Life4you.cz - MP 
Sníh už zasypal krajinu a nadešel čas, kdy se pozornost volně žijících ptáků nejen v areálu ostravské zoo zaměřila na poslední zbytky letošní úrody plodů vytrvávajících na větvích. Keře jako jsou dřišťály (Berberis), zimolezy (Lonicera), hlohy (Crataegus), hlohyně (Pyracantha) či ptačí zoby (Ligustrum) stále nabízejí různé barvené plody, které v zimním období dodávají ptactvu tolik potřebné živiny a vitamíny pro přežití v chladném období.
Patří k nim i keř, jenž není až tak znám v povědomí lidí. Jde o rostlinu známou pod lidovým názvem kněžská bylina podle tvaru jejich červených plodů – čtyřhranných tobolek připomínající barety katolických kněží, odtud také další česká lidová jména „kvadrátky“ nebo „farářovy čepičky“. Ve Francii je znám jako Bonnet de cardinal, v Německu pak jako Wilde Kardinaalsmuts. Správný český název je však brslen evropský (Euonymus europaeus). Je to opadavý keř nebo nízký strom. Může dorůstat výšky až sedm metrů. Koruna je široce klenutá. Mladé větévky jsou zelenohnědé, hladké, čtyřhranné, což je výrazné identifikační znamení. Květy jsou drobné, čtyřčetné s nazelenalými korunními plátky. Vyrůstají v úžlabních vidlanech. Plodem je pak čtyřboká a čtyřpouzdrá tobolka, která puká. V každém pouzdře je jediné vejčité hnědě zbarvené semeno, které je obaleno dužnatým červeným míškem – arilem. Po prasknutí plodu visí semena na nitce, dokud nespadnou. Na větvích zůstávají dlouho do zimy a slouží jako potrav přezimujícím ptákům, zejména kosům, drozdům a červenkám. Pro člověka je však tento plod nejedlý – obsahuje jedovatý glykosid evonymin . Brslen je rozšířen v celé Evropě. Z jeho velmi tvrdého dřeva se dříve vyráběla párátka, pletací jehlice či vřetena – tomu odpovídá i další německé lidové jméno „vřetenový strom“. V ostravském botanickém parku je možné brsleny, a to nejen evropské, spatřit na Cestě vody.
https://life4you.cz/cestovani/krmeni-ptaku-v-zimnim-obdobi-cukrovim-ani-pecivem-ne/
