Ve Fakultní Nemocnici Olomouc v týmu prof. Miloše Táborského proběhla díky MUDr. Mariánu Fedorcovi v minulém týdnu první implantace kardiostimulátoru v České republice, který je určen pro fyziologickou stimulaci srdce u pacientů se zpomalenou srdeční činností. Tato nová metoda stimulace převodního systému srdce je aktuálním tématem současné arytmologie a nadějí pro mnoho pacientů se srdečním onemocněním.
Pacientkou, která obdržela nový typ kardiostimulátoru (Amvia Sky), je 79 letá žena trpící srdeční arytmií – fibrilací síní s pomalou srdeční frekvencí, která při fyzické aktivitě dostatečně nenarůstala. To vedlo k námahové dušnosti a občasným závratím.
„Námahová dušnost se poslední týdny zvýrazňovala. Na dlouhodobé monitoraci srdečního rytmu, EKG Holteru, byla průměrná srdeční frekvence 48/min., maximální srdeční frekvence 78/min. a opakované pauzy kolem 3 sekund,“ popisuje MUDr. Marián Fedorco.
„Jedná se o zcela novou technologii umožňující přiblížit se v případě pomalého srdečního rytmu a nutnosti trvalé kardiostimulace zcela fyziologické funkci srdce tak, jako kdyby pacient kardiostimulátor nepotřeboval. Výsledkem je zabránění vzniku srdečního selhání, fibrilace síní a řady dalších potencionálních nežádoucích efektů“ vysvětluje prof. Miloš Táborský.
Fyziologická stimulace srdce se stále více využívá jako preferovaná metoda u některých skupin pacientů a do značné míry překonává některé limity stávajících postupů. Převodní systém srdeční dokáže zajistit rychlé rozvedení elektrického impulsu do všech částí srdce, a srdeční komory tak mohou být aktivovány během doby kratší než desetina sekundy.
Nová řada kardiostimulátorů Amvia navíc usnadňuje lékařům péči o pacienty tím, že automatizuje mnoho rutinních úkonů při následných kontrolách v ordinaci, vzdáleném monitorování a pracovních postupech například při provádění magnetické rezonance.
Přístroje mají speciální senzory, které automaticky rozpoznají, když pacient vstoupí do pole MRI, a poté přístroj převedou do režimu MRI. Kardiostimulátor se po dokončení skenování vrátí do svého stálého programování, čímž odpadá nutnost programování před nebo po skenování.
Historie kardiostimulace
- K první implantaci kardiostimulátoru došlo v roce1958 v Karolinska University Hospital ve švédské Solně hrudním chirurgem jménem Åke Senning. Zařízení o velikosti hokejového puku vytvořil ve vlastní kuchyni lékař s technickým vzděláním Rune Elmqvist. První pacient se dožil úctyhodných 86 let a jeho smrt v roce 2001 s poruchou srdečního rytmu nesouvisela. Během 43 let vystřídal 26 různých kardiostimulátorů.
- Česká kardiologie nezůstala pozadu, a to především zásluhou týmu Ústavu klinické a experimentální chirurgie v Praze-Krči. Pod vedením Dr. Špačka došlo v roce 1962 k první klinické aplikaci kardiostimulátoru. Operatérem byl americký chirurg Timothy Takaro.
- V IKEM vznikl první československý kardiostimulátor, který byl použit v roce 1965. Autorem byl mladý inženýr Vladimír Bičík.
- V sedmdesátých letech se objevily první frekvenčně reagující stimulátory, které se uměly přizpůsobit potřebě pacienta – například při fyzické námaze stimulovaly rychleji.
- V roce 1975 se objevily lithiové baterie, které umožnily významné zmenšení kardiostimulátoru.
- Od nového tisíciletí se rozvíjí resynchronizační terapie, určená pro skupinu nemocných s vleklým srdečním selháním, u kterých již farmakoterapie nedokáže srdeční funkci zlepšit. Těmto pacientům se zavádí implantát se stimulační a defibrilační funkcí (biventrikulární implantabilní kardioverter), kde se využívá stimulace obou srdečních komor.
- Dalším krokem byl přibližně před 5 lety kardiostimulátor kompatibilní s magnetickou rezonancí, který je dnes implantován většině pacientů.
- Fyziologická srdeční stimulace (z oblasti převodního systému srdečního) je dnes nejmodernější a nejlepší typ léčby, kterou můžeme našim pacientům nabídnout.
