Po šesti letech abstinence a dvou knihách vyjde Michaele Duffkové Zápisník nealkoholičky: Pět let na suchu

Ne každý, kdo bloudí, je ztracen

Otevřená a upřímná zpověď abstinující alkoholičky vzbudila před pěti lety velký zájem veřejnosti. Michaela Duffková získala za svůj blog, který vyšel jako kniha v roce 2019 pod názvem Zápisník alkoholičky, cenu Magnesia Litera. 11. července se dočkají diváci i stejnojmenného filmového zpracování v hlavní roli s Terezou Ramba.

Před třemi lety na téma boje se závislostí na alkoholu navázala Zápisníkem abstinentky. A za necelé dva měsíce, tedy 25. července, jí vyjde kniha Zápisník nealkoholičky s podtitulem Pět let na suchu o tom, jakých bylo pět let jejího života plného odhodlání se závislostí bojovat. Dnes se věnuje svému vysněnému projektu – Centru Alkos pro prevenci a léčbu závislosti na alkoholu a samozřejmě také rodině a svým třem dětem.

Složitější nežli vztahy je máloco v životě…

„Tohle léto je pro mne důležité. Blížím k se k šesti letům abstinence, chystá se premiéra filmu Zápisník alkoholičky, kterým chci uzavřít jednu kapitolu svého života, a vyjde mi třetí kniha Zápisník nealkoholičky: Pět let na suchu. Věřím, že můj příběh může něco změnit – třeba pohled na terapii a uzdravování,“ vysvětluje spisovatelka a zakladatelka Centra Alkos Michaela Duffková. „Po druhé knize Zápisník abstinentky jsem dostala nabídku pokračovat v psaní. Říkala jsem si, jestli mám ještě vůbec co sdělit. Byla přesvědčená, že už další knihu psát nebudu. Pak jsem to ale přehodnotila. První kniha se zabývala závislostí, druhá popisovala vše, s čím se člověk potýká po léčbě. A ta třetí odkrývá další kousek ze mne, o němž jsem si nebyla jistá, jestli je dobré ho vytáhnout na světlo. Půjde o vztahy, a i o moje čtvrté dítě – Centrum Alkos. Budu také sdílet pár příběhů, které jsou s Alkosem spojené – ty dobré i ty, co tak dobře nedopadly,“ doplňuje autorka.

Obdobný příběh, jaký uvidí diváci ve filmové adaptaci její první knihy, zažívá dnes překvapivě mnoho žen, většinou v tajnosti. Michaela Duffková však našla odvahu o své závislosti veřejně mluvit. „Pro mě je snímek Zápisník alkoholičky ještě něco jiného než pro diváka. Když ho vidím, vrací mě to do všech těch událostí. Je to těžké, ale ve chvíli, kdy mě to jako člověka, o němž to je, do situaci vrací, jen dokazuje to, jak moc dobře je natočený a autentický. Tereza Ramba podala tak uvěřitelný výkon, že i moje rodina mě v ní viděla,“ říká k filmu.

„Musím říct, že jsem velmi rozmýšlela, jestli roli vzít, hlavně kvůli dětem. Když jsem dostala scénář s tím, že bych to rozhodně měla hrát, úplně jsem se vyděsila. Necítila jsem se ještě připravená na takový ponor. Dá se říct, že jsem si od prvního porodu vybírala pozitivnější témata. Nakonec jsem ale po veliké rodinné poradě a po pečlivém uvážení zjistila, že mě to šíleně láká. Teď zpětně jsem za to rozhodnutí vzít tenhle projekt neskutečně vděčná, „ popisuje herečka Tereza Ramba.

Anotace knihy Zápisník nealkoholičky, nakladatelství Motto

Půl dekády s čistou hlavou. Co přinesly roky abstinence?

Jak vypadalo pět let života mladé alkoholičky odhodlané se závislostí bojovat? Byly to roky střízlivé, vypjaté i šťastné. Michaele se narodily tři děti, vyrovnávala se s úzkostmi, řešila vztahové problémy a vybudovala centrum pro léčbu závislostí Alkos. Ponořte se do niterné a terapeutické zpovědi ženy, která si vás získá svou naprostou otevřeností.