Audrey Hepburnová objevuje lásku k tanci. Mezi válečnými hrůzami a všudypřítomným hladem sní o tom, že se jednou stane primabalerínou. A třebaže tento sen brzy ztroskotá, nenechá se odradit.
Jejím novým cílem jsou americká filmová studia. A mimořádný talent Audrey nakonec skutečně přivede do Hollywoodu. Již brzy zde hraje po boku filmových velikánů jako jsou Gregory Peck a Humphrey Bogart. Zářivá budoucnost jejích snů však od ní vyžaduje vše. Může Audrey zářit jako hvězda na hollywoodské obloze, aniž by přitom ztratila sama sebe…?
Ukázka z knihy:
Letní měsíce uběhly rychle, v Audrey vznikl pocit, že se nachází ve víru a ten jí pohazuje sem a tam mezi menším natáčením, předváděním modelů pro reklamní snímky a schůzkami s Jamesem. Vznášela se na obláčku zamilovanosti, a čím víc se blížil podzim, tím víc se jí točila hlava při představě, že už brzy pojede do New Yorku. Naděje, že by s ní William Wyler možná počítal pro nějakou roli, byla jako sladký bonbonek, ten sice kdesi číhal, zatím však ještě mimo její dosah.
V září to začalo být vážné, a tak se v seriózních tmavých šatech, hlavu plnou nesčetných rad od Roberta Lennarda, odebrala do hotelu Claridge, kde ji slavný americký režisér očekával. Místnosti, které si se svou skupinou najal, byly zatemněné, a kamera stála mezi dvěma pohovkami jako osamělý maják.
Audrey v té chvíli srdce bušilo až v krku, náhle měla pocit, jako by dosud nikdy nestála před kamerou, a byla pevně přesvědčená, že musí ztroskotat.
Wyler ji přátelsky přivítal a zavedl ji k sedací soupravě, kde už stály na podnosu připravené nápoje a čajové pečivo. Byl na konci čtyřicítky či počátku padesátky a ve tváři měl příjemné, přátelské rysy. Audrey dokázala ocenit, že se ji svým nenuceným chováním snažil zbavit nervozity.
„Je dobře, že jste přišla,“ řekl a nalil jí čaj. „Já neustále hledám nové talenty, a náhodou jsem narazil na několik vašich snímků. Robert Lennard naznačil, že by mi vás příležitostně zapůjčil.“ Zamrkal na Audrey a z vedlejšího odkládacího stolku vzal několik pomačkaných papírů, které vypadaly, jako by už prošly mnoha rukama.
Audrey se zlobila, že ji nenapadá žádná duchaplná reakce, a proto se jen pevně držela svého šálku s čajem.
„Víte, co to je?“
„Scénář?“ Hlas jí zazněl chraptivě a opět se v ní zvedalo rozčilení. Jak má asi Wylera zaujmout, když sotva dokáže otevřít ústa?
„Přesně. K filmu s názvem Prázdniny v Římě. Měl jsem ho už delší dobu v plánu, ale dosud jsem nenašel vhodnou hlavní představitelku. V tom filmu jde o princeznu jakéhosi vymyšleného evropského státu, která podniká okružní cestu po všech možných zemích, ale postupně začíná mít dost toho, aby každý den jen plnila svou povinnost, usmívala se a vedla se státníky neustále stejný rozhovor. V Římě uteče, narazí na amerického novináře a ten ji seznámí s radostmi normálního života. Jak vám ten příběh zní? Dovedla byste si představit, že byste roli princezny Anny zahrála? V Římě?“
„Já… já… samozřejmě!“ souhlasila Audrey celým srdcem. „Zní to velkolepě.“
Juliana WEINBERGOVÁ se narodila ve městě Neustadt an der Weinstrasse. Nyní žije s manželem a dětmi ve Falckém lese. Kromě psaní ji zcela naplňuje také její povolání učitelky.
O své hrdince říká: „Jakmile jsem Audrey Hepburnovou poznala osobně, okamžitě mě fascinovala. Její osobnost, půvab a elegance. Její skromnost a jemnocit na mne velice zapůsobily. Zamilovala jsem si její filmy, především ty z padesátých a šedesátých let, které v sobě mají překvapivé množství slovních vtipů a situační komiky.“
AUDREY HEPBURNOVÁ: Audrey Hepburnová a její zářivá hvězda, přeložila Zlata Kufnerová, vydává nakladatelství Ikar v edici Významné ženy, 488 stran, doporučená cena 499 Kč
