Life4you.cz - MP 
Ve výběhu afrických zvířat v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava je jaro obdobím porodů. Před časem se zde narodilo osm mláďat vodušek abok, nyní nastal čas porodů antilop losích. Během jednoho týdne se zde narodila tři mláďata – jeden sameček a dvě samičky.
Přestože antilopy losí podobně jako většina kopytníků rodí většinou jen jedno mládě a i v případě letošních mláďat to tak je, mohou návštěvníci ve výběhu pozorovat samici, jak kojí dvě a někdy i více mláďat, ačkoli ne všechna jsou jejími potomky. Tomuto jevu, kdy samice kojí cizí mládě, se říká alokojení a je známé u celé řady kopytníků, například žiraf, zeber, antilop, hrochů, buvolů a dalších druhů (viz foto).
Alokojení
Mateřské mléko je v přírodě velmi vzácnou komoditou, kterou není radno plýtvat. Proto se alokojení vyskytuje častěji v chovech v lidské péči, kde mají zvířata dostatek až nadbytek potravy i vody. Výzkumní pracovníci Zoo Ostrava tento fenomén popsali historicky poprvé u zebry Grévyho a zebry stepní, dále u hrocha (v tomto případě přímo v ostravské zoo) a intenzivně ho studovali u žiraf v jiných českých zahradách.
Proč k alokojení dochází?
„Existuje několik teorií, proč k tomuto jevu dochází. Ze strany matky může jít o chybné rozpoznání mláděte, příp. adopci cizího mláděte, ale také pomoc příbuzným či vzájemnou pomoc (reciprocita), potřebu zbavit se nahromaděného mléka (tzv. evakuace mléka), úplatek silnějším (zaplať daň za pobyt ve skupině) a také o učení se býti rodičem. To poslední však žádná studie nepotvrdila. Málo studií ukazuje na reciprocitu, avšak nám právě docela vychází (u žiraf i zeber),“ říká vědecký pracovník Zoo Ostrava Jan Pluháček. Mládě si může alokojením přilepšit v případě, že vlastní matka má méně mléka.
Stádo antilop losích v Zoo Ostrava zachycuje video.
Foto: Jan Pluháček, Enrico Gombala (foto a video)
