Štěpán Javůrek, spoluautor nové povídkové knihy Krušnohorské osudy, hostem veletrhu Světu knihy

Vychází Vám nová kniha Krušnohorské osudy, kterou jste napsal spolu s Michalem Urbanem. Můžete v krátkosti zmínit, o čem nová kniha je a komu je určena?

 

Kniha nabízí dvacet příběhů osobností, míst a událostí, které se zapsaly do historie Krušných hor. Toto pohoří nabízí mnoho strhujících osudů, které byly dlouhou dobu zapomenuty. Snažili jsme se jednotlivé příběhy přiblížit čtivou formou široké vrstvě čtenářů. Knihu určitě ocení milovníci Krušných hor, historie, turistiky, ale také místní obyvatelé. Bonusem je množství unikátních historických fotografií, ale i snímků ze současnosti a také videomateriály ke každé kapitole.

 

 

V knize je mnoho příběhů. Který je podle vás nejvíce zajímavý, zvláštní?

 

Přijde mi, že každý je něčím zvláštní. V knize se čtenář dozví například o obci, kterou během několika dní zbourali kvůli cyklistickému závodu, o cirkusáckém principálovi, který měl 20 synů, přiblížíme slavné hornické osudy regionu, ale také zničující požáry, představíme zajímavé osobnosti… Myslím, že si v knize každý najde příběh, který jej chytne za srdce.

 

 

Krušné Hory jsou nejen krásné, ale zároveň nesmírně bohaté na události, příběhy a osudy míst a lidí, často velice pohnutých, až tragických. Proč tomu tak je?

 

Krušné hory mají za sebou mnoho období vzestupů a pádů. Dá se říct, že vše podstatné, co se od 15. století odehrálo ve střední Evropě, prošlo přes Krušné hory. Nejprve slavná hornická minulost, spojená s nálezy nejrůznějších rud a přírodních zdrojů, pak odchod protestantů a rekatolizace po třicetileté válce, rozmach rukodělných řemesel, které Krušné hory proslavily po celém světě, poté vlna nacionalismu, válka a po ní tak masivní výměna obyvatelstva, jaká neměla v dějinách střední Evropy obdoby. A nato éra komunistických lágrů a totální devastace krušnohorské přírody a nakonec otevření hranic a obnova regionu. Zkrátka pořád se tady něco dělo!

 

 

Dalo by se říct, že Krušné hory nabízí spisovatelům díky své nelehké historii celou řadu námětů pro romány?

 

Nebudu mluvit za ostatní, ale u mě to takto funguje. Pro mě je inspirující nejen zdejší historie, ale i jedinečná příroda, zvláštní nálada těchhle hor, především na podzim. Je to tu chvílemi krásné, až kýčovité, jindy zase smutné a melancholické, ale pokaždé jiné. Já jsem v Krušných horách doma, mám to tu rád, proto o zdejším regionu píši.

 

 

Vaše kniha může sloužit i jako turistická pozvánka do vašeho milovaného kraje. Na jaká tři místa byste návštěvníky pozval vy?

 

Vybrat jen tři místa je téměř nemožné! V Krušných horách naleznete opravdu nekonečné množství věcí, které stojí za to vidět. Doly, štoly, technické památky, zaniklé obce, lyžařské areály, lázně, velké vodní nádrže, cyklotrasy, trasy na běžecké lyžování, spoustu téměř nedotčených míst, kde mnoho hodin nikoho nepotkáte… Myslím, že kdo přijede jednou, ten už se k nám bude pořád vracet.

 

 

Na co se mohou vaši čtenáři těšit do budoucna?

 

Když chceš Boha rozesmát, vyprávěj mu o svých plánech… Já se za tři týdny chystám na měsíční cestu do Himalájí, takže můj nejbližší plán je přežít tohle ve zdraví a vrátit se domů! A když se to povede, čeká mě dokončení knihy SUDETSKÝ DŮM III, práce na druhém díle KRUŠNOHORSKÝCH OSUDŮ a určitě i něco dalšího, zajímavého. V prosinci jsem řekl, že tenhle rok bude nejlepším rokem mého života, a pořád si to myslím. Takže se těším na všechno, co přijde.