Bolí vás kolena? Příčina může být v celé ose nohy

Bolest kolen, kyčlí nebo zad většinou nevzniká pouze v místě, kde ji člověk cítí. Dolní končetiny fungují jako propojený systém, v němž se práce kotníků, kolen a kyčlí navzájem ovlivňuje při každém kroku. Pokud je některá část osy přetěžovaná nebo nepracuje správně, tělo si sice dokáže najít náhradní řešení, dlouhodobě tím ale může zatěžovat jiné struktury.

Ačkoliv jsou kotníky, kolena a kyčle tři samostatné klouby, ve skutečnosti fungují jako jeden propojený pohybový řetězec. Zjednodušeně řečeno tvoří osu, která ovlivňuje, jak stojíme, chodíme, běháme, vstáváme ze židle nebo zvládáme schody. Každý z těchto kloubů má přitom svou vlastní úlohu: kotník reaguje na terén a pomáhá tělu přizpůsobit se povrchu, koleno přenáší síly mezi chodidlem a kyčlí a kyčel řídí směr pohybu i stabilitu celé dolní končetiny. Jednotlivé články se proto navzájem ovlivňují a problém v jednom z nich se může postupně promítnout i do dalších částí těla.

„Bolest kolene může souviset s omezenou pohyblivostí kotníku, slabou stabilitou kyčle nebo špatnou prací chodidla. Tělo totiž funguje jako jeden celek. Pokud jeden segment nepracuje správně, ostatní ho musí kompenzovat. To může vést k přetížení a postupnému vzniku bolestí nebo zranění, často i mimo místo původního problému,“ upozorňuje Mgr. Mirka Najbrtová, certifikovaná fyzioterapeutka ze společnosti Movero. Jak dodává, tělo si při nefunkční ose dokáže najít náhradní řešení, dlouhodobě tím ale zatěžuje části pohybového aparátu, které na tuto roli nejsou stavěné.

Lehce, plynule a bez bolesti

V celém organismu platí, že pokud jeden segment selhává, ostatní začnou přebírat jeho funkci. Také u dolních končetin proto mohou kompenzace vést k bolestem mimo původní místo problému. Důležitou roli v tom hraje i samotná kvalita pohybu. Při správném zatížení by kotník, koleno a kyčel měly při stoji i chůzi mířit stejným směrem. Chodidlo se opírá rovnoměrně, kotník zůstává stabilní, koleno nepadá dovnitř ani ven a kyčel pomáhá udržet pánev bez výrazného kolébání.

„Představte si pohyb jako dobře sehraný orchestr. Každý článek má svou roli, ale dohromady tvoří jeden plynulý celek. Biomechanicky správný pohyb poznáme podle toho, že chodidlo se opírá rovnoměrně, kotník je stabilní, koleno nepadá dovnitř ani ven a kyčel drží pánev v klidu. Pohyb by měl působit lehce, bez námahy a bez zvukového či vizuálního ‚drhnutí‘. Důležitým ukazatelem je také absence bolesti,“ vysvětluje Mirka Najbrtová.

Mezi nejčastější problémy dolních končetin patří bolesti kolen, kyčlí a bederní páteře. Často se objevují také potíže v oblasti chodidla, například plantární fasciitida, tedy bolestivé přetížení vazivové struktury na chodidle, nebo postupný vznik plochonoží. Typickým projevem nesprávného fungování osy bývá vbočení kolen dovnitř, nestabilita kotníků, omezená pohyblivost kyčlí nebo oslabení svalů kolem pánve. Pokud se problém neřeší, může vést nejen k přetížení šlach a chronickým zánětům, ale také k degenerativním změnám kloubů. Typické je, že potíže nezůstávají izolované v jednom místě, ale postupně se řetězí do dalších částí pohybového aparátu.

Problematické sezení, stereotyp i nevhodná obuv

Jedním z hlavních důvodů výše popsaných problémů je současný životní styl, který dolním končetinám často nenabízí dostatek přirozené variability. Dlouhé sezení, nedostatek chůze a pohybu v různorodém prostředí, nevhodná obuv nebo jednostranná sportovní zátěž mohou postupně vést k tomu, že svaly ztrácejí sílu i koordinaci a klouby potřebnou mobilitu. Problém obvykle nevzniká z jednoho konkrétního návyku, ale spíše z kombinace vlivů, které se dlouhodobě sčítají. Tělo pak opakovaně zatěžuje stejné struktury, ztrácí schopnost pružně reagovat na různé situace a je náchylnější k přetížení i bolestem.

„Řešením většinou není jen obecně posílit nohy. Důležitá je kombinace mobility kotníků a kyčlí, stability kolen a správné aktivace svalů kolem pánve, protože právě tyto oblasti společně určují, jak dobře osa dolní končetiny funguje. Krátkodobě může pomoci cílené cvičení zaměřené na konkrétní slabiny, dlouhodobě je ale potřeba pracovat s celým pohybovým řetězcem. Velmi efektivní je proto individuální vedení ve fyzioterapii, které ukáže, kde problém skutečně vzniká a jak s ním bezpečně pracovat. Smyslem není univerzální sestava cviků, ale pochopení vlastního pohybového vzorce,“ podotýká Najbrtová.

Právě výběr obuvi je jednou z oblastí, ve které se téma správného pohybu nejvíce potkává s každodenní praxí. Společnost Movero, která se zaměřuje na barefoot obuv a přirozený pohyb, proto při výběru produktů pracuje i s fyzioterapeutickým pohledem. Nejde jen o to, aby bota dobře vypadala nebo byla pohodlná, ale také o to, zda dává chodidlu dostatek prostoru, neomezuje jeho přirozenou funkci a podporuje zdravější pohybové návyky v běžném životě.

Nikoliv dokonalost, ale adaptabilita

Dlouhodobá prevence proto nestojí na dokonalém držení těla ani na jedné univerzální sestavě cviků. Důležitější je pravidelný a různorodý pohyb, ideálně chůze v proměnlivém terénu, střídání aktivit, práce s vlastním tělem a také vhodně zvolená obuv, která nechává chodidlo přirozeně fungovat. „Cílem není, aby se člověk pohyboval za všech okolností ‚správně‘ podle jedné šablony, ale aby jeho tělo dokázalo pružně reagovat na různé situace bez zbytečného přetížení. Podstatná není dokonalost, ale adaptabilita – tedy schopnost těla zvládat každodenní zátěž bez bolesti,“ uzavírá Mirka Najbrtová.